Článek
Ministr průmyslu a obychodu Lukáš Vlček (STAN) je v čele resortu jen rok, kdy v křesle nahradil eurokomisaře Jozefa Síkelu. Během 12 měsíců však dotáhl podpis smlouvy na stavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, dvě klíčové novely energetického zákona nebo dostal do Česka investici Toyoty, která zde bude vyrábět elektromobily.
Kromě nepopulárních a kritizovaných rozhodnutí má za sebou současná vláda i řadu úspěchů, které však nedokázala veřejnosti prodat, což Vlček považuje za chybu. „To, co mě mrzí na odcházející vládě, je, že i když jsme překonali postcovidovou krizi, energickou krizi, uprchlickou krizi, tak se nám to nepodařilo odkomunikovat. Považuji to za chybu těch rezortů,“ říká v rozhovoru pro SZ byznys.
Do výměny politické garnitury však Vlčka čeká ještě řada jednání, mimo jiné o Státní energetické koncepci, nebo o dalších zahraničních investicích.
Přiznává, že investoři po volbách znervózněli.„Obrací se na mě někteří investoři a partneři, se kterými jsme byli v kontaktu a ptají se právě na budoucí vývoj. Cítím tam velkou úroveň nervozity,“ dodává.
Co považujete za svůj největší úspěch po roce, co jste na místě ministra průmyslu a obchodu?
Hlavně to, že se mi podařilo naplnit ten seznam úkolů, se kterým jsem před rokem za panem prezidentem šel, a já z toho asi nemohu vypíchnout jednu věc. Protože za mě to je vždycky komplex věcí, který do sebe zapadá.
Není možné Dukovany odtrhnout například od změn v energetické legislativě nebo od jiných investic, třeba do přenosových a distribučních soustav. Kdybych měl být konkrétní, je to projekt Dukovan pod smlouvu, dotažení energetické legislativy v rámci Lex OZE 3, podařilo se mi protlačit Sněmovnou za čtyři měsíce Lex plyn, který mimo jiné výrazně zrychlí povolovací procesy na nové zdroje nad 100 MW a staví se čelem k tématu vyřešení výroby elektřiny z uhlí.
Také je tu investice Toyoty. Prioritou bylo, aby se její projekt realizoval v České republice, ne v Turecku nebo ve Španělsku. Další oblast je dotažení velkých investic, jako je Panasonic, výroba elektromotorů v Písku a další.
Nemyslíte, že jste měli tyto věci lépe prodat?
To, co mě mrzí na odcházející vládě je, že i když jsme překonali postcovidovou krizi, energickou krizi, uprchlickou krizi, tak se nám to nepodařilo odkomunikovat. Považuji to za chybu těch rezortů. Když to porovnám s předchozí komunikační rovinou MPO, tak se za nás výrazně posílila kupředu a o to víc mě to mrzí na úrovni celé vlády. Je řada věcí, která se povedla, ale které se prostě nepodařila patřičně odkomunikovat a politicky prodat.
Co máte ještě na seznamu úkolů do jmenování nové vlády?
Ještě bych rád dotáhl ke schválení vládou nová ložiska strategického významu pro kamenivo a štěrkopísek, po kterých volá stavební sektor a průmysl.
Chtěl jste, aby byla do voleb schválena státní energetická koncepce, ale ještě k tomu nedošlo. Chcete dotáhnout i toto?
Jsme v situaci, že není důvod tu koncepci a její projednání odkládat. Před rokem jsme byli v situaci, kdy nebyla smlouva na Dukovany a nebyla dotažená legislativa, to dnes neplatí. Koncepci máme připravenou, už ji projednáváme několik měsíců se sektorem, abychom měli zpětnou vazbu, a ještě sám budu jednat o tom, aby ještě tato vláda o této koncepci jednala. Jestli ji schválí, je věc druhá. Minimálně se o to pokusím.
Je něco, co byste během posledního roku udělal jinak?
Dnes asi ne. Byl to nejintenzivnější rok v mé kariéře. Já jsem byl zvyklý celý život tvrdě pracovat, ale v porovnání s tím byl poslední rok opravdu intenzivnější z pohledu cestování a kolik času člověk té práci musí věnovat. Víkendy neexistují.
Pokud se podívám na výsledek roční práce, jsem spokojen a sám si i vážím pozitivního hodnocení ze strany odborné veřejnosti, anebo třeba i respektu od opozice, respektive budoucí vládní koalice.
Nelitujete třeba toho, že jste podpořil opatření, kterým se měla snížit podpora pro fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 až 2010? Sice nakonec neprošlo, ale kvůli němu se zdržely dvě energetické novely?
Co se týče toho zdržení, nakonec jsem rád, že jsme to dotáhli. Vycházelo to i z nějaké politické reality. Určitě by do budoucna stálo za to, aby třeba téma záporných cen elektřiny nezapadlo.
A tady souhlasím s tím, že v letech 2009 a 2010 to bylo třeba nějakým způsobem dotáhnout a dotrpět, aby se ty systémy nastartovaly. To neznamená, že by energetika i do budoucna při změnách legislativy neměla projít určitými změnami.
Nechme teď chvilku usadit prach těch předchozích energetických novel. U řady z nich, jako je třeba zákaz mařičů elektřiny, se ukáže, jestli jsou nebo nejsou funkční. Pak budeme potřebovat úplně nový energetický zákon, který bude moderní a bude v sobě bude implementovat i velkou dynamiku změn posledních let.
V září vláda oznámila velkou investici Toyoty v Česku. Vy ale máte rozjednané i možnosti dalších zahraničních investic. Ty už půjdou za příští vládou?
Je to tak, nejsou to jen asijské, ale i evropské investice v České republice v oblasti automobilového průmyslu. S ohledem na přání investorů o tom ještě hovořit nemohu, ale i v dalších dnech mě čeká ještě několik dalších jednání o některých zajímavých věcech.
Co investoři říkají na politickou obměnu v Česku?
Musím přiznat, že investoři po volbách trochu znervózněli. Politická stabilita je klíčová, mnohdy nehraje roli ani nějaká státní pobídka, ale pokud někam máte investovat miliardy, tak vás zajímá stabilita té investice. Obrací se na mě někteří investoři a partneři, se kterými jsme byli v kontaktu, a ptají se právě na budoucí vývoj. Cítím tam velkou úroveň nervozity.
Proto bych samozřejmě přál České republice, aby měla stabilní vládu, protože pokud to tak nebude, bude to negativně ovlivňovat hospodářské prostředí a investice s vysokou přidanou hodnotou. Pak sem logicky ti investoři nepůjdou.
Co takovým investorům odpovídáte, když se zeptají na stabilitu prostředí v Česku?
Vláda se mění, ale co se nemění, je kvalita lokality a že Česká republika je fungujícím státem. Mnohdy ty investory zajímají takové věci, jako jak funguje regionální školství, jaký je vztah s regionálními samosprávami, jakým způsobem je možné realizovat nějaké související investice, jako třeba dopravní napojení nových průmyslových parků. Zajímá je, aby měli kam dát děti do školky, nebo aby jejich zaměstnanci měli po práci pohodu a mohli si jít třeba zasportovat, anebo jít do divadla. Snažím se je uklidňovat, že to se nezmění. V tomto ohledu jsme jedna z nejlepších adres pro investice v Evropě.
Před dvěma týdny jste podal notifikaci na elektrárnu Dukovany u Evropské komise. Cítili jste během jednání tlak ze strany Francie právě v souvislosti se společností EDF, která se snažila napadnout výsledek dukovanského tendru?
Osobně si myslím, že ten tlak EDF a Francie tam bude dále z mnoha důvodů. Čtu to tak, že zájmem EDF není, aby na území Evropy byl narušen její monopol a nebyl zde další subjekt, který bude stavět jadernou elektrárnu. Některé věci se možná EDF nelíbí. Je přirozené, že to asi nevzdá, ale o to víc se musíme bránit a aktivně bojovat, protože opravdu je to projekt národního významu.
Mou rolí je jezdit za jednotlivými eurokomisaři a vysvětlovat, mnohdy i lidsky prosit, abychom opravdu měli dveře maximálně otevřené. My zase kdykoli doletíme do Bruselu a vše vysvětlíme, protože pro nás je to věc národního významu.
Myslím, že to EDF ještě neodpískala úplně a bude to nás stát ještě mnoho energie. Je tady mnoho věcí, které nás vedou samozřejmě k tomu závěru, že francouzský eurokomisař není čistě nestranný, i když by měl být. Třeba že francouzský velvyslanec má informace od Evropské komise k danému projektu dřív, než je máme my.
Od té doby, co EDF oznámila, že se vzdává veškerých právních kroků v České republice, ne v rámci Evropské unie a Komise, zaznamenali jste nějakou změnu?
Ano, teď to utichlo.
Ovlivnily nějak tyto události česko-francouzské obchodní vztahy?
Třeba s panem velvyslancem jsem se viděl v poslední době několikrát a na několika akcích. Hodně spolu hovoříme i o jiných projektech a snažíme se vysvětlovat, že česko-francouzská spolupráce přece není jenom o jaderné elektrárně, je to v mnoha jiných ohledech a oblastech.
Staví pro nás novou dálnici, máme armádní zakázky nebo řadu společných projektů v oblasti vědy a výzkumu.
Evropská komise by měla financování pro Dukovany schválit příští rok. Je tohle nejzazší termín, kdy by notifikace měla být hotová, aby si EDU II nemusela pořád půjčovat od bank?
Ne, my tam nemáme žádný přesný termín, ale jak říkám, děláme všechno pro to, aby se to neprodlužovalo už jen z těch důvodů, které jste řekla. I když samozřejmě ve finále si na to stejně bude muset někdo půjčit, v tomto případě stát.
Aktuálně mají některé české firmy zasmluvněných 30 procent dodávek, postupně by měly dosáhnout alespoň na 60 procent. Jak se situace kolem zapojení českých firem vyvíjí?
Korejská společnost KHNP pořádá v příštím týdnu další dodavatelské dny, v rámci kterých zve české firmy, vysvětluje jim, jaký je konkrétní harmonogram a jak se zapojit. Navíc veškeré průzkumné práce nebo vrty, které v lokalitě zatím probíhají, už teď dělá česká firma, to je zakázka za 400 milionů korun. A snažíme se na KHNP i Korejce neustále apelovat ve smyslu, že podpisem kontraktu nic nekončí.
Jak nyní pokračuje příprava dukovanského projektu?
Jde podle plánu. Mnohdy dostávám otázky, jestli termín bude dodržen. Zeptejte se mě v roce 2038. Tady nás opravdu čeká hrozně moc práce a nejen politiky, ale samozřejmě manažery toho projektu. Tomuto projektu musí někdo dávat energii na každodenní bázi a pořád ho tlačit dopředu a překonávat překážky. Nebude to jednoduché, pokud chceme splnit to hlavní a mít jadernou elektrárnu postavenou za dané peníze v daném čase, kvalitě a s daným zapojením českého průmyslu.
Nedávno odešla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová…
Byla to největší persona jaderné energetiky, kterou tento stát možná kdy měl. Taková osobnost tady dlouho nebude. Ženská jména jsou v elektrárnách celkem tradiční, sám budu navrhovat, abychom na její počest pojmenovali jeden z nových reaktorů v Dukovanech Dana, pojďme o něm i tak hovořit. Vím, že nové bloky budou stát až za několik let, ale bude to projev úcty. Měla by to být i motivace, aby všechno bylo udělané bezpečně a kvalitně.
Kontrakt s KHNP obsahuje také opci na dva bloky v Temelíně. Už jste o jejich stavbě s Korejci jednali?
Obě strany to vědí, ale na to teprve dojde. Na druhou stranu ten čas je limitován zhruba v následujících dvou letech. Do té doby musí být rozhodnuto, jestli objem tendru budou jen dva bloky v Dukovanech nebo k nim přibydou i dva v Temelíně. Myslím si, že bude důležité, jak budou probíhat plány na stavbu malých modulárních reaktorů a investice do větších stabilních zdrojů energie.
Jednou z priorit budoucí vlády je mít státní ČEZ, vy jste tento krok kritizoval. Proč by podle vás měla vlastnická struktura ČEZ zůstat v současné podobě?
Aby česká energetika mohla splnit základní parametry, a to je stabilita, cenová udržitelnost a bezpečnost, tak prostě musíme investovat. A pokud prostředky, které ČEZ dnes má, využijeme na výkup minoritních akcionářů, budou chybět právě v těch investicích. ČEZ má připraven velmi detailní 450 miliardový investiční plán a myslím si, že ten musí naplnit.
Říká se, že to bude platit právě ze svého zisku, takže dividendy nepoplynou do státního rozpočtu, což je druhá věc, pak logicky ty peníze ve státním rozpočtu budou chybět. A na úkor čeho? Většího zadlužení, nebo že třeba nebudeme stavět dálnice, nebo nebudeme mít tolik peněz na důchody?
Zestátnění by možná dávalo smysl v situaci, kdy ČEZ bude mít na energetickém trhu monopol, což nemá.
Máte nějaký apel na příští vládu?
Nechci být jízlivý nebo ironický, ale když se podíváte na hospodářský program hnutí ANO a na Vlčkovu hospodářskou strategii, tak naleznete mnoho věcí, které se shodují. Předávám rezort v době, kdy je ekonomika na téměř tříprocentním růstu, nezaměstnanost 4,5 procenta, inflace pod třemi procenty a výrazný přebytek obchodní bilance, můžu mít na příští vládu jen jeden apel, a to je naplňování hospodářské strategie.
Hospodářskou oblast za STAN budu dále reprezentovat. Česká republika potřebuje více konstruktivní shody. Nechceme být destruktivní opozice, ani řečnit hodiny ve Sněmovně.
Je ve hře, že byste byl v čele některého z výborů ve Sněmovně?
Já primárně stojím o dva výbory, a to je hospodářský výbor, nebo výbor pro regionální rozvoj a veřejnou správu.
Vítěz voleb, hnutí ANO, se teď snaží sestavit vládu s SPD a s Motoristy. Kdyby se s těmito koaličními partnery nepodařilo vládu sestavit, byli by Starostové ochotní jít do vlády s hnutím ANO, měli-li by tu příležitost?
Ne, v tom jsme pevní od začátku a nevidíme důvod o tom vůbec uvažovat. Kdyby tady bylo prostředí vládní nestability, nebylo by to poprvé a naposledy, tak pořád existuje legitimní model předčasných voleb. Ale to hrozně moc předbíháme a vůbec do těch spekulací jít nechci a respektuji výsledek demokratických voleb a návrh na většinu.
Ať budoucí koalice ukáže, jestli mezi sebou dokáže najít shodu, jestli dokáže vládu postavit tak, aby získala důvěru, a předložit relevantní program.
