Článek
V posledních týdnech se na Slovensku objevila poměrně výrazná online kampaň s jedním nečekaným záporným hrdinou v hlavní roli – samoobslužnými pokladnami. Šíří se výzvy k jejich bojkotu. Kampaň má i svou českou verzi.
V jedné koláži, vytvořené umělou inteligencí, se objevila žena držící plakát s heslem „Nie som na brigáde, som zákazník!“. Část diskutujících samoobslužné pokladny považuje za důvod, proč lidé přicházejí o práci. Další žádají slevu na nákup, přece si nebudou zboží sami markovat zadarmo! Někteří vyzývají k bojkotu pokladen. Podle deníku Pravda.sk není kampaň organizovaná.
Přesto má už svou českou, velmi podobnou verzi. Jedním z hlavních propagátorů je komunistka Kateřina Konečná, která v úterý na Facebooku sdílela obrázek, v němž demonstrativně oznamuje, že se odmítá sama obsluhovat, protože není pokladní, a žádá návrat lidské obsluhy do prodejen.
Komunistka Kateřina Konečná podpořila bojkot samoobslužných pokladen.
Proč? „Ne proto, že bych byla líná si namarkovat nákup, ale proto, že si práce pokladních vážím. A nechci tím otevřít cestu k tomu, abych pak s automatem fungovala nejen v obchodě, ale i v bance, na úřadě, v servisu, lékárně, na benzínce, u doktora či kdekoli jinde,“ vysvětluje lídryně neúspěšné koalice Stačilo!, proč podpořila bojkot samoobslužných pokladen.
Pro příznivce Konečné nemají obchodníci dobrou zprávu. Automatické pokladny budou rozšiřovat do dalších prodejen, zejména na venkov. Některé řetězce jimi pokryjí celou svou pobočkovou síť.
Obchodní řetězec Billa má samoobslužné pokladny na 210 prodejnách. Letos se chystá jejich rozšíření na většinu zbývajících prodejen, jichž má v tuzemsku cca 280. Podle mluvčí Dany Bratánkové je preferuje 60 procent zákazníků, a to zejména u menších nákupů do deseti položek.
„Tyto pokladny jsme nezačali na prodejnách realizovat z důvodu úspory nákladů, ale zejména z důvodu modernizace pokladní zóny, kde především mladšími zákazníky byla tato služba požadována. Ale jejich využívání je stále oblíbenější i u starších zákazníků,“ řekla.
Řetězec Albert má samoobslužnými pokladnami pokrytou téměř celou svou síť, která čítá přes tři sta prodejen. Podobně je na tom Kaufland – ze 146 prodejen v Česku už samoobslužné pokladny chybí na jediné, a to v Třebíči. Už na jaře se však má stát Kaufland prvním z řetězců, který pokryje samoobslužnými pokladnami celou svou síť.
Samoobslužné pokladny rychle nahrazují klasické kasy také v Lidlu. Za loňský rok se nově objevily na sto prodejnách, celkově jsou již na 317 prodejnách a letos by se měly instalovat i na zbývající obchody.
Podle Stanislava Zrcka, ředitele společnosti Diebold Nixdorf, která je jedním z dodavatelů, bude trend nástupu samoobslužných pokladen pokračovat. Přesouvá se už z potravinářských řetězců na drogistické sítě typu dm a Rossmann. „Pokud jsme před deseti lety diskutovali o tom, jestli jsou na ně Češi připraveni, tak se jasně potvrdilo, že bez nich to už dnes nejde,“ sdělil redakci.
Globus má ve všech svých hypermarketech pokladní zónu s průměrně devíti stanovišti. V minulém roce jejich počet nerozšiřoval a soustředil se spíš na modernizaci stávajících systémů a systému nakupování se skenerem Scan&Go, kdy si zákazník „nakliká“ zboží mezi regály a u pokladny už jen zaplatí, aniž by něco z vozíku vykládal. Bezkontaktní formy nákupů v této síti tvoří téměř polovinu všech nákupů.
O něco pomaleji přibývají v německé síti Penny, která láká cenově senzitivní zákazníky, a podle studie Shopper Review ze září 2025 má vyšší podíl zákazníků od 56 do 75 let než Billa (41 % vs. 29 %). Průměr této věkové skupiny u všech řetězců je 32 procent, Penny je tedy vysoce nad průměrem.
I to se zřejmě odráží na pomalejší implementaci samoobslužných pokladen v síti Penny. Loni se nově objevily na dalších 38 prodejnách, celkem už zjednodušené nákupy využívá 75 z více než 430 prodejen. Přesto u Penny takový úspěch nemají, jde přes ně čtvrtina nákupů. Důvodem může být kromě odlišné demografické a sociální struktury zákazníků také umístění obchodů hlavně mimo Prahu a velká města.
Žádný z oslovených řetězců neplánuje v některé ze svých prodejen zcela zrušit klasické pokladny. Obchodníci zároveň odmítají, že by technologie brala pracovníkům práci. Tvrdí, že jim to umožňuje přesměrovat personální kapacity do jiných částí prodejny a zkvalitnit servis.
„Zaměstnanci se mohou více věnovat zákazníkům tam, kde je osobní kontakt a odborné poradenství klíčové. Například na obslužných pultech je kontakt mezi zákazníkem a zaměstnancem nenahraditelný,“ líčí Renata Maierl z Kauflandu.
Řetězce při dotazu na konkrétní ekonomické úspory mlčí. Podle jednoho z dodavatelů pokladen, který si nepřál mluvit na jméno, je však úspora personálu fakt, o kterém řetězce jen nechtějí veřejně mluvit.
Také samoobslužná zóna se neobejde bez živé obsluhy, stačí však jeden člověk na šest pokladen. V některých prodejnách však ani ten jeden není pevně k dispozici, protože se věnuje jiné práci. Ceny pokladen se pohybují od zhruba 60 tisíc do 300 tisíc korun podle typu. Nejlevnější jsou samoobslužné kiosky bez kontrolní váhy a skeneru. Levnější modely s váhou a skenerem, ale bez možnosti přijímat hotovost, stojí okolo 100 tisíc korun.
Desítky tisíc korun si obchodníci připlatí za pokladny s umělou inteligencí. Ty zatím v Česku testují v omezeném množství řetězce Kaufland a Albert. Pokladny s AI umí samy rozpoznat ovoce, zeleninu nebo pečivo, aniž by zákazník složitě zboží vyhledával v nabídce na digitálním panelu.
