Hlavní obsah

Deset pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď kvůli odchodu ředitelky

Foto: ČTK

Součást sousoší poblíž Památníku Lidice.

30. 1. 18:11

Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Lehmannová rezignovala v důsledku sporu s lidickými přeživšími. Ministerstvo kultury už na její místo vyhlásilo konkurz. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími. Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla i obvinění, že nectí fakta.

Článek

„S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol (Památník Lidice) navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních. S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet,“ uvedli odcházející zaměstnanci v prohlášení, jež dnes zaslali ČTK. Památník Lidice, který pečuje i o Památník Ležáky, má tři desítky zaměstnanců.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici. Lehmannová obvinění odmítla. Zaorálek v pondělí po schůzce s pamětníky i zástupci památníku podotkl, že komunikace s přeživšími vyžaduje velkou ohleduplnost a citlivost, a teď nejde o to, aby účastníci schůzky shromáždili fakta a dobírali se definitivní pravdy.

Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Židovka Štěpánka Mikešová, která žila v podnájmu u jedné z lidických rodin, byla na začátku června 1942 deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Reklama

Doporučené