Hlavní obsah

Akademie věd spouští web s byty na pronájem. Má zaručit bydlení na pět let

Foto: Pexels.com

ilustrační foto.

Reklama

Nová platforma Akademie věd nazvaná NájemPlus zaručí nájemníkům bydlení na minimálně pět let. Má se stát prostředkem, jak změnit uvažování Čechů o bydlení v pronajatém bytě.

Článek

Propast mezi touhou vlastnit nemovitost a možnostmi, díky nimž si ji mohou Češi dovolit, se neustále zvětšuje. Drahé bydlení a vysoké úrokové sazby ženou tisíce lidí do nájemního bydlení. To je ale stále v tuzemsku považováno za druhořadou a pouze dočasnou variantu. Podle dat Sociologického ústav Akademie věd ČR dnes žije přibližně osmdesát procent Čechů ve vlastním.

Podle realitních odborníků je důvodem primárně strach pronajímatelů uzavírat dlouhodobé smlouvy kvůli složitosti a obtížné vymahatelnosti výpovědí. Konkrétně v Česku trvá vystěhování nevhodného nájemníka i osmnáct měsíců.

Naopak smlouvy na dobu určitou, v tuzemsku jde zpravidla o jednoroční dohody, nepříznivě působí na nájemníky. Ti si podle průzkumu Sociologického ústavu s nájemním bydlením nejčastěji spojují pojmy, jako jsou starosti, nejistota nebo nespokojenost.

Platforma NájemPlus

Přístup obou stran nájemního vztahu chtějí změnit akademici z Akademie věd ČR s nově spuštěnou platformou NájemPlus, která si dává za cíl spojit pronajímatele, kteří mají zájem uzavírat dlouhodobé smlouvy s jejich nájemníky.

V porovnání s ostatními komerčními platformami ale musí pronajímatelé při vstupu dodržovat etický kodex. V něm stojí například závazek, že pronajímatel umožní nájemci nahlásit v nemovitosti své trvalé bydliště, přepis energií, a dokonce i úpravy bytu tak, aby se v něm mohl cítit jako doma.

Tím vůbec nejdůležitějším bodem kodexu má být ale poskytnutí smlouvy na minimálně pět let ve formě opce, tedy pokud sám nájemce nebude chtít dobu kratší a nebude porušovat své závazky vůči pronajímateli.

Nájemci jim zároveň budou moci přidělovat veřejná hodnocení.

Výsledkem by podle Martina Luxe, vedoucího oddělení Socioekonomie bydlení ústavu, který za projektem stojí, měl být stav, kdy Češi budou vnímat nemovitosti v pronájmu jako svůj trvalý domov. Zároveň Lux připustil, že jde o běh na dlouhou trať. Jen podle průzkumů Sociologického ústavu z roku 2013 bralo nájemní bydlení jako svůj domov jen pět procent dotázaných.

Změně podle jeho slov nepomůže ani aktuální situace na nájemním trhu, který v letošním roce vlivem vysokých úrokových sazeb a přílivu ukrajinských uprchlíků zažívá rekordní poptávku. Ani ta ale podle něj nebude trvat věčně.

„Dnes to vypadá srandovně, pronajímatelé mají zástup zájemců, ze kterých si vybírají, ale může se to otočit lusknutím prstu. Věříme, že se projekt pomalu rozjede,“ uvedl Lux.

Platforma by měla v první řadě oslovit majitele, kteří mají k pronájmu menší počty bytů. Prvním oficiálním pronajímatelem se na platformě NájemPlus stal Fond českého bydlení, který do nabídky platformy vložil jeden byt.

„Většina z našich přibližně 150 bytů je aktuálně obsazených,“ vysvětlil důvod David Fogad, obchodní ředitel fondu.

Zůstává ale otázka, proč by tito pronajímatelé měli dobrovolně vstupovat na platformu, která bude jejich možnosti v podnikání regulovat.

Podle Martina Luxe je výhodou, že inzerce na webu ústavu bude pro pronajímatele zdarma. Přesvědčit je má také idea sdružení kvalitních pronajímatelů, kteří mohou být považováni za ty nejlepší v Česku. „Registrovaní pronajímatelé budou zárukou kvality a profesionality v oblasti pronájmu,“ dodal.

Pronajímatel x Nájemník

Tak jako se nad myšlenkou dlouhodobých pronájmů zamýšlí sociologové z Akademie věd ČR, stejnou otázku řeší také Asociace nájemního bydlení. Avšak s jedním rozdílem. Zatímco NájemPlus reguluje zejména možnosti pronajímatelů, v případě ANB je to spíše naopak.

Jednou z variant by podle návrhu advokátní kanceláře Havel & Partners, která pro asociaci zpracovala pět návrhů legislativních změn, které by mohly přimět pronajímatele vydávat dlouhodobější smlouvy, mohlo být zavedení možnosti výpovědi z nájemní smlouvy na dobu neurčitou bez udání důvodu, přičemž jedinou ochranu nájemníka by zajišťovala výpovědní lhůta, a to v délce jednoho roku.

Další z návrhů by mohl být notářský zápis, v rámci něhož by v případě skončení nájmů bylo možné vyklidit byt v dohodnuté lhůtě i bez potřeby vedení soudního řízení. Třetí navržená varianta by spočívala v nastavení časových lhůt pro soudní řízení o neplatnost výpovědi a vyklizení bytu.

Detaily návrhů legislativních změn si můžete přečíst v nedávném článku o nájmech.

Reklama

Doporučované