Češi už v Amazonu nejsou jen skladníci, šplhají do manažerských křesel

Češi si i po deseti letech od výstavby prvního skladu amerického Amazonu stále objednávají zboží ze stránek německé platformy Amazon.de. Při dotazech na vznik českého tržiště je šéf tuzemské pobočky globální firmy Michal Šmíd tajemný. Zakázáno má komentovat také strategické kroky firmy, jako je rozvoj cloudových služeb, či další investice v Česku.

Amazon je jedním z největších zasilatelských obchodních řetězců světa. V ČR má dvě distribuční centra: v Dobrovízi a v Kojetíně. Druhé jmenované je jedním z nejmodernějších logistických center firmy na světě a zároveň jednou z laboratoří novinek, které v případě úspěchu firma zavádí do praxe i v zahraničí.

Ve svých skladech zavádí umělou inteligenci a strojové učení. „Trénujeme si naše vlastní jazykové modely, které nám pomáhají například v rychlosti doručení, ve sledování a řízení skladových zásob, při doporučování velikosti typu balení, při lepším využití obalů a tím i aut, které balíčky převážejí. Optimalizujeme také poslední míli včetně trasy,“ popisuje Šmíd. Vše má jeden cíl - vymyslet, jak miliony balíčků uspořádat a připravit na cestu k zákazníkovi tak, aby to bylo co nejrychlejší, nejlevnější a dalo to co nejméně práce.

Sklady globálního Amazonu neznají státní hranice. Je tedy běžné, že českému kupujícímu se objednané zboží doručí z Polska, zatímco polskému zákazníkovi třeba z Německa a Česka. Na prvním místě v rozhodování je totiž podle Šmída rychlost doručení, v dalším kroku ekonomika dopravy i skladů. To vše zohledňuje robustní algoritmus. Takže i když se to může zdát nelogické, někdy je snadnější, aby český klient dostal svoji zásilku z cizí země.

Šmíd mluví o takzvané standardizaci zboží. Amazon tak postupně v celém světě zavádí jednotné balení, na které přecházejí dodavatelé, a tím se šetří čas při naskladňování v distribučních centrech. Standardy se týkají například fyzických rozměrů zásilek, váhy, tvaru nebo označování. Usnadňuje to totiž práci robotů s balíčky.

Standardizaci balení využívá i konkurence, ale Amazon to dovedl do „extrému“. Snaží se kompletně odstranit lidskou manipulaci na příjmu a využívá pokročilé algoritmy, které zlepšují efektivitu skladu, kapacit i ekonomiku.

A zde jeden příklad. Firma nakoupí tisíce nabíječek. Zásilky, které dorazí do robotizovaného skladu (například do Kojetína), se naskenují a vyhodnotí nejen podle fyzických vlastností, ale například i podle toho, jak rychle se prodávají, jak jsou zaplněné regály ve skladech, jak daleko mají k zákazníkům z těchto skladů apod. Proměnných jsou přitom tisíce. Na základě jejich srovnání například systém rozhodne, že 60 procent se uloží v Kojetíně, 30 procent se převeze do německého skladu v Lipsku a 10 procent do Polska.

Amazon svým algoritmem proměnil sklady v živý organismus řízený daty. Jde o prediktivní systém, kde zboží nečeká, až na něj přijde řada, ale neustále se přemisťuje podle pravděpodobnosti, že ho někdo koupí, a ta se stále mění. Systém pracuje i s přesuny zboží mezi sklady ještě před objednávkou, a to i kvůli službě rychlého dodání Prime.

Své algoritmy si přísně střeží – jsou jádrem jeho byznysu i konkurenční výhodou. Tato uzavřenost ale budí kontroverze. Evropská komise i americká Federální obchodní komise (FTC) zkoumají, zda Amazon nezneužívá data třetích prodejců a nezvýhodňuje své privátní značky. Společnost se sice zavázala k větší transparentnosti, princip fungování algoritmů však zůstává tajemstvím – a Amazon tak dál balancuje mezi technologickou silou a otázkami férové soutěže.

Česká republika má pro Amazon velmi strategickou polohu, kterou oceňují i jiné firmy. Místo ve střední Evropě s železniční sítí a dálnicemi, kde je vlastně všude blízko. Proto zde za deset let od otevření prvního skladu v Dobrovízi u Prahy investoval desítky miliard korun. Český trh obsluhuje hlavně ČR, Německo a část Polska, ale v menší míře i země na jihu Evropy. České a polské sklady zajišťují kolem 20 procent zásilek firmy v Evropě.

Podle Šmída český trh neztratil konkurenční výhodu v rámci skupiny, přestože zde v posledních letech výrazně vzrostly náklady. „Když vezmeme ekonomiku budov, při porovnání s Německem jsme na tom s náklady lépe už jen kvůli nižším mzdám. Polsko nás víceméně dorovnává a ne úplně dobře v jejich prospěch mluví poloha,“ řekl. „Velmi dobře konkurujeme německým skladům, byť mohou být zákazníkům o trošku blíž,“ dodal. Tempo růstu německého trhu však podle něj kvůli problémům v zemi klesá.

„V evropské síti máme významné místo. Kdyby tomu tak nebylo, česká distribuční centra by se během roku využívala výrazně méně než v předvánoční špičce. Ale tak to není,“ uvedl. O tom podle něj svědčí i nábory brigádníků. Dříve před Vánoci Amazon v Česku nabíral 3 až 4,5 tisíce pomocníků, nyní je to okolo jednoho tisíce.

Češi však v Amazonu zdaleka nepracují jen jako skladníci. Při dotazu na úspěch našinců ve strukturách americké globální firmy neskrýval Šmíd pýchu.

„Spousta Čechů, se kterými jsem v Dobrovízi začínal, už dnes pracuje pro Amazon v Lucemburku, Mnichově, Japonsku. To je fajn. Známe se osobně a jednodušeji se přes ně dá něco zprostředkovat, protože víte, na koho se obrátit,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Šmíd si pochvaluje českou šikovnost a chytrost, a to i na analytické úrovni. Nedávno prý například doporučil do Lucemburku velmi talentovaného kolegu, který by se mohl podílet na plánování globálních aktivit. Klíčem k úspěchu Amazonu jsou totiž data.

„Je potěšující zpráva, že právě Češi a čeští zástupci, ať už v managementu nebo v podpůrných rolích, jsou celoevropsky rozmístěni a dokáží podpořit i rozhodnutí na nejvyšší úrovni,“ vypráví Šmíd.

Podle ředitele české pobočky se úspěšné týmy Čechů rozrostly a pomáhají nejen v distribučním centru v Kojetíně, ale i v zahraničí. Plánují dopravu po celé Evropě, zlepšují bezpečnost, ergonomii. „Ve spoustě případů jde i o lidi, kteří připravují spouštění budov, jako byla ta v Kojetíně,“ řekl Šmíd.