Článek
Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt (HDP) v Česku podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla ve čtvrtek asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
„Česká ekonomika letos poroste. Rozpoutání obchodních válek a s tím související zvýšení globální ekonomické nejistoty se ale negativně podepíšou na tuzemské investiční aktivitě i vývozech. Spolehnout se ale budeme moci na rostoucí spotřební výdaje domácností a vlády, a to i díky zvýšeným výdajům na obranu,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
„Nejenže dále slábnou růstové vyhlídky české ekonomiky, ale zároveň vidíme další změnu v očekávaném složení růstu, který bude opět více spoléhat na spotřebu, zatímco investice budou slabší. Tento mix bohužel nenaznačuje potřebné zvýšení potenciálu české ekonomiky, který je zapotřebí ke snížení inflačních tlaků,“ doplnil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
Obchodní války ukousnou podle ankety bankovní asociace z růstu českého HDP v těchto letech 0,8 procentního bodu, když v průměru analytici předpokládají pro rok 2026 ustálení amerických cel na evropské dovozy ve výši 12 procent. „Ovšem startovací pozice české ekonomiky je o něco silnější, než jsme čekali v únoru či než naznačují čísla HDP za první čtvrtletí. Proto obdobně jako v únoru nepředpokládáme výrazné dopady do čísel spojených s trhem práce či inflací, což limituje i reakci hospodářské politiky,“ uvedla Česká bankovní asociace.
Asociace počítá v letošním roce s nepatrným zpomalením meziročního růstu spotřebitelských cen ke 2,3 procenta a s dalším mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 procenta. V letošním roce podle bankovní asociace zmírní růst nominálních mezd o více než jeden procentní bod na 5,9 procenta a v příštím roce dále pod pět procent. Reálné mzdy porostou o 3,5 procenta a 2,7 procenta po růstu o 4,5 procenta v loňském roce. Reálné hrubé mzdy se tak vrátí na předcovidovou úroveň roku 2019 až v průběhu příštího roku.
„Inflační šoky jsou definitivně za námi. Zásluhou zlevňujících energií a pohonných hmot by se inflace měla v dalších měsících držet okolo dvouprocentního inflačního cíle České národní banky,“ upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Vyhráno ale podle ní zdaleka není. Jádrová inflace zůstává zvýšená, odráží doznívající cenové dopady energetické krize a přetrvávající strukturální nerovnováhy na trhu nemovitostí, které se nadále promítají do cen služeb a nájmů, dodala.
Zhoršení trhu práce odráží slabší oživení ekonomiky, ale stále Česká bankovní asociace čeká spíše stabilizaci míry nezaměstnanosti než její výrazný nárůst. Současnou negativní dynamiku reflektuje v očekávaní vyššího podílu nezaměstnaných osob 4,2 procenta v letošním roce následovaného jeho mírným poklesem na 4,1 procenta v roce 2026.
Úrokové sazby České národní banky budou pravděpodobně nadále pozvolně klesat, ovšem pro letošní rok stále vidí prostor pro jedno další snížení dvoutýdenní repo sazby na 3,25 procenta a v příštím roce na tři procenta. Rovněž vnímá menší prostor pro posílení kurzu koruny, a to k 24,7 koruny za euro koncem příštího roku z 25 korun za euro na konci letošního roku.
