Šmejdi přešli z prodeje hrnců na dluhopisy, říká investiční expertka

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dluhopisy v Česku dál ztrácejí pověst bezpečné investice. Zatímco pro mnoho drobných investorů zůstávají symbolem jistého výnosu, data ukazují jiný obrázek. Každá sedmá dluhopisová emise prodaná neregulovanou cestou skončila za posledních 13 let v insolvenci. A počet problémových emitentů dál poroste, říká šéfka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani v pořadu Agenda.

Vyplývá to z nové analýzy iniciativy Druhá ekonomická transformace, která mapovala vývoj českého dluhopisového trhu od roku 2011. Právě tato skupina byznysmenů teď navrhuje radikální krok – zakázat neregulovanou distribuci dluhopisů široké veřejnosti.

Dluhopisy patří mezi nejoblíbenější investiční produkty drobných investorů. Mnozí je vnímají jako konzervativní alternativu k termínovanému vkladu. Podle Jany Brodani je to ale zásadní omyl.

„Češi vnímají investici do dluhopisů jako takovou bezpečnější formu investování a možná až jako obdobu spořicího účtu,“ říká. Tento dojem má podle ní kořeny v době před rokem 2013, kdy dluhopisy vydávaly především velké a finančně silné firmy.

Změna přišla ve chvíli, kdy legislativa otevřela trh i menším emitentům a fyzickým osobám. Dluhopis se stal dostupným nástrojem financování prakticky pro kohokoliv – a zároveň produktem, který lze bez větších omezení nabízet veřejnosti.

Podstata dluhopisu je přitom jednoduchá - a riziková. „Dluhopis je jenom půjčka. Já jako emitent si půjčuji od investora peníze a slibuju mu, že mu je vrátím a vyplatím úrok,“ vysvětluje Brodani. Riziko se podle ní neodvíjí od samotného nástroje, ale od osoby emitenta a jeho schopnosti splácet.

Řada investorů si ale tohle riziko neuvědomuje. „Myslí si, že to nejhorší, co se může stát, je, že nedostanou úrok. A neuvědomují si, že ty peníze nemusí vidět už nikdy,“ varuje Brodani v Agendě.

Zásadní slabinou českého trhu je způsob, jakým se dluhopisy prodávají. Analýza iniciativy Druhá ekonomická transformace, která mapovala vývoj českého dluhopisového trhu od roku 2013, ukazuje, že neregulovanou distribuci (tedy mimo banky či licencované obchodníky s cennými papíry) využívá každý druhý emitent. A proudí jí zhruba pětina celkového objemu dluhopisových emisí. Ten v posledních 13 letech překročil půl bilionu korun.

Tento typ prodeje probíhá mimo dohled České národní banky – nejčastěji přes call centra. Rozšířený je ale i „podomní prodej“ skrze marketingové agentury. „Chodí po obcích, klepou na dveře: Mám pro vás skvělou investiční příležitost, tady váš soused už zainvestoval a přece nechcete nechat ležet své peníze ladem. Prodejci přešli z prodeje hrnců na dluhopisy,“ popisuje expertka. Třetím kanálem jsou investiční poradci.

„Na kvalitu emitenta nejsou prakticky kladeny žádné nároky. Všechny základní parametry půjčky si stanovuje sám,“ říká Brodani. Emitent tak může nastavit úrok tak, aby působil na první pohled bezpečně, i když reálné riziko odpovídá mnohem vyšším výnosům. „Dluhopis, který by měl nést 20–30 procent, se nabídne za 8 nebo 9 procent. Investor to vnímá jako bezpečný produkt,“ vysvětluje šéfka AKAT.

Celkově ve sledovaném období skončily v insolvenci dluhopisové emise za zhruba 23 miliard korun, což odpovídá čtyřem procentům trhu, vyplývá z analýzy trhu v letech 2012-2025 z dílny Druhé ekonomické transformace. U neregulované distribuce je ale podíl insolvencí dramaticky vyšší - 14 procent, tedy každá sedmá emise.

Růst insolvencí se loni projevil naplno. Jen od ledna do září zbankrotovali emitenti s dluhopisy za 20 miliard korun - třikrát víc než za celý rok 2024. A podle odborníků to není konečné číslo. „Řada dluhopisových letadel je pořád ve vzduchu, protože mají možnost refinancovat staré dluhy novými emisemi. Otázkou je, komu nakonec zůstane Černý Petr,“ říká Brodani.

Iniciativa Druhá ekonomická transformace proto navrhuje neregulovanou distribuci úplně zakázat. Podporu má i u Asociace pro kapitálový trh.

Podmínky pro vydávání neregulovaných korporátních bondů jsou u nás příliš benevolentní, má za to šéfka AKAT. „Pustilo se to moc. Není tu žádná základní brzda ani povinnost, že pokud se chci financovat dluhopisem, tak musím mít zveřejněny všechny finanční výkazy. Nevím o žádné evropské zemi, kde by to bylo nastavené takto volně,“ vadí Brodani.

Jako příklad dává Velkou Británii, kde po sérii problémů neregulované korporátní dluhopisy jednoduše zakázali.

Navrhované řešení by neznamenalo konec firemních dluhopisů obecně, ale přesun jejich prodeje pod dohled regulovaných subjektů - bank, obchodníků s cennými papíry nebo licencovaných platforem. Zachována by zůstala i výjimka pro omezený okruh do 150 oslovených investorů, popisuje Jana Brodani.

Regulace by podle ní paradoxně investování spíš usnadnila. „Ten obchodník je placený za to, že mi dá informace, vyhodnotí riziko a zda je investice pro mě vhodná. Je to v mém zájmu.“ Základní rada pro drobné investory zůstává jednoduchá: jednat pouze s licencovanými subjekty, vyhodnotit si emitenta a nikdy nesázet všechno na jednu kartu.