Článek
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří mají v pracovním poměru více než 25 zaměstnanců. V takovém případě musí alespoň čtyři procenta zaměstnanců tvořit osoby se zdravotním postižením.
A pokud tuto povinnost nesplníte, hrozí vám pokuta až jeden milion korun. Kontrolu plnění povinností tohoto druhu provádějí orgány inspekce práce.
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s advokátními kancelářemi a s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
Rozhodující však není, kolik zaměstnanců ve firmě fyzicky máte, ale takzvaný průměrný roční přepočet zaměstnanců. Postup výpočtu není právě jednoduchý a zahrnuje v první řadě kalkulaci takzvaného ročního fondu pracovní doby.
„Do tohoto výpočtu se započítávají všechny odpracované hodiny za celý kalendářní rok, včetně přesčasů. Nezahrnují se do něj pracovníci zaměstnaní na dohody mimo pracovní poměr a také hodiny odpracované osobami v režimu zvláštního zaměstnání, což jsou třeba členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Do výpočtu se naopak zahrnují i hodiny, které zaměstnanci sice fyzicky neodpracovali, ale měli na ně nárok. Jde například o dobu čerpání dovolené, pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenskou, překážky v práci na straně zaměstnavatele, pokud zaměstnanci náležela náhrada mzdy, nebo ošetřovné za ošetřování dítěte či jiného člena domácnosti.
Z výše popsaného se vypočítá roční fond pracovní doby. Pokud například zaměstnanci pracují 40 hodin týdně, je třeba z toho odvodit denní pracovní dobu a následně ji vynásobit počtem pracovních dní v roce bez započítání státních svátků. Tak získáme základ pro výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, z něhož se následně stanoví i požadovaný podíl osob se zdravotním postižením. Tito zaměstnanci by měli tvořit čtyři procenta z celkového počtu, přičemž osoby s těžším zdravotním postižením se do tohoto počtu započítávají trojnásobně.
„Přepočtený počet zaměstnanců vlastně neřeší fyzický počet osob ve firmě, ale počet plných úvazků. Přepočet spočívá v zahrnutí všech úvazků hlavního pracovního poměru a přepočtu na úvazky plné, přičemž je nutné ve výpočtu respektovat, z jakého plného úvazku ten zkrácený vychází,“ doplnila Veronika Volfová z UOL Účetnictví.
Osobou se zdravotním postižením se rozumí člověk, kterého stát uznal za invalidního nebo zdravotně znevýhodněného. Tento pojem vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a jeho prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb.
Zdravotní postižení jako takové nemůže, je-li jinak zaměstnanec způsobilý k výkonu práce, kterou by měl konat, být důvodem pro nepřijetí do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel odmítne přijmout uchazeče proto, že je zdravotně postižený, byť k práci způsobilý, dopouští se nepřípustné diskriminace.
Je zřejmé, že společnost zaměstnávající 30 stavebních dělníků a jednu účetní nejspíš nebude mít reálnou možnost zaměstnávat kohokoliv se zdravotním postižením. I proto existují možnosti, jak se této povinnosti legálně zbavit. Tou první je prostě zaplatit ročně do státního rozpočtu 3,5násobek průměrné mzdy.
„Za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, se odvod do státního rozpočtu vypočte podle průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí,“ potvrdil Václav Vlk z advokátní kanceláře Rödl & Partner.
V současné době je vyhlášena průměrná mzda 45 107 korun. Má-li tedy zaměstnavatel například zaměstnávat dvě osoby se zdravotním postižením a nezaměstnává žádnou, jeho odvod by se vypočetl takto: 2 × 3,5 × 45 107 korun, což je 315 479 korun ročně.
Pokud zaměstnavatel sice neplní povinnost zaměstnávat čtyři procenta osob se zdravotním postižením, ale někoho s tímto statusem přece jen na výplatní pásce má, odvod se částečně snižuje.
„Další cestou je odebírat jako firma výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Nebo takovým zaměstnavatelům zadávat zakázky,“ doplňuje Václav Vlk. „Odpustek“ v podobě faktury od takového dodavatele vyjde na více než 150 tisíc korun za jednoho nezaměstnaného s postižením.
Výpočet výše ročního odvodu za povinnost zaměstnávat jednu OZP
45 107 (aktuálně stanovená průměrná mzda) x 3,5 = 157 875 korun
Zaměstnávat osoby se zdravotním postižením může mít pro zaměstnavatele i výhody. Jednak je od úřadu práce možné požadovat informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním zdravotně postižených osob a navíc i součinnost při vyhrazování pracovních míst vhodných pro tyto osoby.
„Zaměstnavatel dokonce může požádat úřad práce o příspěvek na zřízení pracovního místa pro zdravotně postiženou osobu. V úvahu připadá i příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením,“ říká znovu Václav Vlk.
Podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu v ManpowerGroup, přitom spousta zaměstnavatelů ani netuší, že už dávno zaměstnávají člověka, na kterého by mohli zákonný odpočet uplatnit.
„Zaměstnanci se často bojí své postižení přiznat nebo to zkrátka není poznat – typicky u lidí s lupénkou, diabetem, epilepsií, některými formami duševních onemocnění nebo třeba se sluchovým postižením. Přitom většinou zvládají svoji profesi bez omezení,“ říká Halbrštát.
Kdo zaměstnává více než 50 procent osob se zdravotním postižením, může s úřadem práce uzavřít dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. A podle advokáta mu to otevírá cestu k dalším podporám, například k příspěvku na mzdové náklady.
„Do úvahy připadá dokonce i sleva na dani z příjmů a některé další výhody v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,“ uzavřel Václav Vlk výčet toho, jak zaměstnávání osob se zdravotním postižením podporuje stát.
Jakkoliv poptávka po práci ze strany osob se zdravotním postižením rozhodně existuje, problémem zůstává, že ji firmy dostatečně nezachytí. Systém nefunguje dost dobře.
„Ani pracovní portály, které umožňují označit volné pozice jako ‚vhodné pro OZP‘, situaci příliš neřeší. Postižení má mnoho podob a to, co je vhodné pro člověka s pohybovým omezením, není automaticky vhodné pro někoho s psychickou diagnózou,“ popsal praxi Jiří Halbrštát.
Skutečná nabídka práce pro tuto cílovou skupinu je proto zoufale úzká, což určitě ztěžuje i v tuzemsku velmi malá nabídka částečných úvazků. V tomto ohledu patří Česko mezi nejméně pružné trhy práce v Evropě.
