Výměna oblečení po zimě se prodraží. Akce a slevy budou čím dál vzácnější

Komplikace v dodavatelských řetězcích a vyšší ceny surovin i práce jsou důvody, proč zdražuje i móda.

„Z údajů Českého statistického úřadu víme, že sektor oblečení a obuvi zdražuje o něco rychleji, než je průměrná inflace. Například za poslední kvartál roku 2021 byla průměrná inflace 6 procent a v případě módy to bylo 10 procent. Desetiprocentní růst bude tento rok pokračovat, naše optimistické odhady mluví o deseti patnácti procentech,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Ján Kešelák z Glami.

Celkově podle něj tak oblečení a boty zdraží v desítkách procent. Důvod, proč jdou ceny nahoru rychleji než u jiného zboží, je prý neustálé zlevňování módy za posledních deset patnáct let.

Jednoduše řečeno, byl tu velmi silný trend fast fashion, tedy rychlé, velmi levné a lehce dostupné módy. Ta se vyrábí v obrovském množství bez ohledu na životní prostředí či pracovní podmínky zaměstnanců.

„To vedlo k tomu, že struktura marží je pošramocená, ty marže skutečně nejsou vysoké. Takže jakékoliv šoky, jaké teď vidíme, od zdražování vstupů přes logistiku, tito prodejci pociťují tím pádem nejvíc,“ říká Ján Kešelák s tím, že prostor pro slevy a akce prý bude výrazně menší a budou se zavádět složitěji.

Trh s módou na začátku pandemie klesl, stejně jako za celý rok 2020. Kdo chtěl nakupovat, se raději přesunul do online světa.

„Teď už je spotřeba na úrovni před pandemií. Přesun do online světa zrychlil a drží se stále, takže kamenné prodejny to budou mít složitější. Z dat a studií, které máme k dispozici, vyplývá, že za dva roky online vyrostl o tolik, o kolik se čekalo, že vyroste za deset let. Vidíme to i na starších věkových kategoriích,“ vysvětluje ředitel marketingu a obchodu módního vyhledavače Glami.

Na začátku pandemie byla velká část populace doma, na homeofficech. Tomu odpovídá například nárůst nákupu tepláků o 174 procent.

„Tepláky zažily absolutní renesanci, i spodní prádlo rostlo extrémně rychle. Teď pozorujeme chuť lidí vrátit se do normálního života a trochu si ten život užívat a něco si dopřát. Takže rostou kategorie typu šaty, ty jdou nahoru až o 50 procent, nebo lodičky, kde je také růst o desítky procent oproti loňskému roku,“ uvádí příklady Ján Kešelák.

Je podle něj tak výrazně znát, že už se vracíme postupně k životu před pandemií. Mimo domov, do práce. Pravděpodobně se tam ale nevrátíme v oblecích, ale spíše ve sportovních blejzrech. Místo společenských bot nazujeme tenisky. Aspoň tomu odpovídají prodeje.

„Šaty zvolíme spíš mikinového typu, o něco pohodlnější než ty běžné. Asi si přineseme s sebou ten komfort, na který jsme si zvykli, do dalšího období,“ předpokládá podle vývoje trendů v rozhovoru pro SZ Byznys.

Navíc se i Češi učí při nákupu oblečení myslet na životní prostředí. Popularita udržitelné módy sice narůstá, ale v kombinaci s pragmatickým přístupem. Stále více je to vidět i v mainstreamových prodejnách.

„V průzkumech jsme se našich zákazníků ptali, zda jsou ochotni si za to připlatit. Každý pátý odpovídal, že ano. A 70 procent z těchto lidí uvádělo jako největší motivaci, že jim zboží vydrží déle,“ vysvětluje zájem o ekologické zboží nebo to vyrobené bez „dětské práce“."

Nejžádanější materiál je biologická bavlna, nejlépe s příslušnými certifikáty. A také len. Do popředí se podle průzkumů Glami dostává i recyklovaný polyester.

Severní a západní Evropa je v tom dál, skokanem v růstu zájmu je tak východní Evropa. „Ale tam se začíná z velmi nízkých čísel, tam máme skokové nárůsty v zemích jako Řecko, kde to dva tři roky zpátky nebylo vůbec téma. Teď si to spousta lidí uvědomuje. Vždyť uvědomme si, že módní byznys vyprodukuje každý rok 40 milionů tun oblečení. Většina se spálí nebo skončí na skládkách,“ uzavírá pro Byznys Seznam Zpráv šéf z módního vyhledavače.