Jak z pražského IT centra vznikl evropský finanční hub

Praha postupně odhazuje svou pověst provozovatele jednoduchých a levných servisních center. Příkladem je německá finanční skupina Clearstream, která patří k největším evropským poskytovatelům finančních služeb a zaměstnává v českém hlavním městě přes 1600 lidí z 80 různých zemí. Za osmnáct let existence se pražská pobočka proměnila z obyčejného IT servisního centra na strategicky klíčové místo v globální finanční infrastruktuře.

Clearstream se zjednodušeně řečeno stará o cenné papíry a jejich obchodování. Když nějaká banka nebo investor chce koupit akcie nebo dluhopisy, Clearstream zajišťuje, aby se transakce bezpečně dokončila a cenné papíry doputovaly ke správnému majiteli. „Máme asi 2500 zákazníků po celém světě. Jsou ze 110 zemí a investují do více než 60 zemí. Máme složitou síť míst, kde naši klienti sídlí a kam investují,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Phil Brown, generální ředitel společnosti Clearstream, která je součástí Deutsche Börse Group.

Když Deutsche Börse Group v roce 2006 otevírala svou první pobočku v Praze, měla skromné ambice. Chtěla sem přesunout jen některé IT aktivity, které dříve zadávala externím firmám. „Původní plán byl na 200 lidí v operacích. Dnes celkem máme v Praze 1630 zaměstnanců,“ říká Brown.

Důvody pro výběr Prahy byly tehdy pragmatické: kvalitní absolventi technických univerzit, znalost angličtiny a němčiny mezi Čechy a v neposlední řadě konkurenceschopné mzdy. „Nebudu popírat, že to byl jeden z faktorů při rozhodování o zřízení pobočky v Praze,“ přiznává Brown.

Realita se však postupně změnila. Praha se vymanila z role pouhého „nízkonákladového centra“ a stala jedním ze znalostních hubů Clearstreamu.

Zatímco na začátku centrum zajišťovalo čistě operační činnosti, postupně se do Prahy začaly stěhovat důležitější funkce. Nejprve compliance, tedy dohled nad dodržováním předpisů. Pak zákaznické služby, správa datových připojení, správa sítí a nakonec i vývoj nových produktů.

„Prahu už ve skupině nevnímáme jako nízkonákladovou lokaci, ale jako centrum našeho know-how. Jediná funkce, kterou Praha nemá, je obchod. Jinak máme všechno ostatní buď úplně, nebo částečně,“ dodává Brown s tím, že nedávno přesouvali do Prahy další činnosti a nabírali 150 nových zaměstnanců.

Mnozí z prvních zaměstnanců, kteří byli čerstvými absolventy univerzity, pracují v Clearstreamu dodnes, včetně Margarety Ilkové, která pražskou pobočku Clearstream vede.

Mezi hlavní české zákazníky firmy patří většina velkých bank a také Česká národní banka. Z Prahy dnes Clearstream obsluhuje i všechny své evropské zákazníky. „Obsluhujeme španělsky, italsky, rusky a dokonce i čínsky mluvící klienty,“ vyjmenovává Brown.

V současnosti se Clearstream snaží digitalizovat strnulý svět finančních služeb, který je svázán komplikovanými regulacemi. Ve většině zemí se ještě pořád pracuje s fyzickými cennými papíry, kde se doslova „stříhají kupóny z dluhopisů“, aby se mohly vyplatit investorům.

„Už jsme na naší platformě vydali 1,3 milionu digitálních cenných papírů. Je to pro nás běžný produkt. Když si kupujete cenný papír, ani nevíte, že kupujete digitální cenný papír. Samotná digitalizace by vás ani neměla zajímat. Měla by vás zajímat bezpečnost,“ říká Brown.

Evropa je podle Browna v této oblasti napřed před Spojenými státy i velkou částí Asie. „Evropa zavedla zákon o digitálních cenných papírech, který byl přijat na trzích, kde máme naše právní entity, v Německu a Lucembursku. USA to stále řeší. Stále nevědí, jak na to,“ dodává.

Vloni se Clearstream účastnil pilotního projektu Evropské centrální banky (ECB) s digitální měnou pro použití při platbách pro mezibankovní trh. „Ukázali jsme, že lze vydat cenný papír, udělat repo obchod, půjčit si cenné papíry či splatit cenný papír i s digitální měnou centrální banky,“ vysvětluje Brown. Je to novinka, protože většina obchodů probíhá s penězi vydanými privátními úvěrovými institucemi, hlavně bankami.

Výhoda digitálního světa přitom není jen v rychlosti vypořádávání plateb, které by jinak probíhaly den, dva či tři dny. „Nejste omezeni otevírací dobou trhů a nejste omezeni časovými pásmy. Pokud máte australské vládní dluhopisy a potřebujete je ve Spojených státech jako kolaterál, můžete je přesunout okamžitě,“ dodává Brown.

Digitální peníze mají ale ještě významnější přínos. „S největšími problémy se potýkáme u cenných papírů. Jak vyřešit daně, štěpení akcií, dividendy? Vše je třeba dělat manuálně, ale do digitálního cenného papíru tyto informace můžete ‚zakódovat‘, dát to do jeho DNA, a pak probíhá například výplata dividendy či zdanění výnosů z akcií automaticky,“ vypočítává Brown.

Vývoj finančních služeb srovnává s vývojem hudebního průmyslu. „Když se vrátíte o 200 let zpět, mohli jste poslouchat hudbu, jen když jste pozvali muzikanty domů. Pak jsme vytvořili gramofon a měli jsme desky. Pak přišla CD, která jste si museli kupovat a přinést domů. Teď streamujeme hudbu a pronajímáme si ji za měsíční poplatek, aniž bychom ji vlastnili,“ dodává.

Finanční služby zatím nestreamujeme a konzumujeme je stejným způsobem jako naši rodiče. Ale nová generace zákazníků chce okamžité uspokojení potřeb. Když vidí zprávy, že akcie Tesly porostou, chtějí je koupit hned.

Clearstream je příkladem, že česká ekonomika může profitovat z finančních služeb mezinárodních finančních institucí. Firma vytváří kvalifikovaná pracovní místa, přináší nejnovější technologie a dělá z Prahy důležitou součást evropské finanční infrastruktury.