Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Banky hlásí rekordní objemy hypoték, jenže se mění jejich příjemci. S průměrným platem je totiž čím dál tím těžší při žádosti uspět. „Za posledních pět let vidíme, že většina žadatelů o hypotéky má oproti průměru vyšší příjem na domácnost,“ říká generální ředitel Moneta Money Bank Tomáš Spurný s tím, že rostou náklady na hypotéky i regulatorní omezení.
„My jsme banka, která je v jiné situaci než ostatní velké banky, protože drtivou většinu hypotečních obchodů sjednáváme ve městech, která mají 50 až 100 tisíc obyvatel. Nemáme tak koncentrovanou míru expozice na Prahu,“ říká Spurný.
Právě v Praze a ve středních Čechách se totiž podle něj růst cen nemovitostí hned tak nezastaví. „V Praze se nezodpovědnou politikou povolovacích řízení a vším, co s tím souvisí, vytvořil deficit, který je odhadován na 100 tisíc bytů. A tento deficit se každý rok prohlubuje. A kde není nabídka a je silná poptávka, musí ceny růst. Pokud nepřijde něco, jako byl covid nebo třeba finanční krize v roce 2008, tak trh je nastaven tak, aby se cena zvyšovala,“ dodává Spurný.
Zdražení investičních hypoték není řešením
S dostupností bydlení podle Spurného neudělá nic ani plán České národní banky (ČNB), který zdraží investiční byty – tedy každou třetí a další nemovitost. „V praxi to znamená, že určitý segment trhu bude pod větším tlakem. Podíl lidí, kteří mají tři hypotéky nebo více, je ale mizivý,“ dodává Spurný. V krátkodobém horizontu toto opatření ale cenu nemovitostí nijak významně neovlivní.
Pokud chce stát omezit spekulativní nákupy nemovitostí, měl by to podle Spurného dělat jinak - prostřednictvím daně z nemovitosti. Česká republika je na 25. místě v Evropě ve výši této daně, což přispívá k tomu, že nemovitosti jsou velmi drahé.
Naprosto klíčová je ale podle něj funkční legislativa – zejména stavební zákon. „Stát a jeho administrativa naprosto zklamaly v těch posledních 30 letech, protože je tady situace, kdy developer stráví 12 let nad tím, než dostane povolení. První věc je legislativa. Jsem přesvědčený, že kdyby se ve třech měsících vydala všechna stavební povolení, která běhají po těch třinácti úřadech, v průběhu dvou, tří let by byl průměrný metr o 15 procent levnější než teď,“ říká Spurný.
Nemáme kde bydlet, ale žijeme u skladišť podél dálnic
„Teď je ve Sněmovně návrh, který centralizuje stavební řízení a povolení do jednoho místa. Jednalo se o tom 11 hodin a jsou proti tomu argumenty, že pokud se to schválí, odejdou úředníci. Já tomu tleskám, kéž by odešli, protože výsledek, který máme dnes, je naprostá tragédie,“ říká Spurný s tím, že strašné mu přijdou i argumenty proti výstavbě. „Se vší úctou, my tady bráníme památkové zóny, bráníme všechno životní prostředí, ale když jedete po dálnici a vidíte ty krabice, tak si říkáte, jak je to možné? My tady nemáme kde bydlet a žijeme v prostoru skladišť podél dálnic,“ dodává.
Inside Talks
Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí byznysu. Tito insideři popisují, jakými tématy žijí průmysl, potravinářství, reality, startupy, finance, energetika nebo automobilový průmysl, a vysvětlují klíčové momenty a souvislosti.
Insidery je tato skupina šéfů:
- Tomáš Kolář z Linetu,
- Petr Palička z realitní divize EP Real Estate,
- Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT,
- Tomáš Spurný z Moneta Money Bank,
- Martin Durčák z ČEPS,
- Karel Pilčík z MP Krásno,
- Jan Romportl z Elin.ai,
- Michal Nýdrle ze společnosti Next Wealth.
Zároveň by byl pro podporu rodin, které kupují svou první nemovitost – třeba formou snížení daně z přidané hodnoty. „Já si myslím, že by tady mělo vzniknout ministerstvo pro to, jak věci zjednodušit,“ dodává Spurný.
ČNB by měla pohnout sazbami
Pomohlo by podle něj také dynamičtější rozhodování ČNB a ochota centrálních bankéřů sáhnout na úrokové sazby, které už devět měsíců zůstávají stejné. Právě teď je pro to podle šéfa Monety pravý čas.
„U krátkodobé sazby ještě v prosinci či listopadu nikdo neočekával, že by se situace mohla snížit. Já osobně si ale myslím, že teď ta situace nastává. Ekonomický růst je na úrovni 2,5 procenta, což není žádná sláva, inflace by se měla dostat pod cílovou hranici dvou procent, reálné mzdy rostou o sedm procent, a pokud chceme dále růst, podpořit ekonomiku a mít více peněz do státního rozpočtu, nastal čas, aby ČNB zvážila dynamičtější monetární politiku ve vztahu k tomu, že sazby mohou jít dolů, nebo také nahoru, pokud se situace změní,“ říká Spurný.
Ekonomický růst je podle Spurného zatím stále slabý, a sazby by se tak mohly dostat až na 4,25 procenta.
