Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Před 11 lety tehdejší šéf mocné banky Goldman Sachs Lloyd Blankfein rozesmál publikum na konferenci newsletteru DealBook listu The New York Times, když na otázku, zda věří čínským ekonomickým datům, odpověděl: „Zda věřím číslům? Věřím, že tam jsou čísla.“ Vyjádřil tak pochybnosti nad čínskými statistikami, aniž by to výslovně řekl. Zároveň dodal: „Nejsem si jistý, zda měří věci stejným způsobem. Nejsem si jistý, zda sbírají údaje tak, jako my, sofistikovaně.“
V tomto ohledu ale v posledních dnech udělaly USA velký krok k čínským statistickým manýrům. Je možné, že za pár let vyvolá podobný smích zmínka o tom, zda se dá věřit americkým ekonomickým datům. Příčinou je vyhazov komisařky Úřadu pro statistiku práce (BLS) Eriky McEntarferové, protože její úřad zveřejnil nepříznivé údaje o trhu práce v USA.
V červenci přibylo jen 73 tisíc nových pracovních místo mimo zemědělství, což bylo pod očekáváním trhu. Zároveň úřad provedl revizi předchozích dvou měsíců, když snížil původní odhady o 258 tisíc míst. Šlo o největší dvouměsíční změnu směrem dolů od dubna 2020, kdy se rozjížděla světová koronavirová pandemie. Trump kvůli špatným zprávám obvinil komisařku z manipulací a nařídil její vyhazov, což se i stalo.
Tento krok je však velice nebezpečný. „Eskalují se tím prezidentovy bezprecedentní útoky na nezávislost a integritu federálního statistického systému,“ kritizoval v prohlášení prezidentův krok William Beach, kterého právě Trump jmenoval do čela BLS a byl předchůdcem McEntaferové. Beach rovněž dodal: „Prezident se snaží na někoho svalit vinu za nevítané ekonomické zprávy.“
Kritika za „popravu“ posla špatných zpráv zaznívá nejen z řad demokratů, ale i ekonomů. „Nemůžeme si nechat předložit soubor čísel a vyhodit někoho, kdo sloužil pod řadou prezidentských administrativ v různých funkcích, protože se vám ta čísla nelíbí,“ uvedl pro CNBC prezident a investiční ředitel společnosti Creative Planning Peter Mallouk a dále prohlásil: „Nevěřím vlastním očím.“
Trump si skutečně zahrává, protože příště mohou vzniknout pochybnosti o tom, zda jsou statistiky BLS správné, nikoliv přikrášlené pod hrozbou vyhazovu. Na základě špatných dat není možné dělat správná rozhodnutí, jak by administrativa měla reagovat na vývoj celé ekonomiky. Například příliš růžová data o trhu práce a zaměstnanosti mohou zpozdit snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky Fed či zahájení vládních výdajů, což by pomohlo v boji s nezaměstnaností.
Investoři se zároveň obávají, že by tento krok mohl narušit důvěru ve vládní data, která mají zásadní vliv na ceny aktiv. Jde zejména o protiinflační státní dluhopisy, jejichž hodnota se upravuje na základě indexu spotřebitelských cen, který počítá rovněž BLS.
„Pokud dojde k politizaci BLS, a jakkoliv nebudou údaje důvěryhodné, představuje to obrovské riziko pro trh se státními protiinflačními dluhopisy (TIPS, pozn. red.),“ sdělil agentuře Bloomberg Amar Reganti, dluhopisový stratég Hartford Funds. Podobně se vyjadřuje hlavní ekonom pro USA banky JPMorgan Chase & Co. Michael Feroli: „Trh s TIPS v hodnotě 2,1 bilionu dolarů je založen na důvěře v sestavování údajů o indexu spotřebitelských cen. Správnost těchto údajů je přinejmenším stejně důležitá jako údaje o zaměstnanosti.“ Protiinflační dluhopisy představují okolo sedmi procent celého státního dluhu USA.
Investoři do dluhopisů jsou velice citliví na jakékoliv možné potíže a pochybnosti, o čemž se před časem přesvědčila i Británie. Na podzim 2022 zveřejnila britská premiéra Liz Trussová svou politiku daňových škrtů, která byla největší od roku 1972. Trhy se však vylekaly, že dojde k prudkému nárůstu dluhů, což způsobilo prudký propad cen státních dluhopisů. Kvůli tomu musela zasáhnout Bank of England. Samotná Trussová se z funkce poroučela po 49 dnech.
Stejnou hospodářskou politiku nyní razí Trump. Jakékoliv zaváhání americké ekonomiky spolu s nedůvěrou ve zveřejněná data proto může snadno rozkývat celý trh se státními dluhopisy v době, kdy budou Spojené státy vydávat bondy jako na běžícím pásu.
Důvodem je Trumpův takzvaný „Velký krásný zákon“, což je soubor daňových opatření, která prudce navýší schodek USA. Odhady tvrdí, že v příštích deseti letech se schodek navýší jen kvůli tomuto zákonu až o šest bilionů dolarů neboli každoročně až o 600 miliard. Jen v minulém roce přitom USA hospodařily se sekerou ve výši 1,83 bilionu dolarů. Trumpova daňová šaráda tak dostane roční schodky přes dva biliony dolarů, což v korunách představuje astronomickou sumu 42 bilionů. Pro srovnání: Tato částka by stačila na zaplacení státního dluhu Česka dvanáctkrát.
Americké ministerstvo financí tak bude potřebovat absolutní důvěru investorů, aby v příštích letech zvládlo ufinancovat rostoucí závazky státu. Jakékoliv zaváhání by přitom dopadlo na celý svět. Americké státní obligace jsou totiž považovány za bezrizikové. Od jejich výnosů se tak odvíjí ocenění aktiv po celém světě. Zakolísání amerického trhu se státními dluhopisy by znamenalo vyšší požadavky investorů na zhodnocení dluhopisů firem, akcií i realit. Výsledkem by byl propad cen aktiv napříč světem.
Trump si tak zahrává s důvěrou investorů v nepravý okamžik, přičemž dopady mohou být fatální. Trhy sice krátkodobě mohou být iracionální jako nyní, ale dlouhodobě nikdy realitu neignorovaly.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
