Článek
Historie největšího brněnského brownfieldu sahá až do posledních let Rakouska-Uherska. Areál Zbrojovky na jihu Brna se začal budovat na počátku 20. století - první objekty vznikaly v letech 1900 až 1908 a původně zde sídlila vídeňská zbrojní firma.
V roce 1918 zde ale po vzniku Československa namísto toho vznikly státní Československé závody na výrobu zbraní v Brně. Zpočátku se tu spíš opravovaly automobily, pušky, telefonní a železniční zařízení či nářadí, montovaly se zde i německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher.
Později začala také vlastní výroba a firma zažívala svá zlatá léta. Mezi lety 1924 a 1936 se zde vyráběly automobily a například lehký kulomet ZB 26 si odsud dokonce několik let před vypuknutím druhé světové války koupila i Velká Británie, kde se pod licencí vyrobilo přes půl milionu kusů - pod známým označením BREN, tedy zkratkou z Brna a britského Enfieldu.
Za druhé světové války musela továrna vyrábět zbraně pro německou armádu a v roce 1944 ji těžce poškodilo spojenecké bombardování. Po osvobození se ale výroba rychle rozjela znovu a firma se v druhé polovině 40. let věnovala motorům, zbraním i traktorům. Právě zde se také narodil slavný Zetor, jehož jméno vzniklo spojením „Zet“ jako zbrojovka a slova traktor.
Na sklonku tisíciletí patřil areál svým rozsahem k největším průmyslovým komplexům v republice: 110 výrobních a skladovacích hal na ploše 22,5 hektaru, kterými denně procházely tisíce zaměstnanců. S postupným útlumem zbrojní výroby v 80. letech ale přišla i postupná proměna – a s ní začátek konce.
Jak se proměnily ostudy českých měst
SZ Byznys v seriálu sleduje, jak se proměnily vybrané české brownfieldy - tedy opuštěné a zanedbané areály, které dřív sloužily jinému účelu a nyní jim někdo vdechl nový život.
Přesun k jiným oborům firmu zachránit nedovedl. Ve Zbrojovce se od konce 60. let intenzivně rozvíjela vlastní výroba výpočetní a komunikační techniky - vznikaly tu dálnopisy, kalkulační stroje i první československý samočinný počítač. Nejznámějším produktem byl mikropočítač Consul 2717 známý jako Zbrojováček - vyráběly se zde ale i klávesnice, disketové jednotky nebo jehličkové tiskárny.
Po sametové revoluci se firma stala nekonkurenceschopnou a propadala se do stále větších potíží. V roce 2006 byla definitivně ukončena výroba. Zchátralý areál koupila v roce 2007 investiční skupina J&T, která ho postupně pronajímala různým nájemcům - k plánované transformaci ale dlouho nedocházelo a rozsáhlý brownfield dál nezadržitelně chátral.
„Už v roce 2008 se o Zbrojovce mluví jako o brownfieldu,“ popisuje postupný rozklad areálu projektový manažer Nové Zbrojovky Jan Růžička.
Pivnice, školy nebo sportovní centrum
Zlom přišel v roce 2016, kdy areál koupila developerská skupina CPI Property Group a představila projekt jeho přeměny na novou městskou čtvrť nazvanou Nová Zbrojovka. Demoliční a rekonstrukční práce odstartovaly v říjnu 2017 a do roku 2022 byla asanována prakticky celá bývalá továrna - zachovány zůstaly jen čtyři historické budovy: ředitelství na nároží Lazaretní ulice, bývalá kotelna s komínem, hala na břehu Svitavy a bývalá nářaďovna.
Čtvrť se na základě takzvaného „masterplánu“ nyní rozrůstá. Zrekonstruovaná je například budova původního ředitelství, kde sídlí brněnská pobočka skupiny CPI a kde se podařilo zachovat několik původních prvků, včetně původního ikonického písmene Z na věži budovy.
Vyroste zde přes 2500 bytů, a to jak na prodej, tak k dispozici do nájemního bydlení. První várka bytů - bloky Moritz a Kubikum - by měla být dokončena letos v září, další dvě budovy pak budou dokončeny začátkem roku 2027.
Kanceláře by pak měly pojmout okolo 15 tisíc pracovníků a sídlo zde bude mít například brněnská pobočka energetické společnosti E.ON. Celková přestavba areálu by pak měla stát zhruba 25 miliard korun.
Podle vize CPI Property Group by se z Nové Zbrojovky měla stát čtvrť, která bude stačit k životu sama o sobě - tedy kde si člověk zvládne zařídit vše potřebné od bydlení, práce, sportu až po kulturní vyžití.
„Tou krásnou myšlenkou vlastně je, abych se jednoho krásného dne tady probudil, zavedl svoje dítě sem do školky, pak šel si vyřídit, co potřebuju… odpoledne si s kluky šel zacvičit tady do sportovní haly a potom si tady pod platany dal pivo z naší pivovarské restaurace,“ popisuje svou vizi Růžička.
„V pivnici budeme točit Zbrojováka, to bude jedenáctka, a Odzbrojováka, což bude dvanáctka,“ vtipkuje a dodává, že po dostavbě by se v areálu mělo pohybovat více než 20 tisíc lidí každý den. Plán pak počítá s mateřskou a základní školou, sportovní halou na basketbal a volejbal, wellness a fitness centry a obchody.
Růžička ovšem upozorňuje, že ačkoli na většinu areálu mají již hotové plány, stále jsou flexibilní a snaží se hledat nová řešení, která budou držet prst na tepu doby. „Bylo by bláhové a naivní říkat, že takhle to prostě přesně bude, protože zaprvé bychom ztratili krok s dobou, stavěli bychom budovy, které budou zastaralé, a hlavně bychom předpovídali funkci, která za těch 10 let může být úplně jiná,“ vysvětluje Růžička.
Nový život stále hledá například Hala 76, kde nyní sídlí například kavárna s pražírnou nebo curling. Podle Růžičky totiž stále není jisté, zda bude možné ji rozumně zrekonstruovat, nebo nakonec půjde k zemi a na jejím místě vznikne jiný objekt.
Celkem počítá projekt s 27 dílčími etapami výstavby. Podle Růžičky se skupina dlouhodobě snaží držet tempo 150 až 200 nových bytů ročně, což by znamenalo, že by se do výstavby měly pouštět jeden až dva projekty ročně. Tímto tempem by celá přeměna areálu měla trvat zhruba 10 až 15 let.
