Hlavní obsah

Češi zůstali po inflaci „na svém“. Zchudl jen někdo, říká Zamrazilová

Jaký je konečný účet za inflační tsunami? Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB.Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Tříletá inflační epizoda vyhnala ceny o čtvrtinu nahoru a ohlodala úspory. Podle viceguvernérky ČNB ale zchudli jen lidé, kteří nechali peníze na běžných účtech. „Bohatství domácností zůstalo na svém,“ řekla Eva Zamrazilová.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lednová inflace zaskočila analytiky i samotnou ČNB. Tentokrát tím, jak byla nízká. Spotřebitelské ceny mezi loňským a letošním lednem vzrostly o 2,3 %. Pokud se ovšem podíváme na souhrnný účet za celou vysokoinflační epizodu, za poslední tři roky se tuzemské ceny v součtu zvýšily o 24 %.

Podle Evy Zamrazilové, viceguvernérky centrální banky, ale Češi o tolik nezchudli, což dokládá daty o čistém jmění domácností. Čisté jmění - tedy suma hotovosti, peněz na účtech, cenných papírů a hodnoty nemovitostí po odečtení dluhů - podle posledních dostupných dat mezi roky 2019 a 2022 českým domácnostem vzrostlo. A to z 15 na 20 bilionů korun.

„Když jsem si srovnala vývoj čistého jmění domácností od roku 2019 do roku 2022, tak mi vyšlo, že inflace činila za tuto dobu nějakých 25 % a za stejnou dobu se čisté jmění domácností zvýšilo o 29 nebo 30 %. To znamená, že z toho úhlu pohledu zůstalo reálné bohatství domácností víceméně na svém,“ řekla v rozhovoru pro SZ Byznys.

Viceguvernérka Zamrazilová to vysvětluje jednak zhodnocením nemovitostí, které řada domácností vlastní, a také přesunem úspor z neúročených běžných účtů na lépe úročená spořicí konta či do investic. Právě k takovému kroku totiž řada lidí přistoupila právě proto, aby své peníze před inflací ochránila. „Jak rostla inflace, lidem se zhodnotily nemovitosti. Finanční aktiva domácností vzrostla, zhruba o čtvrtinu.“

Kdo si ale nechal peníze na běžných kontech, tratil nejvíce. „Z pohledu čistého jmění přišly o nejvíc domácnosti, které si nechaly peníze na běžném účtu, kde leží stále nějakých 70 % vkladů. Tyhle domácnosti skutečně přišly o čtvrtinu. Ale domácnosti, které nějakým způsobem se svými aktivy pracovaly, investovaly minimálně alespoň do spořicích účtů nebo do nějakých investičních produktů, přišly podstatně o méně. Tvrzení, že lidé přišli o čtvrtinu peněz, je zkratkovité.“

Vracíme se do normálu, ale pozor na dozvuky přecenění

Po dvou letech extrémního růstu cen, někdy i dvouciferného, se podle Evy Zamrazilové teď situace mění. „Po více než dvou letech se vracíme do normálu, do našeho cíleného pásma mezi jedním a třemi procenty. Nemyslím si, že by tady bylo nějaké výraznější riziko, že by inflace mohla za nějakých nepříznivých okolností převýšit v průběhu roku 3 %,“ říká.

Nejvíce podle ní lidé pocítí levnější potraviny. Mezi letošním a loňským lednem zlevnily o 4 %. Laciněji jsme v lednu nakupovali mouku, maso, jogurty, sýry, tvaroh a cukr. Podle viceguvernérky ČNB totiž obchody pod tlakem do cenovek promítly snížené DPH ještě víc, než měly. „Oni to tam teď promítli více, než by odpovídalo třem procentům.“

V lednu se ale tradičně přeceňuje zboží a Zamrazilová se obává, že ho obchodníci mohou rozprostřít i do dalších měsíců, kdy už nebudou pod takovým drobnohledem. „Je tady otázka, jestli si část přecenění obchodníci a poskytovatelé služeb nenechali na další měsíce. Nevnímám to ale jako až tak velké riziko. Z konjunkturálních průzkumů statistického úřadu vyplývá, že většina průmyslníků a poskytovatelů služeb nehodlá své ceny v příštích třech měsících měnit.“

Obchody s jídlem mají ještě prostor pro slevy

Zejména v regálech s potravinami je podle Evy Zamrazilové ještě prostor pro další slevy. „Je tady prostor pro další zlevňování. Pokles cen zemědělských producentů se zatím prohlubuje. Ceny zemědělských výrobků klesaly v prosinci o více než 20 %, ceny producentů v potravinářském průmyslu o 4 % meziročně,“ popisuje.

V lednu meziročně klesly i ceny zemního plynu a tuhých paliv. Kvůli změně v DPH naopak podražil alkohol, tabák a služby včetně nákladů na bydlení. Růst cen elektřiny pro domácnosti se zmírnil, ale v lednu stejně vzrostl o 12 % meziměsíčně, o 13,3 % meziročně.

Na inflační cíl ČNB, tedy na 2 %, dosedne podle Zamrazilové inflace na jaře. „Já si myslím, že bychom se na cíl, na tu čistou dvojku, mohli dostat třeba v březnu nebo v dubnu, ale jsem velmi spokojená i s tím číslem 2,3 %.“

Snad koruna neoslabí příliš

Snižování inflace nemohlo jít podle Zamrazilové rychleji. „Já se obávám, nemohlo. Pravděpodobně narážíte na to, že jsme přestali v polovině roku 2022 zvyšovat úrokové sazby. Za tím si pevně stojím. Spotřebu domácností už jsme dál utlumit nemohli, tu máme nejslabší v celé Evropě. My jsme se rozhodli jít cestou druhého doplňkového nástroje, kterým je měnový kurz,“ řekla Eva Zamrazilová.

Česká národní banka v prosinci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, v únoru pokračovala snížením o další půlprocento. Aktuálně jsou sazby na 6,25 %.

Nízká inflace umocňuje sázky mezinárodních devizových obchodníků na letošní pokles úrokových sazeb ČNB, což korunu oslabuje. Trend postupného srážení sazeb tak bude podle viceguvernérky pokračovat, jen pokud koruna neoslabí příliš.

„Já jsem spíš pro mírnější snižování, protože si myslím, že riziko z prodlení v týdnech nebo několika měsících není zas až tak významné. Když bude kurz na slabších hodnotách, než které čekáme střednědobě nebo dlouhodobě, tak budeme muset sazby snižovat pomaleji.“

Růst jako před covidem? Příští rok

Predikce ČNB počítá na konci roku se základní úrokovou mírou ve výši 3 %. Zamrazilová nevylučuje, že by sazba nakonec skončila ještě výše. „Odborníci na celém světě uvažují o tom, jestli neutrální úroková sazba, o které se dříve hovořilo, že je na třech procentech, tak jestli při dvouprocentní inflaci není o něco výše. Na 3,5–4 %.“

Restriktivní měnová politika přibrzdila ekonomický růst Česka a ten se podle prognóz nerozjede ani v letošním roce. „Náš odhad ekonomiky je nějakých 0,6 %. Je možná trošku pesimistický ve světle nejnovějšího čísla o inflaci. Možná bude reálný růst trošičku lepší. Domácnosti si vydechnou, začnou jim růst reálné příjmy, doufejme, že zůstane stále bezproblémový trh práce, že se lidé nebudou obávat nezaměstnanosti, vysokých nedoplatků za účty na energie a že tedy lidé trošku více začnou utrácet.“

Česko je poslední zemí z celé Evropské unie, která se ještě nevrátila k růstu, jako měla před pandemií. Podle viceguvernérky a ekonomky Zamrazilové k tomu dojde v roce 2025. „Myslím si, že růst by se měl příští rok vrátit ke dvěma procentům.“

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.

Reklama

Doporučované