Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u nejnovějšího dílu podcastu Ve vatě, v němž se Radovan Vávra věnuje investicím do nemovitostí.
Jirka Rybajz: Nemovitost před inflací už neochrání, to tak maximálně v případě, kdy koupíte za vlastní cash. Pokud se koupí na hypo, tak je měsíční tok dost záporný (každý měsíc pár tisíc doplatíte) čili je to spíše spekulace na růst ceny vyšší než ztrátu na vlastnění než cokoliv jiného. Pryč jsou doby, kdy se dalo půjčit hypo levněji, než kolik byl výnos z nájmu.
Jan Poláček: Dražba nestavebního pozemku v Jeseníkách, uprostřed lesa, nezasíťovaný, dle územního plánu obce nezastavitelný, v CHKO. Vyvolávací cena 80 Kč/m2. Prodáno za 1 253 Kč/m2. Peníze ztratily smysl, lidé vše vrhají do nemovitostí, a to i do nesmyslných. Tohle je zářný případ.
Aneta Balounová: Když odhlédnu od výnosnosti, kterou nikdo bez věštecké koule nemůže dopředu vědět, tak furt platí, že nemovitost v portfoliu přináší významnou diverzifikaci oproti akciím. Tradiční poučky říkají, že by měl mít člověk tolik procent v dluhopisech, kolik mu je let (a zbytek v akciích), jenže všichni víme, že dluhopisy jsou opravdu jen jako stabilizátor pro případ krachu burz, ne přinašeč zisků, takže proč místo takové brzdy v podobě dluhopisů nepoužít jako stabilizační prvek nemovitosti, které mají potenciál být i přinašečem zisků?
Josef Slabý: Nejlepší investice je do vlastního bydlení. Koupili jsme synovi před pěti lety v Praze byt za nějaké peníze, dnes je prodejný za dvojnásobnou cenu. Takže kdybych ho prodali, vydělali bychom 100%. Ale neprodávat. Jedna rodina by měla mít jeden dům nebo byt vlastní. Je to nejlepší důchodové spoření. Neumím si přestavit, jak bude žít důchodce za pár let – pokud zůstane sám – a nebude mít vlastní bydlení, když bude mít důchod 15 tisíc a jen nájemné bytu bude také 15 tisíc plus poplatky. Dosud se to vyplatilo – já jsem před třiceti lety postavil dvougenerační dům na vesnici za 400 tisíc a dnes už ho mám splacený a mám vlastní střechu nad hlavou, za rok jdu do důchodu. A v konečné fázi něco po mně zůstane mým dětem. Nedokážu předpovědět další vývoj v bytovém hospodářství, ale investice do vlastního bydlení je ten nejlepší způsob.
Pietro Marco: Bytů se staví málo a většinou je skoupí domácí i zahraniční spekulanti jako investice namísto vlastního bydlení. Proto jsme se dostali v Evropě na předposlední místo v poměru průměrné mzdy a ceny bytů, pod námi je již pouze Srbsko. Tady by měla teoreticky zafungovat „neviditelná ruka trhu“, ale není to tak, protože máme špatné zákony, stát kašle na výstavbu infrastruktury, neexistují urbanistické plány atd.
Petr Bláha: Investování do nemovitostí už moc nedává smysl. Potenciál růstu je nízký a navíc se člověk dobrovolně vystavuje velkému riziku. Situace v Praze je aktuálně nejhorší v Evropě. Na jeden byt je potřeba 16 ročních mezd. Pro porovnání: 4. místo Berlín (8,7), 5. místo Vídeň (8,3), 6. místo Varšava (8,2). Podobně je na tom jen Bratislava – 2. místo (12,5) – a 3. místo Mnichov (12,3). Tohle je už docela brutální bublina. K tomu když vezmeme v potaz potřebu bydlení, tak znovu nic nenasvědčuje tomu, že by byla nouze. Aktuálně to vychází na 1 byt na 1,7 člověka. V ČR je 2 mil. domů a 4,5 mil. bytů (10,5 mil. obyvatel). Tzn. pokud nechtějí všichni bydlet po jednom ve vlastním, tak zájem neporoste. K té druhé části: když zapomeneme na to, že se vám může do nemovitosti nastěhovat nějaký nájemník, který ji zdemoluje, nebo do sousedství se přesune spousta problémových obyvatel, tak je i obří riziko v regulích ze strany státu. Čím větší bude cena, tím větší bude „naštvanost“ mladých lidí. Začne se tlačit na stát, aby tento problém řešil (to už v podstatě bylo téma v těchto volbách). Stát má několik možností, jak tuhle bublinu prasknout. At už to je zavedení daně z držení nemovitosti, regulace nájemného, zákaz vlastnění nemovitosti pro zahraniční investory, zvýšení úrokových sazeb atd.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Pavel Walach: Koupil jsem byt v osobním vlastnictví před šesti lety, kdy byl svět ještě v pořádku. Nyní má sice šestkrát větší hodnotu, ale ostatní nemovitosti taky. Takže kdybych to prodal a chtěl koupit něco jiného, moc si nepomůžu. Ale kdo dnes může říct, že koupil 3+1 v osobku (sice v katastrofálním stavu) na solidním místě za půl milionu. Takže jo, asi jsem na tom v plusu. Moji rodiče v roce 1990 koupili byt, ve kterém bydlí dodnes, za 10 tisíc.
Vlasta Dvořáková: Pokud má někdo vyšší hotovost, tak se určitě vyplatí koupit nemovitost a pronajímat. Výnos bude určitě větší než z úroků od banky. Samozřejmě ten, kdo si na to musí půjčit, tak pronájem mu bude pouze splácet hypotéku, ale po splacení mu zbyde nemovitost, tak je to jen jiná forma šetření. Nemyslím si, že byty a domy budou zlevňovat, chtěli jsme do Evropy, tak tam jsme a ceny jsme srovnali rychle, no s platy je to horší.
