Hlavní obsah

Ekonomický paradox. Miliardové ztráty na cestě a firma plánuje nábor

Budoucností pro boj s kůrovcem mají být absolventi lesnických škol. Lesníci proto řeší, jak je udržet v oboru. (Video: Seznam.cz)

Reklama

26. 1. 10:24

České lesy potřebují na zvládnutí kůrovcové kalamity víc lesníků. I ve finanční krizi proto shánějí nové zaměstnance.

Článek

Více kůrovce si žádá i více lidí v lese. Státní lesy, které se už v loňském roce dostaly do minusu kvůli přetrvávající kůrovcové kalamitě a propadu cen dříví, to tak žene do poněkud paradoxní situace. Zatímco většina podniků, které se dostanou do krize, propouští nebo zmrazuje platy, Lesy České republiky naopak i v problémech zvedaly platy a chtějí nabírat nové zaměstnance.

„Strategie v následujících pěti letech počítá s navýšením o 200 zaměstnanců, přičemž čtyři pětiny budou tvořit dělnické kategorie pro zajištění prací na rozšiřujících se lesních závodech. Zbývající procento je na rozšíření technicko-hospodářských činností,“ říká generální ředitel státního podniku Josef Vojáček.

Jenže téměř každý, kdo má lesnické vzdělání, už v lesnictví pracuje. „Na pracovním trhu ti zaměstnanci jsou buď v rámci svých živnostenských listů, nebo jsou zaměstnanci akciových společností či soukromých lesníků. Já jsem si vědom rizika možného roztáčení inflační spirály, kdy jeden vlastník přidá, stane se atraktivním pro zaměstnance a ti někde jinde chybí,“ přiznává Vojáček.

Aby nepřetahovaly zaměstnance svým partnerům či konkurentům, se proto státní lesy chtějí zaměřit na verbování absolventů středních škol a učilišť, kterým v poslední době zdvojnásobily stipendia, aby je pro práci v lese motivovaly.

„Lesnictví stagnovalo zejména ve mzdách. A tam si myslím, že se někteří studenti rozhodují, zda v lesnictví zůstat, nebo zda jít do jiného oboru, kde si vydělají víc,“ říká Miloš Pochobradský, který stojí v čele České lesnické akademie. Trutnovská škola se 160letou tradicí je jednou ze šesti českých škol a učilišť, které vychovávají budoucí lesní správce, revírníky či lesní dělníky.

V lesnictví podle něj zůstávají zejména ti, kteří už nepokračují na vysokou školu. „Naše škola připraví většinu studentů tak dokonale, že možná bohužel, ale pro nás vlastně bohudík po maturitě nejdou do lesnictví, ale pokračují na vysoké školy. My je připravíme tak dokonale, že jsme srovnatelní s gymnázii a oni nám potom odcházejí na jiné vysoké školy,“ vysvětluje Pochobradský, podle nějž jejich absolventi například řídí i banky nebo školy.

„Teď se to trochu zlepšilo, viditelně se s platy u státního podniku po nástupu nového ředitele pohnulo, ale stejně si myslím, že je to nedostačující, když to porovnáme s jinými obory. Většina absolventů ale má lesnictví v srdci a není to pro ně povolání, ale poslání. V lesnictví pro ně musí být jistoty, aby věřili, že ta práce je dlouhodobá a že můžou svoji práci, kterou milují, dělat celý život,“ myslí si ředitel Pochobradský, který sám v minulosti u státních lesů pracoval. „Začínal jsem tam jako adjunkt.“

Mezi studenty třetího ročníku České lesnické akademie, které maturita čeká až v příštím roce, chuť zůstat v lesnictví přetrvává i přesto, že se po maturitě chystají na vysokou školu. „Mým největším snem už od mala je starat se o les a vychovávat ho, i když v dnešní době s kůrovcem je to velmi náročné,“ přiznává třeťák Martin Kuhn, který šel střední lesnickou školu studovat proto, že si lesnictví vysnil už jako malý kluk, byť jeho rodiče a prarodiče celý život pracují v jiných oborech. „K lesnictví jsem přišel jako slepý k houslím. Na školu jsem šel proto, že mám les rád a chtěl jsem se o něm dozvědět víc,“ vysvětluje student, který je mezi svými spolužáky spíš výjimkou.

Většina v oboru chce pokračovat po svých rodičích či prarodičích. Jako třeba Martinova spolužačka Anna Kuličová, která lesnické řemeslo přebere po dědečkovi, který je lesníkem. „Les tady bude vždycky pro nás a práce tam také bude pořád,“ přibližuje svoji hlavní motivaci.

Česká lesnická akademie vzdělává jak v maturitních oborech, tak také v těch učebních, z nichž se rekrutují budoucí dřevorubci a lesní dělníci. I po nich je nejen u státních lesů velká poptávka a lesníci i samotná učiliště se snaží děti, které si po základní škole vybírají další vzdělávání, motivovat, aby šly do lesnictví. „Počty absolventů, na které se chceme dostat, musí být dlouhodobě udržitelné, abychom kapacitu nenaddimenzovali a nedostali se do problému, až bude potřeba těchto pracovníků menší,“ naráží ředitel státních lesů na to, že kůrovcová kalamita a s ní spojená velká těžba dřeva jednou skončí.

Jeho protějšek z České lesnické akademie si to však nemyslí. „Česko nejsou jen smrkové monokultury. Máme spoustu hektarů smíšených lesů, kde se budou dělat probírky, prořezávky a následně budou tito lidé více potřeba v pěstební činnosti. Budou pracovat s křovinořezy, budou vyžínat, zalesňovat, stavět oplocenky. Práce v lesnictví bude pořád moc,“ dodává Pochobradský.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené