Článek
Ještě před pár lety šlo o novinku. Dnes stojí výdejní boxy u supermarketů, na sídlištích, u nádraží i v malých obcích. Každý týden přes ně v Česku projdou zhruba dva miliony zásilek a podle průzkumu ResSolution je v posledním roce využilo 83 procent obyvatel.
Právě jejich rychlé rozšiřování ale otevřelo novou debatu. Poslanci nyní řeší, zda mají výdejní boxy nově spadat pod stavební zákon, nebo zda zůstane zachován současný režim, kdy většina boxů nepodléhá stavebnímu povolování a jejich umístění se řeší především dohodou s vlastníkem pozemku nebo obcí.
Vláda chtěla jasná pravidla
Původní návrh novely stavebního zákona počítal s tím, že výdejní boxy budou zařazeny mezi drobné stavby v takzvaném volném režimu. Podle ministerstva pro místní rozvoj by ani nadále nebylo potřeba stavební povolení, ale vznikla by jednotná pravidla pro jejich umisťování.
„Jejich umisťování tak zůstane administrativně jednoduché, ale zároveň se postaví najisto, že pro ně platí základní pravidla, například v oblasti volného přístupu, bezpečnosti nebo napojení na infrastrukturu,“ uvedlo argumenty pro navázání výstavby úložných boxů na stavební zákon ministerstvo pro místní rozvoj na svých webových stránkách. Podle něj jde o kompromis mezi potřebou jasných pravidel a snahou nezatěžovat systém zbytečnou byrokracií.
Resort zároveň argumentoval tím, že právě ze strany samospráv často zazníval požadavek na jednotná pravidla pro umisťování boxů.
Boxů přibývá. Ne všude jsou vítané
Nejde přitom o samotnou službu, kterou většina měst považuje za užitečnou, ale o situace, kdy se boxy objevují na frekventovaných chodnících, v blízkosti zeleně nebo v historicky citlivých lokalitách.
Podle iniciativy Naše kultivovaná města vznikly v Česku během krátké doby tisíce instalací bez jednotného rámce. „V praxi to vede k situacím, kdy špatně umístěný box blokuje pěší trasy, poškozuje zeleň nebo komplikuje dopravu,“ uvádí architektka a urbanistka Veronika Rút, která stojí v čele iniciativy.
Právě rychlé rozšiřování sítě vedlo některé samosprávy k tomu, že začaly hledat vlastní pravidla. Loni proto vznikl projekt Strategie pro výdejní boxy, do kterého se zapojily desítky měst a obcí. Jeho cílem je nabídnout radnicím návod, jak boxy umisťovat tak, aby neomezovaly chodce, dopravu ani kvalitu veřejného prostoru.
Že nejde jen o teoretickou debatu, ukazují konkrétní příklady z praxe. Například Litomyšl odmítla umístění boxů na historickém Smetanově náměstí a preferuje jejich soustředění k parkovištím nebo ke stěnám budov. V Ústí nad Orlicí radnice řešila box na autobusovém nádraží, kde podle města komplikoval provoz autobusů. Pardubice zase upozorňovaly na případy, kdy zásobovací vozidla obsluhující boxy zajížděla na chodníky nebo cyklostezky.
Poslanci chtějí změnu vyškrtnout
Jenže snaha dát boxům jasnější pravidla narazila na odpor části trhu. Provozovatelé i zástupci e-commerce upozorňují, že by změna znamenala novou administrativní zátěž a mohla zpomalit rozvoj sítě.
Poslanci Barbora Rázga, Patrik Nacher a Jiří Havránek proto navrhli sporné ustanovení z novely úplně vypustit. Podle nich by bylo vhodnější ponechat současný režim a případnou regulaci připravit samostatně.
„Plošné podřazení výdejních a obdobných boxů pod stavební zákon by bylo nekoncepční, nepřiměřené a v rozporu s deklarovaným cílem novelizace,“ uvedli ve svém pozměňovacím návrhu. Podle nich by změna znamenala novou veřejnoprávní zátěž pro zařízení, která dosud stavebnímu zákonu nepodléhala.
Argumentují také tím, že podle dosavadního výkladu ministerstva pro místní rozvoj samotné výdejní boxy nejsou stavbou ani výrobkem plnícím funkci stavby. Stavební zákon se dnes uplatňuje pouze tehdy, pokud jejich instalace vyžaduje stavební zásah, například napojení na sítě nebo úpravu pozemku.
Firmy varují před zpomalením výstavby
Provozovatelé výdejních boxů návrh na vypuštění ustanovení vítají. Generální ředitel PPL Petr Horák upozorňuje, že boxy se staly běžnou součástí městské infrastruktury.
„Výdejní boxy dnes představují běžnou součást městské infrastruktury – podobně jako třeba zastávky MHD. Proto vnímáme jako důležité, aby se k jejich regulaci přistupovalo citlivě a s ohledem na praxi. Zařazení boxů pod stavební zákon by vedlo spíše k nárůstu administrativy a zpomalení rozvoje služby, která má prokazatelný přínos pro občany,“ uvedl Horák.
Podobně argumentuje i Zásilkovna. Podle jejího šéfa komunikace Ondřeje Luštince by zařazení boxů mezi drobné stavby znamenalo složitější a méně předvídatelný režim jejich umisťování a přineslo by další administrativní zátěž. „Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší služba pro lidi,“ uvedl.
Firma zároveň upozorňuje, že síť výdejních boxů ještě není na hranici svého rozvoje.
„Český trh má stále prostor pro růst. Vidíme zájem zákazníků i samospráv, zejména tam, kde boxy zvyšují dostupnost služeb. Současně platí, že další rozvoj musí být promyšlený a koordinovaný. Nebude už tak pokračovat fáze jako v prvních letech, kdy celý segment velmi rychle rostl,“ uvedl Luštinec.
Podle Zásilkovny je proto vhodnější kombinace samoregulace trhu a přímé komunikace s obcemi než plošné zařazení všech výdejních boxů pod stavební zákon.
Počet výdejních boxů v Česku dál rychle roste. Podle Asociace pro elektronickou komerci jich v současnosti funguje zhruba 17 tisíc a provozovatelé odhadují, že síť může kvůli rostoucí poptávce expandovat ještě o dalších 25 až 30 procent. Největší boom přitom boxy zažily v posledních dvou letech.
