Článek
Kromě letitých strukturálních problémů, jimž vévodí pomalá a nedostatečná výstavba, bude trh s bydlením opět ovlivňovat růst cen klíčových stavebních materiálů způsobený aktuální geopolitickou situací.
„Když začala válka na Ukrajině, cena oceli, betonu a obecně klíčových stavebních komodit se zdvojnásobila. Už jsme se těšili, že se to stabilizuje, a vypukl konflikt v Íránu,“ posteskl si v debatě, kterou minulý týden uspořádaly Seznam Zprávy, ředitel stavebního holdingu Purposia Group Jan Hasík.
Start konfliktu na Blízkém východě a problémy v oblasti Hormuzského průlivu vedly především k okamžitému růstu cen ropy, což se rychle promítlo do cen pohonných hmot.
„Pro nás je to zásadní problém. Jen za poslední tři týdny vzrostla cena nafty přibližně o sedm korun na litr, což se v našich nákladech promítá velmi výrazně. V praxi to znamená navýšení celkových nákladů projektů o pět až 10 procent oproti cenám, za které byly zakázky vysoutěženy například ještě v únoru,“ uvedl Petr Vesecký, jednatel stavební společnosti Stavosil, která buduje silnice, mosty a další dopravní stavby.
Pokud by ceny nafty dále výrazně rostly, může to firmu dostat do situace, kdy už nemůže zakázky za stávajících podmínek realizovat. Klíčovou otázkou podle Veseckého je, jak se k situaci postaví stát.
„Očekáváme jasný mechanismus, například formou palivových doložek, který by umožnil promítnout extrémní růst cen pohonných hmot do cen zakázek.“
Nejde přitom jen o naftu využívanou v dopravě nebo pro provoz stavební techniky. Zdražení ropy má samozřejmě širší dopad na mnohé výrobní vstupy. Řada stavebních materiálů je přímo navázána na ropné produkty, takže případné výkyvy cen se postupně promítají do celého dodavatelského řetězce. Typickým příkladem je bitumen, klíčová složka asfaltových směsí používaných při výstavbě silnic. Zdroj z prostředí stavebních firem redakci potvrdil, že tam, kde to bude možné, se nyní budou pokládky asfaltových směsí odkládat.
Stavebnictví je na vývoj cen ropy citlivé napříč celým oborem, od silničních staveb přes bytovou výstavbu až po průmyslové objekty. Rostoucí ceny ropy budou ovlivňovat i další materiály, jako jsou plasty nebo izolační materiály. A pokud konflikt v Íránu v následujících týdnech neskončí, dočkáme se podle ekonomů také růstu cen energií. Pak znovu zdraží energeticky náročné, pro stavebnictví ale klíčové suroviny, jako jsou ocel a beton.
„Důležitý je také faktor nejistoty,“ myslí si Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, který sbírá data ze stavebního trhu. Geopolitické napětí tradičně vede investory k opatrnějšímu rozhodování, což se může projevit odkládáním některých projektů, především v soukromém sektoru.
„Současná situace znovu otevírá téma sdílení rizik mezi investory, státem a dodavateli. U zakázek vysoutěžených v předchozích měsících pochopitelně nebylo možné s takto rychlými výkyvy cen počítat. Do budoucna tak bude důležité hledat mechanismy, které umožní na podobné situace flexibilně reagovat, aniž by to ohrožovalo realizaci projektů,“ řekl Michal Vacek.
Zásadní bude, zda se napětí na Blízkém východě promění v dlouhodobější problém s dopadem na globální dodavatelské řetězce.
„V takovém případě by se sektor mohl znovu potýkat s tlaky na ceny, dostupnost materiálů i termíny realizace, které známe z předchozích let. V případě delší eskalace nelze vyloučit změny ve struktuře veřejných výdajů, které by mohly ovlivnit investiční aktivitu i ve stavebnictví,“ uvedl také Vacek.
Vyšší inflace, dražší hypotéky
Rostoucí náklady ve všech oblastech zvýší tlak na inflaci, podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se rychle vrátíme ke dvěma procentům, můžeme však čekat i nárůst na 2,5 až 2,6 procenta.
A může být i hůř, rostoucí inflace sníží reálnou kupní sílu domácností. „Pokud jsme na letošní rok měli k růstu hrubého domácího produktu prognózu 3,1 nebo 3,2 procenta, posuneme se někam ke 2,5 procenta,“ řekl David Marek Seznam Zprávám Byznys v pořadu Agenda.
Rostoucí inflace bude mít dopady i do měnové politiky. Očekávané snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky se nekoná a jako nevyhnutelné už vypadá zvýšení hypotečních úrokových sazeb v řádu desetin procenta. Přistoupí k němu celý bankovní sektor.
Nejen podle generálního ředitel Moneta Money Bank Tomáše Spurného tak ceny nemovitostí nadále porostou. Aktuálně je na pořízení nového bytu v hlavním městě potřeba nejméně třináct ročních platů, přičemž Spurný Praze v nedávné debatě, kterou k problému svolaly Seznam Zprávy, předpověděl další růst přibližně pět až 10 procent ročně.
„Je jedno, zda si mají mladí bydlení koupit na hypotéku, anebo jít do nájmu. Oboje leží hodně vysoko,“ řekl k situaci mladých Čechů Tomáš Spurný. V rámci Evropské unie patří Česko mezi země s vůbec nejhorší finanční dostupností bydlení.
Nemožnost pořídit si adekvátní bydlení už se v Česku řadí mezi nejzásadnější společenské a tím pádem i ekonomické problémy. Za největší výzvu už ji v průzkumech označuje 47 procent obyvatel. A lépe v dohledné době nebude, na scénu totiž přibyl další nepřítel.
Postcovidová éra měla za hlavní důvod vysokých cen bydlení nedostatečnou výstavbu způsobenou složitou legislativou a zdlouhavými povolovacími procesy. Zdražování v souvislosti s geopolitickou situací je novým, nebo možná staronovým příběhem, který bude opět těžké zpochybňovat.
