Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nio se v Německu snažilo kopírovat úspěch automobilky Tesla. Po jejím vzoru postavilo na několika prestižních adresách showroomy, které mají přilákat tu nejbohatší klientelu.
Po prvotních úspěších ale jeho německé výsledky setrvale padají – a v lednu dosáhly historického minima, když Nio v rámci celého Německa dokázalo prodat jeden jediný vůz.
Automobilka následně propustila svého ředitele pro německý trh. David Sultzer na to reagoval útokem na to, jak čínské značky k Evropě přistupují. Na sociální síti LinkedIn zveřejnil dlouhý příspěvek, ve kterém sice Nio výslovně nejmenuje – kritizuje ale značky, které se snaží profilovat coby prémiové.
„Pokud nefunguje servis, pak jsou všechny peníze na marketing vyhozené. Dostupnost termínů, zásobování díly, čekací doba v servisu a logistika – to jsou ty skutečné zátěžové testy,“ uvedl Sultzer v narážce na rozšířené praktiky čínských značek.
Mnohé z nich nemají v Evropě dostatečnou servisní síť a v první řadě spoléhají na to, že zákazníky přilákají pomocí atraktivních cen anebo použitím špičkových technologií.
Nio Inc. (někdy též NIO)
Automobilka se sídlem v Šanghaji vznikla v roce 2014 a zaměřuje se na prémiová elektrická auta. Značka se mimo jiné soustředí na vývoj samořiditelných vozů a na tzv. battery swapping - Nio provozuje vlastní síť stanic, kde se vybitá baterie auta v řádu několika minut vymění za novou. Tuto technologii nabízí i na vybraných stanovištích v Německu či v Norsku.
Na evropském trhu působí od roku 2021, kdy z Norska postupně expandovala do Německa, Švédska a Nizozemska. Letos chce své aktivity mimo jiné rozšířit i do Česka nebo Rakouska.
Její akcie se obchodují na burze v New Yorku. Mezi řadou drobných investorů se považují za možnou alternativu k akciím Tesly - trendu si dlouhodobě všímá třeba americká analytická společnost Zacks.
„V Německu jsou servis, zůstatková hodnota auta a interní procesy součástí celého produktu. Musí se brát jako jeden celek. Pokud některá z těchto věcí chybí, pak se důvěra zákazníků ztratí dřív, než se stihne zase vybudovat,“ uzavřel svůj příspěvek dnes už bývalý šéf Nio pro německý trh.
Velké plány, vyšší ceny
Značka chce být vyzyvatelem prémiových automobilek a její elektrické vozy začínají na cenách přes jeden milion korun. Nio měla s německým trhem velké plány a jak připomíná deník Handelsblatt – při svých začátcích v roce 2023 tam udala 1263 vozů. Loni jich ale bylo jen o něco víc než 300.
A to i přesto, že Nio prodává svá auta napřímo a sázela na exkluzivní prodejny v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem, Düsseldorfu a Hamburku.
Odliv zákazníků je ale setrvalý a Nio tak mění strategii. S provozem těchto showroomů už pravděpodobně nepočítá a zodpovědnost za německý trh ponechá na partnerech – sama za sebe už auta v Německu prodávat nebude. Alespoň tak to popisují zdroje odborného serveru CnEVPost, který se zaměřuje na byznys čínských výrobců elektromobilů.
Nio ve svých interních materiálech vypustilo zmínky o několika konkrétních trzích a vedle Německa zřejmě ukončí prodej po vlastní ose i v Nizozemsku a ve Švédsku. Místo něj se bude spoléhat na nezávislé distributory.
Značka Nio už loni avizovala, že během roku 2026 vstoupí i na český trh. Na něm chce hned od začátku spoléhat na spolupráci s partnerem a vlastní showroomy neplánuje. Její auta by měla v Česku nabízet skupina AutoWallis, která se teď zaměřuje hlavně na jihokorejské vozy KGM (donedávna vyráběné pod značkou SsangYong).
Prodeje čínských značek v Evropě setrvale rostou
Čínským značkám jako celku se na evropském trhu stále víc daří. Loni na něm dohromady získaly už více než šestiprocentní podíl. A agentura Bloomberg s ohledem na vývoj během letošního ledna napsala, že čínské automobilky už stojí za každým desátým autem prodávaným v Evropě.
Číňanům ostatně patří i značky, které mají evropský původ či zázemí – ať už jde o Volvo, Lynk & Co anebo třeba MG. A v lidové republice je vyráběná i řada modelů, které se prodávají pod zavedenými jmény. Ať už jde o Dacii Spring, elektrický Mini Cooper anebo část nabízených vozů Tesla Model 3.
Výrazně se ale liší situace v jednotlivých zemích. Prodeje čínských značek setrvale rostou i v Česku – z celkového trhu nicméně loni zabíraly asi jen čtyři procenta. Například v Norsku, kde se momentálně prodávají skoro výhradně elektrická auta, je ale podíl čínských výrobců už na 14 procentech.
Čínským automobilkám se podařilo etablovat i na několika velkých trzích. Podle propočtů poradenské společnosti Inovev, které analyzovala agentura Reuters, jde hlavně o Velkou Británii, Itálii a Španělsko. V těchto zemích si už drží podíly mezi devíti až 11 procenty celého trhu.
Mění se i nabídka čínských značek, pro které je Evropa atraktivní i z hlediska marží. Zatímco na jejich domácím trhu pokračuje cenová válka, kvůli které jsou zisky z každého prodaného vozu minimální, v Evropě bývají prodeje i přes dodatečná cla výnosnější.
Řada čínských výrobců původně do Evropy exportovala hlavně elektrická auta. Vzhledem k váznoucí poptávce ale rozšířila nabídku i na hybridy a vozy s čistě jen spalovacími motory – na takto poháněná čínská auta navíc EU žádná dodatečná cla neuvalila.
Díky této strategii se čínským autům daří například v Polsku. Za jediný rok se tam takřka zdvojnásobil prodej modelu MG HS, který se loni zařadil na žebříček deseti nejprodávanějších aut na polském trhu.
V Česku bylo loni nejprodávanějším autem čínské provenience MG ZS. Podle dat společnosti Cebia se v roce 2025 na českém trhu prodalo 3188 těchto vozů – což vystačilo na 13. místo v seznamu nejúspěšnějších modelů, těsně před Volkswagenem Golf.
