Hlavní obsah

Proč zemědělci protestují. Podle studie jsou všichni v minusu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com/MVolodymyr

Nízké ceny komodit jsou jedním z důvodů propadu příjmů zemědělců.

Reklama

Za špatnou situaci zemědělských podniků mohou do velké míry tržní vlivy - nízké ceny pšenice, drahé vstupy, ale i posílení koruny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z vyjádření zemědělců to někdy vypadá, že hlavním zdrojem problémů v zemědělství jsou vládní změny dotační politiky. Studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) tuto domněnku vyvrací.

Ještě v lednu 2024 ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) připouštěl možné změny v takzvané redistribuční platbě. Tento dotační princip, který přihrál peníze od velkých farem k menším, se stal jedním ze symbolů odporu k vládní zemědělské politice.

Faktem je, že redistribuce, ale také seškrtání národních dotací o 2,5 miliardy Kč v loňském roce, přispěly k největší změně v rozdělování dotačních příjmů za dlouhé roky. V roce 2023 si podniky nad dva tisíce hektarů pohoršily o 2638 Kč na každý hektar a na druhé straně „malým“ farmám do sto hektarů se přilepšilo v průměru o 2044 Kč.

Foto: Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Vliv dotačních škrtů na farmy různých velikostí.

Stát však nakonec změny v redistribuci neprovedl a přišel se sadou jiných opatření, jak pomoci zemědělcům v krizi. Jedním z důvodů je nyní zveřejněná studie ÚZEI, která se zabývá ekonomickou situací podniků. Vychází z účetních dat reprezentativního vzorku celkem 1500 zemědělských podniků.

Studie například uvádí, že podstatným důvodem poklesu dotačních příjmů v roce 2023 oproti sledovanému období 2017 až 2021 bylo posílení koruny k euru. Kurz koruny k euru se zvýšil z 26,50 Kč na 24,46 Kč. Česká měna těžila z takzvaného úrokového diferenciálu, kdy sazby České národní banky byly vyšší než sazby Evropské centrální banky. Koruna se stala atraktivní měnou pro investory, kteří ji nakupovali a tím posílili. Jen z tohoto důvodu se přímé platby zemědělcům snížily o 11 procent, uvádí studie.

Autoři studie připouštějí silný dopad dotačních změn (redistribuce) na ekonomickou kondici podniků. Na propadu celkových příjmů zemědělců se však podílejí jen zčásti. Podstatnou roli sehrály tržní vlivy – například nízké ceny plodin, drahé energie, hnojiva, osiva, pohonné hmoty či služby.

Indikátorem ekonomické situace zemědělských podniků je ukazatel ČPH / AWU, tedy výše čisté přidané hodnoty (zisk před odečtením mezd, nájmů, pachtovného a úroků) vzhledem k objemu vynaložené práce (tzv. annual working unit vyjadřuje práci 2000 hodin ročně jednoho zaměstnance).

Tento ukazatel používá Evropská komise k poměřování výkonnosti farem, je totiž přesnější než srovnání čistého zisku na hektar, kdy na straně malých farem obraz pokřivuje fakt, že často nevyplácejí mzdu pro rodinné příslušníky a větší farmy mají například vyšší náklady za pachtovné.

Všichni v minusu

Ukazuje se, že podstatný vliv na špatnou situaci v zemědělství mají právě tržní vlivy. Zatímco izolované srovnání dotačních příjmů ukazuje, že si farmy do 500 hektarů polepšily a větší podniky jsou na tom hůř, tak ukazatel ČPH / AWU poslal „do minusu“ všechny.

„Můžeme říct, že všechny kategorie podniků, ať malé nebo velké, jsou v minusu. To je důvod, proč v ulicích protestují všichni zemědělci,“ říká generální ředitel ÚZEI Štěpán Kala.

Příjmy podniků nad 2000 hektarů se snížily o 33,6 procenta, kategorie nejmenších farem do sto hektarů při zahrnutí tržních vlivů propadla o 12,5 procenta oproti roku 2022. Ve skutečnosti jsou na tom zemědělci ještě hůř, než tvrdí studie, protože ta nezohledňuje prudkou inflaci. To však autoři nezastírají.

„Pokles je determinován poklesem cen u tržních plodin a olejnin (u kategorie do 100 ha činí podíl těchto komodit 41 procent na celkové produkci a postupně narůstá až do 80% podílu v případě kategorie podniků nad 2000 ha),“ stojí ve studii.

Autoři připouštějí relativně silný efekt redistribuční platby, kterou Česku doporučila Evropská komise jako nástroj k zajištění příjmové spravedlnosti mezi podniky různých velikostí.

Naplnili jsme programové prohlášení vlády v oblasti narovnání podmínek pro malé rodinné farmy. Zároveň jsou s tím spojeny i negativní dopady, o kterých jsme věděli dopředu.
Marek Výborný, ministr zemědělství

Ještě v lednu ministr zemědělství Marek Výborný připouštěl změny v této platbě, jež podle něj byla jedním z důvodů, které mohou demotivovat středně velké podniky od 500 do 2000 hektarů.

„Současné nastavení dotací může u středních a velkých farem působit demotivačně. Určitě to není jediný důvod, problémů je víc,“ ukázal na přebujelou byrokracii a také problémy se stárnutím farmářů, kteří nemají nástupce.

Ministr teď trvá na tom, že vláda dotace přenastavila správně. „Naplnili jsme programové prohlášení vlády v oblasti narovnání podmínek pro malé rodinné farmy. Zároveň jsou s tím spojeny i negativní dopady, o kterých jsme věděli dopředu. Výrazný propad s negativním vlivem na ekonomiku je u středních podniků. Hůř na tom jsou ti, co mají jen rostlinnou výrobu, nenáročnou na práci,“ uvedl.

Výborný zároveň odmítl úvahy o zastropování dotačních příjmů, které prosazuje Asociace soukromého zemědělství. Pokud by totiž Česko dotace limitovalo výší 100 000 eur na farmu za rok (zhruba 2,5 milionu Kč), znamenalo by to, že se výrazně sníží příjmy podnikům nad 1136 ha. Poškodila by se tím střední vrstva zemědělských podniků, které vyrábějí nejvíce zeleniny, chmele a také mléka.

Reklama

Doporučované