Hlavní obsah

Když vláda nic neudělá, budeme zdražovat dál, varuje šéfka výrobců jídla

Foto: Shutterstock.com

Kdy se zastaví zdražování potravin? „Signály, že by se ceny měly stabilizovat, necítíme,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory.

Reklama

Pokud nám stát nekompenzuje drahé energie, budeme dál zdražovat, varují výrobci potravin. Zdraží mléko, maso i pečivo. Rozhodně ještě na vrcholu nejsme, předpovídá šéfka Potravinářské komory.

Článek

Kromě mouky nejvíce v polovině července zdražil chleba, meziročně o 41 procent. Cukr krystal je dražší o dvě pětiny než loni, zhruba o třetinu pak podražilo máslo, vejce a pečivo. Cihla eidamu byla dražší o 28 procent, mléko v průměru o 21 procent a jogurt téměř o pětinu.

Pokud vláda neudělá nic, a tak se zatím tváří, bude se zdražovat dál.
Dana Večeřová, šéfka Potravinářské komory

„Strašně ráda bych řekla, že to dál neporoste. Ale situace tomu neodpovídá. Signály, že by se ceny měly stabilizovat, necítíme,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory. Stěžuje si, že česká vláda je se svým chladným postojem ke kompenzacím pro potravináře v Evropské unii v menšině.

Ostatním státům, které výrobcům jídla na faktury s plynem přispěly, tak Česko podle Večeřové nezvládá konkurovat: „My bychom nic nechtěli, kdyby to nebylo jinde v Evropě. 24 ze 27 států Evropy kompenzuje zvýšené ceny energií a nákladů v potravinářství. Němci kompenzovali už v květnu všechny firmy, bez ohledu na velikost. Tady jsme pozadu,“ řekla SZ Byznys.

Výkrmny musí topit, mlékárny chladit

Zadotovat výrobcům potravin vysoké náklady se ale vláda aktuálně nechystá. Ministerstvo průmyslu a obchodu to odmítlo. A resort zemědělství chystá aktuálně pouze program na garanci úvěrů pro zemědělce, jak potvrdil SZ Byznys mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Výroba základních potravin je přitom velmi energeticky náročná. „Ve výkrmnách se musí vytápět nebo klimatizovat, dojené mléko se musí zchladit. Co se týče obilovin, tam zase zdražila hnojiva,“ vypočítává Dana Večeřová.

Bezprecedentní zdražování potravin tak podle zástupkyně producentů jídla ještě není u konce. „Pokud by se potravinářům vysoké ceny energií a vstupů nekompenzovaly, tak ještě rozhodně na vrcholu inflace nejsme. Pokud nebudou kompenzace, čeká nás další zdražování. Pokud vláda neudělá nic, a tak se zatím tváří, bude se zdražovat dál,“ řekla Večeřová SZ Byznys.

Obilí je levnější, ale pečivo ne

Například pekaři trpí kromě nárůstu cen energií i raketovým zdražováním mouky. Některé menší a střední pekárny už kvůli tomu končí, upozornila Večeřová: „Některé už zavírají, určitě 5 % jich zavřelo. A začínají zavírat i uzenáři a zpracovatelé masa.“

Drahý plyn a mouka položily třeba litvínovskou pekárnu Japek. A Pek Group zavřel čtyři pekárny z šesti. V červnu to vzdala firma s téměř třicetiletou historií, Boskovické pekařství. A déle než do konce roku nebude vzdorovat pekařství Kahoun z Hluboké nad Vltavou.

Přestože obilí nedávno na burze zlevnilo, na cenách v pekařstvích se to zatím neprojevilo. „Okamžitý vliv na cenu pečiva to nemá, v současné době se vyrábí z mouky nakoupené za ty velké ceny. O úpravě cen pečiva se můžeme bavit až po sklizni, až uvidíme, jaká bude a za jakou cenu a jestli Ukrajina vyveze nějaké obilí,“ předpovídá Večeřová.

Uvidíme, co s cenami udělají řetězce

Každodenní přeceňování v chladících boxech řezníků a uzenářů ustalo, ceny jsou ale stále vysoké. Léto přináší lepší vyhlídky aspoň do regálů s ovocem a zeleninou: „Ovoce a zelenina jsou ovlivněné sezonou, ceny by měly být nižší. Ale uvidíme, jak si s tím poradí řetězce a jakou obchodní přirážku tam ‚napálí‘,“ kritizuje Večeřová.

Výrobci potravin mají s prodejci potravin smlouvy o cenovém vyjednávání. Novou cenu  musí nahlásit tři měsíce dopředu. Teď je ale vývoj tak překotný, že po třech měsících už neodráží aktuální realitu.

„Tříměsíční lhůta je strašně dlouhá, výrobci mají zvýšené náklady okamžitě. Třeba dodavatel obalového materiálu vám pošle dopis: ‚od příštího měsíce vám zvedáme cenu‘ a nikdo se s vámi nebaví. Ber, nebo nech ležet,“ popisuje Večeřová. S některými řetězci dojednali, že se výkupní ceny smějí měnit rychleji.

Deset housek, nebo jen pět?

V obchodech s jídlem je už znát, že Čechům letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Ukazují to data statistiků k vývoji reálných mezd.

„Lidé přemýšlí, co si koupí. Nevezmou deset housek, ale jen pět. Nakupuje se míň, především ve slevách, lidé se obracejí k levnějším potravinám. Stát i výrobci investovali, aby promovali kvalitní české výrobky. Teď mám strach, že se lidé vrátí k těm méně kvalitním,“ tvrdí Dana Večeřová.

Reklama

Doporučované