Článek
O takzvaný vaječňák je největší zájem právě na konci roku. Nejprodávanější variantou je klasický vanilkový, uvádějí obchodní řetězce, roste ale i obliba karamelové nebo pistáciové verze. Letos si za vaječný likér zákazníci každopádně lehce připlatí.
„Vánoční prodeje jsou pro vaječný likér absolutním vrcholem sezóny. V tomto období je vnímán jako symbol Vánoc a jeho popularita je spojena s chladným počasím a tradicí zimních svátků. Velikonoční prodeje jsou ve srovnání s vánočními nižší,“ uvedla pro Seznam Zprávy Byznys mluvčí řetězce supermarketů Globus Aneta Turnovská. Nejoblíbenější variantou je podle ní klasická vanilková příchuť. „Následují s odstupem pistáciové, oříškové a karamelové varianty,“ dodává.
Podobný trend potvrzují i řetězce jako Albert, Lidl nebo Kaufland. „Prodejům stále dominují klasické vaječné likéry. Ochucené varianty ale mají své zastoupení a poptávka po nich je konstantní až lehce rostoucí,“ říká tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Průměrně vyjde půllitr vaječného likéru letos před svátky v českých obchodech na 142 korun. „Je to o 3 procenta více než loni v prosinci,“ říká datová analytička Monika Kupčilová ze společnosti Kupi.cz. Nejnižší cena v letákových akcích podle ní dosahuje 79,90 korun. Průměrná cena ve slevových akcích činí 104 korun, což je o 4,6 procenta více než loni. Ceny některých prémiových vaječňáků se ale mohou dostat i nad 500 korun za půllitr.
Jak poznat vaječňák
Vaječný likér musí plnit několik podmínek. „Nápoj musí obsahovat minimálně 140 gramů čistého vaječného žloutku a alespoň 150 gramů cukru nebo medu na jeden litr výsledného produktu,“ vysvětluje unijní pravidla tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Dále je pro vaječný likér předepsán obsah alkoholu alespoň 14 objemových procent. Zemánek upozorňuje, že existuje ještě další podobná kategorie, tedy likér s přídavkem vajec. Takový nápoj obsahuje minimálně 70 gramů žloutků na litr a minimálně 15 procent alkoholu.
„Přestože se v domácích recepturách pro zjemnění chuti často používá smetana nebo mléko, oficiální definice se soustředí především na dodržení podílu vaječné složky a cukru,“ pokračuje Zemánek.
Pokud se výrobek nedá zařadit ani do jedné z výše zmíněných kategorií, nesmí být na trhu uveden jako vaječný likér. Obvykle se pak takové výrobky označují jako „ostatní alkoholické nápoje“.
Zemánek proto zákazníkům doporučuje sledovat přesný název výrobku na etiketě. Pokud nesou názvy jako například „vaječný sen“ nebo „dezertní krém“, je podle něj pravděpodobnější, že budou mít nižší podíl vajec nebo budou obsahovat více zahušťovadel.
„Složení by ideálně nemělo obsahovat syntetická barviva, jako jsou tartrazin (E102), žluť SY (E110) nebo košenilová červeň (E124), které vytvářejí někdy nepřirozeně sytý odstín,“ uvádí Zemánek. „Naopak přirozenější je barvení kurkuminem (E100) nebo luteinem (E161b), které jsou považovány za přírodní barviva. Lutein je karotenoid, který se přirozeně podílí i na barvě vaječných žloutků,“ vysvětluje.
Domácí výroba
Oblíbená je i domácí výroba vaječňáku. Recepty se od sebe liší, klíčová jsou ale vejce, cukr, vanilka, slazené kondenzované mléko nebo smetana a alkohol. Ten může zastoupit tuzemák nebo karibský rum či whiskey. Přestože některé položky jako například smetana nebo vanilkový lusk zlevnily, může se domácí výroba ve srovnání s minulým rokem prodražit kvůli vyšší ceně vajec nebo alkoholu.
Nejvýraznější zdražení představují vejce, jejichž průměrná běžná cena oproti minulému roku vzrostla o 19 %. Zdražilo také například slazené kondenzované mléko, které se často k domácí výrobě vaječňáku používá. „Ušetřit lze ve srovnání s minulým rokem za vanilkový lusk, který letos běžně vyjde v průměru na 114,90 Kč, což je o 9,5 procenta méně,“ komentuje vývoj ceny za vanilkový lusk Kupčilová.
Neotevřený vaječňák by měl vydržet v temnu a chladnu díky konzervaci alkoholem a cukrem několik týdnů. „Po otevření je však nutné jej uchovávat v lednici. Vzhledem k vysokému podílu žloutků a mléčných složek se doporučuje spotřeba během dvou až čtyř týdnů, čímž se zabrání oxidaci a chuťové degradaci,“ upozorňuje Zemánek.
Podmínky pro výrobu a prodej
Přestože vaječný likér může obsahovat 14 objemových procent alkoholu, spadá už do kategorie lihovin, pro něž jinak platí minimální hranice 15 procent. K jeho prodeji je tedy potřeba mít koncesi pro prodej lihovin, kterou vydává živnostenský úřad.
Tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Štaffová pak upozorňuje, že i k výrobě vaječného likéru je navíc potřeba povolení. „Vyrábět vaječný likér pro jiné účely nežli domácí konzumaci je možné tak jako u jiných lihovin jen a pouze s platnou koncesí,“ vysvětluje. „Žádná výjimka pro tuto sezónní lihovinu neexistuje a je lhostejné, že je vyrobena ze zdaněného lihu,“ upozorňuje.
To platí i pro kavárny, cukrárny nebo restaurace, i kdyby likér hostům podávaly zdarma, dodává Štaffová.
