Článek
V zemědělství si vybírá daň květnové tropické počasí. Český statistický úřad odhadl, že úroda základních obilovin kvůli tomu klesne o 16 procent. Hrozí nedostatek krmiv pro zvířata, protože porosty jsou nízké. Má být i málo slámy. Část farmářů hlásí navíc poškození obilovin jarními mrazy.
Podobných epizod bude nejspíš přibývat. Sucho zatěžuje asi dvě třetiny zemědělské plochy v Česku a rizika poškození úrody v posledních letech sílí. Přesto farmáři neuzavírají ve větší míře pojistky proti suchu a mrazu.
Největší zemědělská pojišťovna Agra letos pojišťuje plochy za 50 milionů korun, což představuje jen zlomek zemědělské půdy v České republice. Pojišťovna letos eviduje pokles počtu pojištěných zemědělců, výjimkou je jen Jihomoravský kraj.
„Pojištění považují za drahé, i když v případě podstatných škod mohou přijít i o celé podnikání,“ říká ředitel pojišťovny Vladimír John. Společnost pojišťuje kukuřici, sóju, slunečnici, pšenici, žito, oves, triticale, ječmen, řepku, trvalé travní porosty, pícniny a krmné směsi. U většiny pojišťoven, včetně ČSOB a Generali, patří sucho mezi nepojistitelná rizika. Generali ale pojišťuje škody na vzcházení máku na jaře z důvodu mrazů.
Česko se potýká s vlnami veder a dlouhodobého sucha. Seriál Seznam Zpráv Byznys popisuje, jak vyprahlost krajiny ovlivňuje život ve všech sférách a kolik to bude stát.
Oslovení zemědělci tvrdí, že se jim pojištění tržních plodin, jako je řepka, pšenice či ječmen, až na výjimky nevyplatí.
„Máme základní pojištění na všechny plodiny, ale v mnoha případech se nevyplatí škodu uplatnit, protože klient přijde o bonusy a v příštích letech si to pojišťovna vykompenzuje,“ popsal Milan Soukup, zemědělec ze společnosti Agrojilm. Za pojistku prý platí čtyři až osm procent z celkové ceny úrody. Aby mohl pojištění uplatnit, musí mu vzniknout škoda na více než deseti procentech porostů.
Podobnou zkušenost má předseda představenstva Statku Domašín Jan Bursík. „Nevyplatí se nám to. Pojistka proti suchu je opravdu vysoká a v případě plnění dostanete zpět pouze to, co jste vložil do pojištění,“ uvedl s tím, že si sucho pojišťuje jen u vzcházení máku.
U ovoce je situace ještě horší. Jarní mráz je podle ministerstva zemědělství u většiny ovocných druhů v praxi nepojistitelný. Pojistit se dají hlavně jablka, hrušky, jahody nebo borůvky, často jen v balíčku s jiným rizikem, například krupobitím. Peckoviny, tedy třešně, višně nebo meruňky, jsou pro pojišťovny příliš rizikové. Ovocnáři přitom letos odhadují škody po mrazech na jednu až 1,5 miliardy korun.
Česká asociace pojišťoven nechce komentovat, jak se riziko sucha promítá do cen pojistek. Pojišťovny ale s touto hrozbou v každém případě počítají. „Změna klimatu se projevuje v náhledu na jednotlivá rizika. Pojišťovny věnují mnohem více času prověřování a zkoumání nejenom proběhnuvších pojistných událostí, ale rovněž predikcím a modelování prediktivních scénářů,“ říká mluvčí asociace Tomáš Pavlík.
Ani tlak státu nestačí
Stát zemědělce k pojištění tlačí. Kdo žádá o mimořádnou pomoc kvůli suchu nebo mrazům, musí podle pravidel ministerstva zemědělství doložit, že měl pojištěnou alespoň polovinu výměry dané plodiny nebo půdy. Jinak se mu podpora krátí o 50 procent.
Vedle toho stát část pojistného zemědělcům vrací přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Loni fond přijal 9205 žádostí a u smluv uzavřených v roce 2025 dosáhla podpora pojištění 509,7 milionu korun. U běžných plodin stát proplácel 42 procent zaplaceného pojistného, u speciálních plodin 52 procent.
Ani dotace ale farmáře často nepřesvědčí. Peníze totiž přicházejí zpětně. Zemědělec musí nejdřív zaplatit celé pojistné a teprve potom čeká, kolik se mu vrátí. V době, kdy má peníze vázané ve výrobě, krmivu, osivu a sklizni, je výdaj na pojištění pro řadu podniků citelný zásah do cash-flow.
Podle Agry je zpětné proplácení podpory jednou z překážek, proč zemědělci pojištění úrody více nevyužívají. „Pokud by se systém změnil, mělo by to podle našeho názoru výrazně pozitivnější dopad na propojištěnost a ztráty v zemědělství by byly nižší než dnes,“ říká ředitel Agra pojišťovny Vladimír John.
Agrární komora dlouhodobě prosazuje vznik fondu pro těžko pojistitelná nebo nepojistitelná rizika. Přispíval by do něj stát i zemědělci. O fondu se mluví víc než deset let, zatím ale nevznikl.
Pro zapojení státu hovoří i Agra pojišťovna. Podle Johna bude potřeba najít model, který riziko rozdělí mezi farmáře, pojišťovny a stát. Jednou z možností je, aby stát nepřispíval jen na pojistné, ale u pojištěných podniků částečně i na spoluúčast.
