Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Institut hromadné žaloby byl zaveden na základě evropské směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
„Cílem směrnice je harmonizovat mechanismy kolektivních občanskoprávních sporů, které jsou k dispozici spotřebitelům domáhajícím se odškodnění od obchodníků, kteří porušují jejich spotřebitelská práva,“ říká Kateřina Devlin, advokátka v oddělení daňových litigací advokátní kanceláře Deloitte Legal.
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s advokátními kancelářemi a s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
Podstatné je, že v českém prostředí, na rozdíl od jiných evropských zemí, se směrnice kromě jednotlivců vztahuje i na drobné podnikatele s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů korun. Také oni se nyní mohou spojit a svá práva a pohledávky vymáhat společně. To má své výhody i zápory.
Hromadné žaloby vs. individuální vymáhání
Ačkoliv se hromadná žaloba zdá jako vítaná novinka, nemusí být vždy tou nejlepší volbou. „Kdo se rozhodne vymáhat svůj nárok samostatně, musí počítat s náklady na advokáta či shromáždění důkazů. Na druhou stranu má větší kontrolu nad průběhem řízení a rozhodnutí se často dočká rychleji,“ míní Robert Novotný, partner v advokátní kanceláři AK HAVEN Legal.
Rozhodne-li se malý podnikatel využít hromadnou žalobu, musí nejprve vyhledat subjekt oprávněný takovou žalobu podat. V České republice jsou to pouze spotřebitelské organizace, které splňují podmínky stanovené zákonem a jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu zapsané do seznamu oprávněných osob. Na tomto seznamu dnes figurují dvě, dTest a OnlineMediator.cz.
„Aby se tato právní úprava více využívala, bylo by potřeba, aby existovalo více organizací oprávněných podávat žaloby. Zákonodárci se zaměřili hlavně na ochranu slabších, tedy spotřebitelů a malých podnikatelů, a opomněli záruku správného postupu, kterou by vzhledem ke své úloze měli zajišťovat advokáti,“ říká Robert Novotný. Otázka, zda by advokáti měli mít právo podávat hromadné žaloby, je podle něj složitá.
„Kdo by pak platil jejich náklady? Mohlo by to znamenat příliš velkou finanční zátěž pro stát, protože by hradil jak žalobce, tak soud.“ Řešení s organizacemi na ochranu spotřebitelů, jež mohou hromadné žaloby podávat, není podle Novotného špatné, rozhodně by jich ale mělo být více než jen dvě.
I organizace oprávněné k podání hromadné žaloby musí být zastoupené advokátem, což pro poškozené velmi výrazně navyšuje náklady. A pozor, zatímco v některých členských státech Evropské unie, například v Polsku, Bulharsku, Chorvatsku nebo na Slovensku, jsou hromadné žaloby osvobozeny od soudního poplatku, v České republice to neplatí. „Tudíž náklady na vedení soudního sporu nakonec nemusí být o moc nižší než v případě individuální žaloby,“ upozorňuje Kateřina Devlin.
Pravidla pro podání hromadné žaloby
- pouze prostřednictvím subjektu oprávněného podávat hromadné žaloby
- jednotlivci nebo drobní podnikatelé s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů korun
- skupina, která žalobu podává, musí mít nejméně 10 členů
- práva nebo oprávněné zájmy žalujících stojí na podobných základech
Přípustnost hromadné žaloby je v zákoně podmíněna tím, že má žalující skupina nejméně 10 členů, jejichž práva nebo oprávněné zájmy stojí na podobných základech. Posuzování druhé ze jmenovaných podmínek přitom může trvat velmi dlouho – u první hromadné žaloby v ČR trvalo schválení více než tři měsíce.
(Pozn.: V Česku první hromadnou žalobu podala loni nezisková organizace OnlineMediator.cz proti firmě, která uzavírala smlouvy na výrobu nábytku s požadavkem na 100% zálohu předem, avšak v mnoha případech nábytek nedodala ani nevrátila zaplacené zálohy.)
Následně mají členové skupiny až čtyři měsíce na připojení k řízení. Rozhodnutí soudu se totiž – v rámci uplatňování tzv. opt-in principu - nevztahuje na všechny poškozené, ale jen na ty, kteří se k hromadné žalobě do předem stanovené lhůty přihlásili. (Pozn.: Na rozdíl od opt-out principu, typického pro trestní řízení, kde se poškození aktivně vyhledávají, protože jsou podstatní pro vyšetřování a výši trestu.)
Praxe ukazuje na možné problémy spojené s kapacitami soudů. Posuzování přípustnosti žaloby a následné řešení jednotlivých nároků v každém případě zabere hodně času. Podobné komplikace lze vidět například u trestních řízení s více poškozenými nebo u insolvencí, do nichž větší množství věřitelů přihlásí pohledávku.
„Aby to fungovalo lépe, musely by se hromadné žaloby řešit nějak prioritně mimo stávající systém, například u zvláštních soudních senátů zřízených jen k tomuto účelu. To ale není v tuto chvíli realistické,“ uzavírá Robert Novotný z AK HAVEN Legal.
Pro podnikatele v roli žalovaných mohou přesto hromadné žaloby představovat podstatné riziko. Mohou vést k velmi vysokým finančním nákladům, a to nejen na odškodnění, ale i v souvislosti s hrazením nákladů soudního řízení. A jelikož se jedná o novinku, lze předpokládat, že budou hromadná řízení více mediálně sledována. Z této skutečnosti plyne značné reputační riziko, a v důsledku toho možné ohrožení postavení společnosti na trhu.
