Článek
Americká centrální banka (Fed) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Rozhodnutí odpovídalo očekávání ekonomů, přesto výsledek zasedání nebyl předem zcela jistý.
Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Měnový výbor Fedu jej schválil poměrem hlasů devět ku třem. Tři hlasy proti většině ve prospěch stejného kroku Fed naposledy zaznamenal v září 2016, upozornil server CNBC.
Finanční trhy před rozhodnutím připisovaly zvýšení sazeb přibližně třetinovou pravděpodobnost. Sázky na tento krok v uplynulých dnech podporovaly přetrvávající inflační tlaky, předchozí růst cen energií a vyjádření některých představitelů Fedu.
Pro šéfa Fedu Kevina Warshe šlo teprve o druhé měnověpolitické zasedání od jeho nástupu do funkce. Fed při rozhodování sleduje svůj dvojí mandát - cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové hovořily pro vyčkávání především červnové údaje o inflaci, které poměrně výrazně zaostaly za očekáváním. Centrální banka tak podle ní získala prostor sledovat další vývoj ekonomiky, aniž by musela sazby okamžitě zvyšovat.
„Náš odhad zatím počítá se stabilitou úrokových sazeb i v nadcházejících měsících,“ uvedla Steckerová ještě před zasedáním. Vzhledem k tomu, že inflace stále výrazně překračuje dvouprocentní cíl Fedu, je podle ní pravděpodobnější případné zvýšení sazeb než jejich snížení.
Fed podle Warshe neustoupí
Americká ekonomika podle Fedu dál solidně roste, i když její další vývoj komplikuje mimo jiné konflikt na Blízkém východě. Centrální banka vyzdvihla také silný růst produktivity a investic. Inflace však stále překračuje cíl, částečně kvůli problémům s dodávkami a vyšším cenám energií.
Pracovní trh zatím nevykazuje výraznější známky zhoršování. V červnu sice vzniklo jen 57 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti ale mírně klesla na 4,2 procenta.
Warsh na tiskové konferenci po zasedání zdůraznil, že ponechání sazeb beze změny neznamená polevení v boji s inflací. „Už jste to slyšeli, ale cenovou stabilitu zajistíme,“ prohlásil. Fed podle něj nemá žádný mírnější či neformální inflační cíl a dál usiluje o návrat růstu cen ke dvěma procentům ročně.
„Začali jsme novou kapitolu a uvědomujeme si, že více než pět let inflace nad cílem nelze napravit během devíti týdnů ani jediným měsícem mírného poklesu cen,“ řekl Warsh. „Tento Fed neustoupí. Naše důvěryhodnost závisí na tom, zda budeme plnit své povinnosti a dostojíme své odpovědnosti.“
Šéf Fedu zároveň odmítl naznačit, kam se sazby vydají dál. „Chápu zájem o průběžné prognózy a komentáře tohoto výboru, ale my potřebujeme sledovat reakci trhů na vývoj přímo a bez filtru,“ uvedl.
Warsh přivítal, že finanční trhy v poslední době více reagují na ekonomická data než na náznaky centrální banky. „Pozornost trhu se soustředila na skutečná data a reálný ekonomický vývoj. Ceny reagovaly na nové informace v reálném čase,“ řekl.
Trhy se podle Warshe učí reagovat především na ekonomická data, nikoli na náznaky centrální banky. Fed proto podle něj nemusí být neustále středem pozornosti.
Trump požadoval přesný opak
Rozhodnutí centrální banky přišlo navzdory opětovnému tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Sazby by se měly snížit. Jiné země mají nižší úrokové sazby,“ prohlásil v pondělí na palubě prezidentského letounu Air Force One. Spojené státy by podle něj měly mít „nejnižší úrokové sazby na světě“.
Trump tím navázal na dlouhodobou kritiku předchozího šéfa Fedu Jeroma Powella, po němž opakovaně požadoval výrazné snížení sazeb.
Pozornost investorů se nyní přesouvá už ke čtvrtečním údajům o americkém HDP za druhé čtvrtletí a červnové inflaci měřené ukazatelem PCE. Ten sleduje vývoj cen zboží a služeb nakupovaných domácnostmi a Fed jej při rozhodování upřednostňuje.
Podle Steckerové z Komerční banky by Fed mohl sazby zvýšit v závěru letošního roku, pokud by dál zrychlovala jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií.
Aktualizace: Text jsme aktualizovali o výroky Kevina Warshe z tiskové konference.
