Článek
V Česku je nadále nejnižší nezaměstnanost v EU. V současnosti činí 2,6 procenta, když unijní průměr je podle dat Eurostatu 5,9 procenta. Ale není to jen výhra. Nahlíženo z perspektivy zaměstnavatelů to znamená poměrně vysoký počet volných pracovních míst. Podle Indexu prosperity - datového projektu České spořitelny a portálu Evropa v datech, je míra neobsazenosti pracovních pozic v Česku čtvrtá nejvyšší v EU. A tak zatímco se jedincům hledajícím práci nabízí široké možnosti uplatnění, firmám často chybí potřebná pracovní síla.
Míra neobsazenosti pracovních pozic v Česku sice od roku 2019 postupně klesá (klesla z hodnoty 3,7 na 3,3 - výpočet viz graf), to je ale důsledek kombinace ekonomických i demografických vlivů.
„V důsledku války na Ukrajině, související energetické krize a inflace došlo ke snižování investic, a tedy náboru zaměstnanců v některých sektorech,“ vysvětlil Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí. Firmy si podle něj také do určité míry zvykly na nedostatek pracovní síly a hledají cesty, jak pracovat efektivněji, například prostřednictvím automatizace nebo interního přesunu pracovníků. „A zároveň došlo k útlumu některých průmyslových odvětví, zejména energeticky náročných, kde byl propad poptávky po zaměstnancích znatelný,“ dodává Augusta.
V následujících měsících roku 2025 by se podle prognózy České spořitelny měla míra nezaměstnanosti pomalu posouvat výše, zpátky k úrovni kolem 3,5 %, kterou banka považuje za rovnovážnou a které by mělo být dosaženo někdy během příštího roku.
Určité typy pozic zanikají, ale jiné naopak vznikají. Potřebný je proto kvalitní systém rekvalifikací, který zajistí, že se pracovníci pružně přizpůsobují novým potřebám společnosti. Jak však uvádí Analýza rekvalifikací Ministerstva práce a sociálních věcí z prosince 2024, veřejné výdaje na rekvalifikační kurzy v Česku patří k těm nejnižším v EU. V roce 2023 prošel rekvalifikací pouze jeden z padesáti nezaměstnaných hledajících novou práci.
V poslední době ale Úřad práce zaznamenává rostoucí zájem lidí nechat se rekvalifikovat. Porovnání dat z prvních pěti měsíců letošního roku a stejného období loni ukazuje na meziroční nárůst účastníků rekvalifikací o 52 procent. Od ledna do května už se rekvalifikace zúčastnilo téměř 26 tisíc klientů Úřadu práce.
Dobrou zprávou je i to, že si Češi uvědomují potřebu přizpůsobit se postupující automatizaci a rostoucím nárokům na znalost moderních technologií. Naznačují to data Úřadu práce, podle kterých v rámci kurzů digitálního vzdělávání financovaných z Národního plánu obnovy neustále narůstá zájem o téma umělé inteligence. V žebříčku nejžádanějších kurzů digitálního vzdělávání témata související s AI drží od začátku roku 2025 dokonce prvních sedmnáct příček.
Význam těchto dovedností si samozřejmě uvědomují i zaměstnavatelé, jak potvrzuje Jakub Haláček z Unicorn Research Centre: „Pozorujeme zájem o vzdělávání v oblasti umělé inteligence, a to především o to, jak ji využívat pro osobní potřeby i zvýšení pracovní produktivity. Zájem přichází jak od jednotlivců, kteří navštěvují naše kurzy, tak od firem, které si vzdělávání objednávají pro své zaměstnance. Často začínají u managementu a postupně zapojují i další pozice.“
Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, za tradičně nízkou českou nezaměstnaností nejspíš stojí také malá aktivita zdejších odborů, v jejímž důsledku tuzemské mzdy zůstávají poměrně nízké.
„A zároveň je tu ta neochota českých zaměstnanců práci měnit, viditelná například z toho, že hodnota průměrné doby strávené zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele se u nás pohybuje výrazně nad evropským průměrem,“ říká Skořepa.
Nechuť ke změně práce podle něj může být daná i poměrně nízkými dávkami podpory v nezaměstnanosti. „A roli snad mohou hrát i občas zmiňované české vlastnosti jako nechuť ke stěhování, konzervatismus, pohodlnost a malá ochota riskovat.“
Přitom Češi, jak vypovídají statistiky, více než většina obyvatel ostatních států EU dojíždějí za prací mimo region, ve kterém bydlí. Na druhou stranu také poměrně hojně využívají možnost pracovat z domova. Na dálku, částečně nebo úplně z domova totiž v roce 2024 pracovalo 59,5 procenta Čechů na pozicích, kde je to možné.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Součástí projektu je nově také Index prosperity regionů, který popisuje rozdíly mezi českými kraji a dokonce i mikroregiony – obcemi s rozšířenou působností.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- Prosperita v krajích a regionech ČR
- Stav životního prostředí
- Kvalita trhu práce
- Bydlení
- Zdraví a bezpečnost
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.
Relativně vysoký podíl nezaměstnaných překvapivě postihuje švédskou a finskou společnost, které se v pilířích Indexu prosperity, pokud jde o sociální témata, obvykle pyšní vysokým skóre. S podílem 8,4 % nezaměstnaných teď tyto severské státy sdílejí 24. příčku. Na vině je skutečnost, že se jejich celková makroekonomická situace v posledních letech nevyvíjí nejlépe.
„Obecně je ale třeba mít na paměti, že Skandinávie chápe nezaměstnanost – pokud není dlouhodobá – nikoli jako nebezpečný problém, ale jako vcelku přirozený stav, který umožňuje lidem hledat nové vhodné zaměstnaní a firmám nové vhodné zaměstnance,“ připomíná Michal Skořepa z České spořitelny.
A jak vypadá dobře fungující trh práce? Jako v Nizozemsku nebo v Dánsku. Mohou těžit z vysokého podílu ekonomicky aktivní populace a nízkého počtu odpracovaných hodin. „Ale také mají rovné podmínky pro muže a ženy a například i vysoký podíl zkrácených úvazků,“ komentuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
