Hlavní obsah

Drahoš prohrál volbu prezidenta, ale už letos může mít ústavní funkci

Foto: ČTK, ČTK

Reklama

20. 9. 2018 20:10

Hledá se čtvrtý z nejvyšších ústavních činitelů. Ten, který by byl oponentem prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.

Článek

Senátní volby jsou už tradičně mimo zájem voličů. Například k těm minulým přišlo ve druhém kole pouhých patnáct procent. Nejspíš i letos si přitom těchto pár tisíc lidí v každém obvodu rozhodne o tom, kdo se stane hlavním oponentem prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše. Kdo bude předsedou Senátu.

Nejčastěji v debatách padají jména tří mužů, kteří kandidují do horní komory: Buď šéf lidovců Pavel Bělobrádek, nebo někdo z prezidentských kandidátů – Jiří Drahoš, či Pavel Fischer.

Šéf horní komory je jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů v zemi – vedle prezidenta Zemana a premiéra Babiše s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (oba z hnutí ANO).

Proto s heslem „Senát jim nedáme“ dělá kampaň KDU-ČSL, jeden z favoritů senátních voleb, který si na post šéfa horní komory dělá největší naděje. „Nedáme Senát těm, kteří chtějí destruovat demokracii, mají Parlament za žvanírnu, nechtějí vyslechnout opačný názor a mají tendenci brát Českou republiku jako dobyté území,“ vysvětluje lídr křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek, jenž sám kandiduje v Náchodě na senátora.

Lidovci mají skutečně největší šance mít po volbách ve Valdštejnském paláci nejvíc senátorů, což podle nepsané dohody a dosavadních zvyklostí znamená nárok na předsednické křeslo.

Na něm dnes sedí sociální demokrat Milan Štěch, protože aktuálně nejsilnějším klubem v horní komoře je ČSSD s 25 křesly. Jenže levicová strana v krizi může po volbách přijít o 12 senátorů, kteří musejí svůj mandát obhájit.

Naopak dnes druhý klub KDU-ČSL a nezávislých má 16 senátorů, z nichž jen tři obhajují. A pokud další lidovci uspějí v senátních volbách, v nichž se jim tradičně daří, budou už v říjnu nejsilnější frakcí ve Valdštejnu.

Proto už dnes, pár týdnů před volbami, mezi sebou řeší, koho v takovém případě na post šéfa horní parlamentní komory nominují.

„Doposud jsme měli nepsané pravidlo, že na funkce do čela komory posíláme členy KDU-ČSL a zároveň lidi se zkušenostmi ze Senátu,“ říká předseda senátní lidovecké frakce Petr Šilar. Tohle pravidlo letos padne, protože obě podmínky splní málokdo ze zvažovaných mužů.

Pavel Bělobrádek je sice členem strany, ale v Senátu bude nováčkem. „Nejdřív se tam musím dostat. Neporcujme medvěda, který běhá po lese,“ odmítá debatu o tom, zda bude usilovat o post předsedy.

Zkušenosti ze Senátu naopak už má bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, který byl na kandidátce KDU-ČSL zvolen před dvěma roky. Jenže ten zas není členem strany.

Do hry se snaží ještě promluvit prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer, kteří usilují o hlasy jako nezávislí, ale s podporou více stran, včetně lidovců. Ani jeden z nich nechtěl přímo odpovědět na dotaz, zda v případě zvolení senátorem bude usilovat o funkci předsedy.

„Spekulace nekomentuji. Soustředím se na kampaň v Praze 4. Vše ostatní nyní neřeším,“ říká Drahoš, finalista prezidentské volby.

„Oni se po lednových prezidentských volbách cítí jako žraloci, ale při obsazování funkcí v Senátu vždy platilo pravidlo seniority. A navíc se tu nikdy o posty ani nebojovalo, vždy to bylo na dohodě mezi stranami,“ říká současný místopředseda horní komory Jaroslav Kubera z ODS.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované