„Čarodějnice z Wall Street“ byla nejbohatší ženou Ameriky. Žila jako chuďas

Patřila k nejbohatším ženám své doby, přesto se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako jeden z největších skrblíků v historii. Své děti brala k lékařům pro chudé, zřídkakdy si kupovala nové oblečení a vyhýbala se daním. Její jmění přitom bylo tak obrovské, že během finanční krize roku 1907 půjčila vládě města New York 1,1 milionu dolarů.

Hetty Greenová, někdy přezdívaná jako Královna z Wall Street nebo dokonce Čarodějnice z Wall Street, se narodila 21. listopadu 1834 ve státě Massachusetts jako Henrietta Howland Robinson do zámožné rodiny kvakerů.

Její rodina přišla k bohatství díky své velrybářské flotile a s penězi velmi schopně nakládala. Finanční gramotnost Hetty už v dětství předával její dědeček, který s ní mluvil o finančních záležitostech rodiny a povzbuzoval ji, aby četla finanční noviny.

Když jí bylo třináct, převzala účetnictví rodinného podniku, píše deník Telegraph. Když jí bylo dvacet, otec jí koupil plnou skříň šatů, aby přilákala bohatého nápadníka. Ona však nové šaty prodala a za utržené peníze koupila státní dluhopisy.

Manžela si našla tak jako tak, provdala se za milionáře Edwarda Henryho Greena. Jejich manželství zahrnovalo na tehdejší dobu neobvyklou předmanželskou smlouvu, která chránila její majetek. Ten už totiž díky chytrým investicím zmnohonásobila.

Podle jednoho výpočtu vydělávala Hetty přibližně tisíc dolarů denně, když se započítaly příjmy ze všech různých trustů i část majetku, který mohla sama spravovat. Kvůli negativní mediální pozornosti se ale Hetty začala obávat o svou bezpečnost. Novomanželé se proto krátce po svatbě přestěhovali do Evropy.

Měli spolu dvě děti, Henry však předčasně zemřel a právě po jeho smrti si Hetty vysloužila přezdívku čarodějnice - chodila oděna pouze ve smutečním.

„Když se paní Greenová znovu objevila v New Yorku, měla na sobě smuteční oděv a po mnoho let poté ji na ulici téměř nikdy neviděli bez těžkého černého závoje. Právě tento oděv – možná stejně jako cokoli jiného – způsobil, že se o ní začalo mluvit jako o Čarodějnici z Wall Street,“ napsali o ní Boyden Sparkes a Samuel Taylor Moore v knize The Witch of Wall Street.

Když v roce 1916 ve věku 81 let zemřela, měla podle odhadů 100 milionů dolarů v hotovosti a vlastnila více než 6 tisíc aktiv, včetně železnic, hotelů, kancelářských budov, divadel, kostelů a hřbitovů. Pro srovnání: pozůstalost J. P. Morgana, jednoho z nejvýznamnějších amerických bankéřů, měla při jeho smrti o tři roky dříve hodnotu 80 milionů dolarů.

Jak Hetty svého obřího bohatství dosáhla? Dobrý základ dozajista položily peníze, které jí zanechal otec (podle různých zdrojů asi pět až sedm milionů dolarů), stejně jako prostředky, které zdědila po své tetě Sylvii Ann Howlandové. Dědictví však Hetty dokázala šikovně rozmnožit, především investicemi do nemovitostí a železnic. Ve svém přístupu byla velmi konzervativní a stala se vůbec první investorkou na Wall Street a průkopnicí hodnotového investování.

Kupovala dluhopisy se slevou a vydělávala na jejich výnosech. Otec ji naučil, aby si nikdy nepůjčovala, čímž se svědomitě řídila. Zpočátku využívala otcovo dědictví k investicím do takzvaných greenbacks, dluhopisů vydaných na uhrazení nákladů z občanské války. Opatrní investoři se těchto peněz obávali, protože je vydávala vláda, která se stále vzpamatovávala z války. Greenová je však nakupovala odvážně. Tvrdila, že na nich během jediného roku vydělala 1,25 milionu dolarů.

Obvykle se však podle deníku The Telegraph soustředila především na hmotná aktiva. Nakupovala levně, prodávala jen zřídka a příjmy z investic znovu investovala, aby díky složenému úročení dál rostly. Investovala hlavně do železnic, železničních dluhopisů, nemovitostí a hypoték. Železniční společnosti navíc často získávaly rozsáhlé pozemkové granty i práva na těžbu nerostných surovin. Greenová proto směřovala své investice tam, kde byl růst: do rychle se rozvíjejících měst a důležitých železničních uzlů, jako byly Denver, St. Louis nebo Cincinnati.

Jejím trikem bylo mít vždy po ruce hotovost, aby mohla železnice a nemovitosti nakoupit ve chvíli, kdy byly levné a nikdo o ně nestál, a později je prodat, když jejich cena vzrostla. Tato strategie se jí vyplácela. Jejím osobním rekordem byl denní zisk 200 tisíc dolarů.

Její zájem o železnice připomíná také styl Warrena Buffetta, který v roce 2009 převzal kontrolu nad železniční společností Burlington Northern Santa Fe za 26 miliard dolarů. Podobně jako Greenová zdůrazňuje také význam velkých hotovostních rezerv: zatímco Buffett řekl, že Berkshire nikdy nebude držet méně než 20 miliard dolarů v hotovosti, Greenová si běžně udržovala rezervu mezi 20 a 40 miliony, což by v dnešních cenách znamenalo zhruba až 1,5 miliardy dolarů.

Slavný bankéř Henry Clews o ní napsal, že díky své mimořádné finanční prozíravosti se vlastními silami zařadila mezi nejúspěšnější milionářské spekulanty. Zároveň dodal, že „má silný mužský mozek v jinak ženské konstituci“.

Svůj nejodvážnější tah udělala v roce 1907. Vytušila, že je trh nadhodnocený, a proto prodala velkou část svých akcií a dluhopisů a zároveň si nechala splatit všechny půjčky, které poskytla. Když následně vypukla panika roku 1907, začala nakupovat aktiva firem stojících na pokraji bankrotu a vydělávala na jejich reorganizacích i na investicích do problémových podniků.

Podílela se také na záchranné operaci bankéře J. P. Morgana, který během paniky pomáhal stabilizovat americký bankovní systém. Tehdy půjčila vládě města New York 1,1 milionu dolarů, což by dnes podle serveru Fortune odpovídalo přibližně 33 milionům dolarů. Jako protihodnotu přijala krátkodobé komunální dluhopisy s vysokým úrokem 5,5 procenta.

Nebylo to přitom poprvé, kdy městu pomohla, uvádí kniha z roku 1930 The Witch of Wall Street: Hetty Green. Už několik měsíců před panikou totiž městu poskytla půjčku 4,5 milionu dolarů, v přepočtu na dnešní peníze zhruba 150 milionů dolarů.

„Když přišel krach, měla jsem peníze a byla jsem jednou z mála, kdo je skutečně měl. Ostatní měli své cenné papíry a jejich hodnotu. Já měla hotovost a oni za mnou museli chodit v houfech,“ řekla později.

V roce 1899 odhadoval deník San Francisco Call hodnotu jejího majetku na přibližně 60 milionů dolarů, zatímco článek v Seattle Republican v roce 1905 ji odhadoval na 100 milionů dolarů. Když však byla v roce 1905 na své jmění dotázána, uvedla, že je ve skutečnosti menší, než si lidé myslí, protože bohatí lidé mají vždy menší majetek, než se o nich uvádí.

Své obří jmění si ovšem moc neužila. Její výrazná finanční opatrnost v osobním životě jí naopak vysloužila pověst skrblíka. Její posedlost vyděláváním a uchováváním peněz totiž došla tak daleko, že sobě i svým blízkým odepírala téměř základní potřeby.

Článek v deníku San Francisco Call z roku 1899 uvádí, že nikdy neplatila daně, žila v levném ubytování a byla natolik přesvědčená, že proti ní existuje spiknutí právníků, kteří ji chtějí dostat, že si najala bodyguarda a začala u sebe nosit pistoli. Podle článku navíc přestala žít s manželem, protože k němu ztratila respekt poté, co přišel o veškeré své peníze. Text také naznačuje, že její syn přišel o nohu kvůli tomu, že mu Hetty odmítla zaplatit potřebnou léčbu.

Když jí řekli, že převod akcií v hodnotě jednoho milionu dolarů z kanceláře v New Yorku do Philadelphie bude stát poplatek 100 dolarů, označila to prý za absurdní. Koupila si proto jízdenku na vlak a akcie v hodnotě jednoho milionu dolarů si jednoduše odvezla v kabelce sama, píše v jejím životopise spisovatelka Janet Wallach.

Podobně jako řada jiných úspěšných lidí byla často žádána o finanční rady. Na otázku, co by měla žena udělat s několika stovkami dolarů, uvedla pro National Magazine, že nejlepší investicí jsou nemovitosti, zejména pokud se koupí v aukci, kdy jsou ceny nižší.

„Investice do nemovitostí považuji za nejbezpečnější způsob využití volných peněz. Žena by měla sledovat, jakým směrem se město bude rozvíjet, a tam nakupovat,“ řekla.