Hlavní obsah

E-shopem za 400 milionů to nekončí. Dálniční známky spolknou další obří sumy

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Ministr dopravy Vladimír Kremlík se kvůli zakázce na e-viněty stal i terčem kritiky premiéra Andreje Babiše.

Resort dopravy chce přidělit bez tendru další stamilionovou zakázku, která souvisí s novým systémem elektronických dálničních známek. Kontrakt pro státní podnik Cendis byl schválen v úterý na poradě u ministra Kremlíka.

Článek

Bouři nevole vyvolala v minulých dnech zpráva, že se resort dopravy vedený Vladimírem Kremlíkem (ve vládě za ANO) rozhodl zadat stamilionovou zakázku na vybudování centrálního systému pro připravované elektronické dálniční známky firmě Asseco. A to bez řádné soutěže za 401 milionů bez DPH, přičemž cena má zahrnovat dodávku a čtyřletý provoz. I profesionálové z oblasti informačních technologií hovoří o přestřelené ceně, když fakticky jde jen o e-shop na viněty.

Tomuto zjednodušení se Ministerstvo dopravy brání. Poukazuje i na další funkce systému a také na znalecký posudek, kterým brání cenu. Kritice ohledně obcházení zákona o veřejných zakázkách čelí tím, že klasická soutěž prý nebyla možná z bezpečnostních důvodů. Kremlíkův úřad hovoří o blíže nespecifikovaných požadavcích tajných služeb, přičemž se zaštiťuje souhlasem Národního bezpečnostního úřadu.

O co konkrétně by mělo jít, ale stále nikdo nevysvětlil. Vše se nachází v režimu důvěrné.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o utajované informace, tak dle zákona o ochraně utajovaných informací není možné bližší informace sdělovat,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. Právě jím řízená organizace za přípravu systému a vypisování zakázek odpovídá.

Foto: Mdcr.cz

Takto je navržena architektura systému elektronických dálničních známek. Červený rámeček vymezuje zakázku pro firmu Asseco.

Buduje stát systém „Velkého bratra“?

Nabízí se srovnání s obdobným mýtným systémem pro nákladní automobily, jehož dodávka a provoz byla nedávno vysoutěžena v otevřeném tendru, nic v režimu utajení resort nezadával. A tímto způsobem se podařilo i srazit cenu na nižší, než byla v minulosti.

„V rámci mýtného systému ale nebyly uplatněny požadavky na utajení,“ argumentuje bez dalších podrobností ředitel Hořelica.

Ovšem i údaje nasbírané v mýtném systému bezpečnostní složky pro svou práci čas od času využívají. I tam kamery sledují, která vozidla zaplatila a která nikoliv. Stejně tak systém registruje vozidla, jež jsou od placení osvobozena. Mezi ně patří i vozidla bezpečnostních složek. Není tedy zřejmý zásadní rozdíl. Dle dostupných informací i na Slovensku při zavádění elektronických dálničních známek běžná soutěž proběhla.

„Tvrzení pana ministra Kremlíka, že klasická soutěž na e-viněty se nemohla uskutečnit, je falešné. Nic nebránilo, aby byl vypsán tendr. Je to jen zastírání vlastní neschopnosti,“ soudí dopravní expert Ivo Rýc, který se dlouhodobě zabývá i platebními systémy v dopravě. „Ten systém na e-viněty je vlastně úplně banální. Jde jen o to zkontrolovat, zda si lidé známku řádně koupili,“ podotýká.

Podobný názor má i Václav Jirovský, který působí na Fakultě dopravní ČVUT. „Předmětem utajení nemůže být dodávka samotného systému. Jestli je třeba něco tajit, tak jen data. Když ten systém někdo dodá a zapne, tak v něm ještě žádná data ani nejsou,“ poukazuje Jirovský.

Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák si dokáže představit, že tajné služby mohou o jisté informace ze systému elektronických vinět stát, stejně jako z mýtného systému, ale ani on nevidí důvod, proč by dodavatel nemohl být vybrán ve standardní soutěži. „Dodávky městských kamerových systémů, které využívají policisté, se přece také soutěží,“ uvádí. Tak jako další lidé považuje za klíčové, aby byly ochráněny informace uložené v databázích a k nim měly přístup jen prověřené osoby.

Experti si kladou otázku, proč úředníci otevřenou soutěž zavrhli. Zda stát náhodou nebuduje nějaký masivní sledovací systém ve stylu „Velkého bratra“. Ale převažuje názor, že jde spíše o zastírací manévr a snahu resortu dopravy zakamuflovat časovou tíseň, do níž se vlastní vinou dostal. Zorganizovat řádný tendr kvůli předchozím průtahům se nyní už jeví jako nereálné. Systém e-vinět má být v ostrém provozu spuštěn od 1. ledna příštího roku.

Foto: Seznam Zprávy

Zápis z úterní porady u ministra Kremlíka.

Úkol z úterní porady

Druhé variantě nasvědčují i další skutečnosti. Kremlíkův resort podle informací Seznam Zpráv chce zadat „z ruky“ i další dílčí zakázku, která s e-vinětami souvisí. Jde o kontrakt na zajištění stacionární části kontroly elektronických známek (pevně instalované kontrolní kamery, které rozpoznávají SPZ, instalované na mýtných branách). Zakázka byla nachystána pro státní podnik Cendis. O celé věci se jednalo na úterní poradě u ministra dopravy, ještě než celá kauza kolem e-vinět naplno propukla. V zápisu z tohoto jednání, který má redakce k dispozici, se přímo píše, že ministr ukládá SFDI a Cendis uzavřít smlouvu, a to s účinností od 1. února 2020.

Příslušný dokument, který k tomu měl být v předstihu na ministerskou poradu zaslán a jehož kopii má redakce také k dispozici, hovoří o měsíční ceně služeb přes 4 miliony korun (téměř 50 milionů ročně a necelých čtvrt miliardy za pět let). Firma Cendis by podobně mohla získat bez soutěže i zakázku na takzvaného mýtného auditora, kde přitom byl dříve vypsán otevřený tendr. I o tom se nyní údajně jedná.

Když se ve středu redakce na Ministerstvu dopravy dotazovala, které další zakázky resort ohledně e-vinět chystá, o stacionární kontrole pro firmu Cendis se zástupci tiskového odboru ministerstva ani šéf SFDI Hořelica vůbec nezmínili. Nelze vyloučit, že ministerstvo v mezičase původní záměr v reakci na kauzu s firmou Asseco už přehodnotilo. Žádné oficiální vyjádření ale k tomu Kremlíkův úřad zatím neposkytl, ačkoliv o to redakce žádala přímo ministra.

V architektuře systému tak, jak je představena na stránkách Kremlíkova úřadu, se nadále počítá se stacionární kontrolou na dálnicích. Stejně tak s mobilní kontrolou, kterou mají zajišťovat celníci a policisté. U této zakázky, která se týká nákupu vozidel a jejich vybavení, se přitom s řádnou soutěží počítá.

V běhu je kromě toho i soutěž na fyzickou distribuci elektronických dálničních známek v celorepublikové síti (pro ty motoristy, kteří z nějakých důvodů nevyužijí e-shop). Jak upozornili zástupci analytického webu Hlídač státu, jde o další nákladnou zakázku, která má stát za 4 roky až 477 milionů korun. Podle zákulisních informací se o tento kontrakt přihlásil jen jediný účastník.

Nejen lidem z Hlídače státu se zatím zoufale nedostává konkrétnějších informací. Kremlík slibuje, že je dodá.

Na ministra dopravy je už rozzlobený i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Nelíbí se mi, jak to proběhlo, ale veřejnost a média to musí vědět. Na vládě řešíme prodej 12 metrů pozemků Správy železnic, ale zakázku za 400 milionů jsme tam neměli. Proto budu od všech ministrů chtít, aby zakázky předkládali,“ reagoval ve středu.

„Na základě této zkušenosti budu od pana ministra dopravy chtít, aby předložil informace o zakázce na vládu,“ řekl také Babiš.

Doporučované