Prouza: Pro polský řetězec s jídlem tu není místo

Polský řetězec Biedronka známý svou příznivou cenovou politikou aktuálně zkouší štěstí na Slovensku. „Na český trh se dívali, ale ta konkurence je tady tak velká, že by neměli šanci se chytit ani se svou cenovou politikou. Kdyby jim to ekonomicky trošku vycházelo, tak už tady dávno jsou,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Trh s prodejem potravin u nás je podle něj konkurenční dost. Dělí si ho osm zahraničních obchodních řetězců patřících šesti majitelům. Lidl a Kaufland z německé Schwarz Gruppe, Albert z nizozemského Aholdu. Dále Penny Market a Billa, jejichž vlastníkem je německá REWE Group. Pak britské Tesco, Globus a Norma.

Podle Prouzy tu pro dalšího velkého hráče není místo i proto, že povolování výstavby nových prodejen je zmrazené. „V Česku nic nepostavíte. Neexistuje způsob, jak by tady Biedronka mohla postavit 300 nebo 400 obchodů. Povolit psí boudu trvá pět let. Museli by někoho dostatečně velkého koupit,“ uvedl pro SZ Byznys.

Na vládě jste si vylobbovali snížení daně z přidané hodnoty. Aktuálně jste ale panu ministrovi ohlásili zdražení potravin od příštího roku. Sponzoruje vláda marže obchodníků?

My jsme nelobbovali za nižší DPH na potraviny, kdybychom za něco lobbovali, tak ne za ten hloupý systém, který tady máme, kdy sice potraviny mají nižší DPH, ale nápoje naopak jdou do té nejvyšší sazby DPH.

Říkávali jste veřejně, že by vám snížení DPH pomohlo.

To ano, ale myslím si, že vláda měla snížit DPH na potraviny a všechny nápoje někdy na podzim minulého roku, kdy tady vrcholila inflace. To by byla cesta ji zpomalit. Dneska vidíme, že inflace velmi rychle padá, pokud vynecháme ceny energií, tak inflace už je 4,7 procenta. To už je téměř návrat do normálu. Od léta už potraviny nejsou to, co táhne inflaci nahoru.

Sponzoruje vláda marže obchodníků? Analytik Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že podle něj jde po snížení DPH z každé koruny 50 haléřů do kapsy obchodníků na maržích a o 50 haléřů se sníží cena.

Není to pravda. Když vláda během covidu zavedla povinné nošení respirátorů, tehdy jsme se dohodli s Alenou Schillerovou, že vlastně zrušila DPH na respirátory, plně se to promítlo do cen jak v kamenných obchodech, tak v on-line shopech. V lednu by všichni promítli nižší DPH do cen, všichni si na to nastavili od ledna informační systémy. Mají tam zapracované -3 procentní body DPH.

Kdybychom do těch informačních systémů nahlédli, tak to tam tedy uvidíme?

Když někoho požádáte, rád vám to ukáže.

Vy jste v květnovém rozhovoru u nás na SZ Byznys říkal, že snížení DPH lidé na cenách poznají. Nicméně jste teď ohlásili zdražení, které vysvětlujete tím, že výrobci vám zvyšují ceny, protože se jim zvyšují ceny energií. Takže ten slib tedy neplatí?

Ten slib platí. Debata, kterou jsme spolu vedli, byla dávno předtím, než Energetický regulační úřad ohlásil výrazné navýšení regulované složky energií. Plus vliv konsolidačního balíčku, třeba pro zemědělce, bude obrovský. Bolestivé bude výrazné osekání prací na dohody, které zemědělci masivně používali na sezonní práce.

V reakci na ohlášení zdražení energií řada velkých českých dodavatelů začala posílat nové ceníky na leden. Upozornili jsme jen pana ministra zemědělství Výborného, dávejte si na to pozor, řada velkých českých dodavatelů hlásí, že bude od ledna zdražovat. Řada z nich to ostatně říkala i napřímo a naplno.

Není to ohlašování koordinovaně vyšší ceny, které mohlo být z hlediska Antimonopolního úřadu problematické?

Znovu. My jsme neohlašovali, co udělají obchody, my jsme ministra Výborného varovali před tím, co dělají dodavatelé.

Tak vy jste taky říkal, že zdražíte.

Říkali jsme, že každý to logicky nějak promítne do svých cen a každý obchod má svoji cenovou politiku, někdo to promítne plně do cen, někdo to udělá třeba o měsíc, o dva později, někdo to nepromítne vůbec. Ostatně, když se podíváte na hospodářské výsledky minulého roku, tak obchody měly nejnižší ziskovost za posledních pět let, protože část toho zdražování si vlastně vzaly na úkor svých marží.

Předtím zase extrémně vydělávaly.

Je ziskovost tři procenta před pěti lety extrémní? Myslím si, že úplně není, když to srovnám zejména s velkými českými zemědělci. Žijeme v kapitalismu a nikdo si nemá závidět, jestli někdo vydělá o pět korun víc nebo míň. Nikdo s ministrem na veřejném fóru nediskutoval o své cenové politice.

Takže to bylo varování, ne vydíraní?

To bylo varování.

Mimochodem, kteří výrobci hodlají zdražovat o pět až deset procent?

Pokud je tady zadáním mít co nejlevnější potraviny, tak to bohužel bude znamenat navyšování dovozu, protože potraviny z dovozu začínají být čím dál levnější než ty české. A to by měl přece ministr zemědělství řešit, že se tady zhoršuje konkurenceschopnost českých potravinářů. Tady se vypěstuje pšenice, vyveze se, české mléko se vyváží ven, dovážíte zpracované mléčné výrobky, vyvážíte živá prasata, dovážíte zpracované maso. To je přece ta nejhloupější hospodářská strategie.

Pan ministr třeba poukazoval na to, že před Vánoci stojí údajně téměř ve všech řetězcích smetana 19,90 Kč. To není náznak koordinace cen? Nebo to je čistě náhoda?

Jsem rád, že pan ministr tady nahrazuje web Kupi.cz. a dalších, který sleduje slevové akce. Moc si toho vážím.

Nemá. Máme zhruba 100 až 200 položek, které lidé často nakupují. Často mají ty ceny relativně v hlavě. Takže se tam všichni snaží mít ceny hodně podobné, protože je tady konkurence, tak si nemůžeme dovolit někam ustřelit. Když budete mít vajíčka o 50 procent dražší a mléko o 70 procent dražší než konkurence, tak vám nikdo nepřijde. U základních potravin prodáváte za tolik, za kolik vám je ten dodavatel ochoten dodat.

Pokud tady máte jednoho dominantního dodavatele, který dodává třeba nějaký mléčný výrobek do všech řetězců, tak logicky řetězce chtějí úplně stejné podmínky. Kdybychom tady měli 10 velkých dodavatelů, jako mají Poláci, tak jsou ty ceny ještě o kus nižší.

Ministr Výborný také hrozil, že na trh pošle kontroly jak z antimonopolního úřadu, tak z České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, mluvil i o Energetickém regulačním úřadu. Čekáte vlnu pokut?

Politici vždycky dojdou k tomu, že se zamilují do zaklekávání na české podnikatele, to už je tradice několika vlád.

Úplně stejnou strategii měl pan bývalý ministr Nekula, který veřejně říkal, že bude kontroly do obchodu posílat tak dlouho, dokud obchody nezlevní. To je zneužívání pravomocí veřejného činitele par excellence.

Kontroly podle vás nic neřeší?

Je dobře mít trh pod kontrolou. Je otázka, co se stane, když se všichni kontroloři, kteří chodí zčásti do obchodu, zčásti do potravinářských firem, zčásti k zemědělcům, najednou vykašlou na veškeré kontroly u zemědělců a potravinářů a budou chodit jenom do obchodu.

Jsou naopak potraviny, které by mohly od ledna zlevnit?

Zlevní všechny potraviny, kde funguje konkurence, které se dají jednoduše dovážet. Podle dat Českého statistického úřadu od ledna letošního roku je máslo levnější o 20 procent oproti lednu letošního roku, vajíčka o 16 procent, sýry zhruba minus 15 procent. Pak máte potraviny, které dovážet nelze, typicky pečivo, které prostě nemůžete vozit velké vzdálenosti, anebo potraviny, které jsou relativně levné a těžké, třeba cukr.

Na Slovensko vstoupil před časem polský řetězec Biedronka. Ten Češi dobře znají, sami do něj do Polska jezdí nakupovat. V poslední době se spekuluje, že by Biedronka mohla vstoupit taky na český trh. Máte jako prezident Svazu obchodu nějaké signály, že by se to mohlo stát?

Na český trh se dívali, ale ta konkurence je tady tak velká, že by neměli šanci se chytit – ani se svou cenovou politikou. Zajímavější by bylo, aby se otevřel český trh, aby šlo jednoduše dovážet polské potraviny, klidně vlastně s polskými popisky. A to stát nechce. Ty daně by zůstaly v České republice, ale myslím si, že stát nechce konkurenci k těm velkým českým dodavatelům.

Myslíte, že by Biedronka svými cenami převálcovala tuzemské řetězce?

Kdyby jim to ekonomicky trošku vycházelo, tak už tady dávno jsou. Ale v Česku nic nepostavíte. Neexistuje způsob, jak by tady Biedronka mohla postavit 300 nebo 400 obchodů. Povolit psí boudu trvá pět let. Museli by někoho dostatečně velkého koupit.

Trh s prodejem potravin si u nás dělí šest majitelů, konkrétně osm zahraničních obchodních řetězců. Lidl a Kaufland, ty patří německé Schwarz Gruppe, Albert patří nizozemskému Aholdu. Je tu britské Tesco, dále Penny Market a Billa, jejichž vlastníkem je německá REWE Group. A pak ještě Globus a Norma. Proč tu kromě Penny a Lidlu nepůsobí jiné diskonty, které by tlačily cenu dolů?

Češi mají jinou kulturu nakupování. Lidl v reálu dávno diskont není. Ale zase, kdyby to komukoliv ekonomicky dávalo smysl, tak už by tady dávno byl.

Jaké budou mít letos obchodní řetězce zisky? Lepší, nebo horší než loni?

Myslím si, že horší. Ti nejlepší budou na stejných číslech jako minulý rok. Budeme někde mezi 2,5 až 2,7 procenta ziskovosti.

Albertu, který komunikoval čerstvě svoje nová čísla, vzrostl v roce 2022 zisk po zdanění o 86,8 procenta. Jak je to možné?

Jednak je to dáno tím, že dva roky předtím měl Albert velmi masivní investiční program, zmodernizoval prodejny, vyměnil technologie, chladicí a mrazicí zařízení, osvětlení, výrazně snížil energetickou náročnost. Tím se dá udělat zhruba polovina toho rozdílu, navíc ta ziskovost byla nějakých 2,8 procenta, čili tady se nebavíme o ziskovosti 10, 15, 20 procent.

Se zisky za letošek jste tedy spokojení?

V evropském průměru je ziskovost retailu dlouhodobě někde mezi třemi a čtyřmi procenty, čili my jsme tady poslední dva až tři roky mírně pod evropským průměrem. Proti tomu potravináři mají ziskovost 10, 15 procent úplně standardně. Když nemáte konkurenci, tak umíte navyšovat zisky výrazně víc než své náklady.