Hlavní obsah

Důl vám nikdo nevezme. Ale také vám na něj nikdo nepůjčí

Foto: Ben Skála/Wikipedia

České i světové banky se odklánějí od financování uhelného byznysu. A nejen jeho.

Těžební společnosti a firmy vyrábějící teplo a elektřinu z uhlí u největších českých bank nepochodí, po vzoru svých zahraničních matek přestaly poskytovat úvěry na financování uhelných projektů. Banky ve světě postupují stejně.

Článek

Otázky životního prostředí jsou pro banky při komunikaci s klienty stále důležitější. Čím dal větší množství bankovních domů se tak odklání od financování uhelného byznysu.

Mezi nimi jsou i významní čeští hráči jako ČSOB a Česká spořitelna. Skupina ČSOB byla jednou z prvních českých bank, které postupně přestaly podporovat uhelný sektor. „Od června 2018 neposkytujeme nové úvěry na financování těžby uhlí a výrobu elektřiny z uhlí. Od roku 2020 také neposkytujeme nové úvěry na výrobu tepla z uhlí,“ uvedl vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB Marek Loula.

Zatímco ČSOB už od nového financování na výrobu elektřiny z uhlí upustila úplně, Česká spořitelna je stále ochotná některé „špinavé“ projekty financovat, pokud má záruku, že firma peníze použije například ke splnění emisních limitů. „Podporujeme ty projekty v oblasti neobnovitelných zdrojů, které objektivně používají ty nejmodernější technologie ke zmírňování dopadů své činnosti na životní prostředí,“ uvedl tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Banky dávají přednost investicím do zelené energie a raději financují projekty a firmy, které se zabývají výrobou energie z obnovitelných zdrojů. „Srovnáme-li naše financování zelené energie a takzvané špinavé energie, je míra našeho financování zhruba srovnatelná,“ upřesnil Hrubý. Podle něj se podpora obnovitelných zdrojů energie Českou spořitelnou pohybuje v řádu jednotek miliard korun a stovek MW výkonu.

Česká spořitelna se v oblasti klimatických otázek řídí stanoviskem své mateřské skupiny Erste. Belgická skupina KBC, pod kterou spadá ČSOB, se připojila k Pařížské klimatické dohodě, a zavázala se tak, že bude usilovat o snížení emisí oxidu uhličitého. „V ČSOB se zaměřujeme na financování nové energetiky založené na obnovitelných zdrojích. To odráží poptávku od našich klientů a přispívá k naplnění mezinárodních dohod týkajících se klimatických změn,“ uvedl Loula.

Kdo půjčí těžařům ropy?

Negativní postoj vůči „nečistým“ energetickým projektům zaujala také mezinárodní banka Bank of America, která patří do takzvané velké čtyřky největších amerických bank.

„Ohledně našeho přístupu k průzkumu ložisek ropy a zemního plynu v Arktidě docházelo k nedorozumění, na těchto projektech jsme se v minulosti nepodíleli,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Larry Di Rita, šéf veřejné politiky Bank of America ve Washingtonu, a dodal: „Vzhledem k těmto nesprávným interpretacím jsme se rozhodli, že je čas tuto naši pozici kodifikovat.“

Odcházející administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa totiž prosazuje na poslední chvíli dražbu práv na těžbu v aljašské přírodní rezervaci Arctic National Wildlife Refuge a ekologičtí aktivisté kritizovali bankovní domy za jejich ochotu půjčit těžařům peníze.

Americká ekologická organizace Sierra Club označila začátkem tohoto měsíce Bank of America za „jedinou významnou americkou banku, která se nevzdala financování zničení arktického útočiště“.

Její největší konkurenti už letos svou environmentální politiku aktualizovali. Bank of America se k nim nyní přidává a klade si za cíl stát se lídrem finančního odvětví v oblasti životního prostředí. Chce toho docílit prostřednictvím zelených dluhopisů a podporou globálních klimatických iniciativ.

Vedoucí zástupce kampaně pro Sierra Club Ben Cushing uvedl, že zásady bank zpochybňují Trumpovy budoucí projekty v Arktidě. „Nyní, když každá významná americká banka jednoznačně prohlásila, že nebude financovat tuto destruktivní činnost, by mělo být jasnější než kdy jindy, že jakákoli ropná společnost, která uvažuje o účasti na Trumpově plánu, by měla zůstat stranou,“ uvedl v prohlášení Cushing.

Také německá banka Deutsche Bank letos přijala novou politiku, která se týká fosilních paliv. Poskytuje tím firmám přísný rámec, za jakých okolností bude financovat aktivity spojené s uhlím, ropou a zemním plynem. S okamžitou platností přestala podporovat nové projekty v Arktidě a do roku 2025 ukončí své globální aktivity spojené s těžbou uhlí.

Naopak britská mezinárodní banka Barclays zůstává podle listu Financial Times u financování uhelného byznysu i poté, co proti její činnosti letos v létě vystoupili environmentální aktivisté.

Doporučované