Hlavní obsah

Dům spjatý s Tugendhaty jde k zemi. Brno ztrácí svou tvář

Brno má podle Ministerstva kultury nejslabší plošnou památkovou péči v Česku.Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Brno má podle Ministerstva kultury nejslabší plošnou ochranu památek v Česku. Tristní stav může vyřešit největší památková zóna v zemi. Její zřízení se ale vleče.

Článek

Hlavní bulvár směřující do centra Brna. V Lidické ulici vedle největšího městského parku jde v těchto dnech k zemi další ceněný dům z konce devatenáctého století. Objekt – pro Brno typicky – postrádá památkovou ochranu. „Je spjatý s rodinou Tugendhatů, která postavila také slavnou funkcionalistickou vilu a nyní památku UNESCO. Brno ztrácí objekty nesmírné umělecké hodnoty. Nahrazuje je fádní, beztvará architektura,“ postěžoval si krajský zastupitel Michal Doležel (za Žít Brno), který se na problematiku zaměřuje.

Majitel zákon neporušuje, dostal veškerá povolení. „Před rozhodnutím o investici vždy provádíme podrobný stavebně-technický průzkum budovy. Dům nešel využít,“ sdělila zástupkyně developera Lenka Kučírková. Na místě vznikne vyšší bytový dům s obchodním parterem.

Město chce na podobné případy reagovat vytvořením největší památkové zóny v zemi. O jejím rozsahu a pravidlech nyní debatují zástupci vedení města, Národního památkového ústavu nebo městský architekt. „Mimo jádro, kde je městská památková rezervace, návrh zahrnuje část Masarykovy čtvrti, Veveří, Králova Pole, území Černých Polí a případně Starého Brna,“ uvedl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Podle informací Seznam Zpráv budou památkové zóny rozdělené na čtyři kategorie, právě podle intenzity ochrany. „Je to ještě v pracovní fázi. Nejvíce hodnotné budovy budou velmi silně chráněné. Zároveň nechceme památkovou zónu stavebně zakonzervovat,“ zdůraznil Chvátal.

Kompromis je třeba nalézt mezi zájmy památkářů a developerů. „Řešíme třeba části na Starém Brně, oblast Cejlu. Existují obavy z privátního sektoru, že by tam památková péče mohla omezit výstavbu,“ poznamenal Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Doležel by takovou zónu uvítal. „Nemá to být skanzen, ale lokalita, které definuje a ochrání cenné budovy,“ řekl.

Na vysvětlenou, Brno má minimum gotických nebo renesančních pokladů. V tom se nemůže rovnat Praze nebo Olomouci. Podobu širšího centra a předměstí utvářeli především architekti v devatenáctém století a meziválečném období. „Právě z toho vyrostla výjimečná modernistická architektura, která je unikátní i ve světovém měřítku,“ potvrdil Homola.

Jenže Brno své poklady často neumí ochránit. Bez většího rozruchu zmizela většina slavných textilek, ale také cenné domy nedaleko centra. Třeba v Hybešově ulici zbyla jen díra po neorenesančním paláci. Zbourali jej na konci minulého roku. Podle Ministerstva kultury se situace stává neúnosnou. „Dochází k neuváženým demolicím a přestavbám. Kvůli tomu Brno každým rokem ztrácí celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí. Brno má nejpoddimenzovanější plošnou památkovou ochranu v republice,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Přitom úředníci resortu sami k patové situaci přispěli. Kvůli předrevoluční administrativní vadě totiž Brno nejspíš přišlo o 1400 kulturních památek, tedy třetinu ze svého fondu. Česko se nadále řídí památkovým zákonem z roku 1988. „Ten předešlý a přežitý z padesátých let nevedl ucelený seznam kulturních památek a nepovažoval domy z devatenáctého století ani meziválečného období za nějak zvlášť cenné,“ vysvětlil Doležel.

Při tvorbě nového zákona se tehdy památkáři po celé zemi dostali pod tlak. V Brně byl problém nejmasovější. „Narychlo v roce 1987 zapisovali stovky domů, aby je zachránili,“ dodal Doležel.

Velké soupisy úředníci ještě stihli odsouhlasit. „Jenže zápisy – kdy to sekretářka fakticky naťukala na psací stroj – se stihly až v roce 1988,“ vysvětlil Homola. Tehdy už platil nový památkový zákon, který počítal s jinými pravidly pro kulturní památky.

Brno pak žilo skoro třicet let v nevědomosti. Při namátkovém dotazu ohledně přestavby Polikliniky Zahradníkova před třemi lety zjistilo, že je ochrana čtrnácti stovek památek sporná.

Také proto se město s ministerstvem už dva roky soudí. A vše nasvědčuje tomu, že prohraje, protože Nejvyšší správní soud uznal administrativní chyby z roku 1988 za fatální. Případ vrátil k projednání Městskému soudu v Praze. Ten ještě nerozhodl, má se ale verdiktem vyšší instance řídit.

Vakuum v péči o historické objekty má částečně řešit zmíněná památková zóna. Její vytvoření však může podle informací Seznam Zpráv trvat ještě další dva až tři roky. „Majitelé nemovitostí budou obesíláni, každý do procesu může zasahovat. Je to složité,“ řekl Doležel.

Objekty v památkové zóně podléhají vyšší ochraně. „Pokud mluvíme o domě v Lidické ulici, v památkové zóně by nejspíš jeho demolice nebyla možná. Majitel by musel mít závazné stanovisko z odboru památkové péče,“ sdělil radní Chvátal.

Brno za tři roky, od doby, kdy problém vyplaval na povrch, fakticky přišlo o sedmdesát kulturních památek. Majitelé s nimi mohou nakládat bez větších omezení.

Město stále čeká na nový územní plán, poptávka po bydlení je obrovská, a tak majitelé využívají každé možnosti na výhodnou přestavbu. „Když to stáhnu na Lidickou, každému domu hrozí, že může dopadnout jako ten demolovaný,“ namítl Doležel.

„Je masivně torpedován genius loci Brna,“ dodal Homola.

Reklama

Doporučované