Článek
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání ponechala základní úroky beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB to uvedla ve čtvrteční tiskové zprávě. Inflace se nadále pohybuje kolem střednědobého cíle a ekonomika se zatím s americkými cly vyrovnává lépe, než se čekalo. Banka ale nenaznačila, jak se bude její politika dál vyvíjet.
ECB za rok do června snížila svoji hlavní úrokovou sazbu na polovinu a od té doby ji nechává beze změny. Argumentuje tím, že ekonomika 20 členských zemí eurozóny je v dobré kondici, i když další uvolnění měnové politiky nevyloučila.
„Nadále jsme v dobré pozici,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Dodala, že inflace je tam, kde ji chce ECB mít, ekonomika regionu je stabilní a nejistota ohledně globálního obchodu se po uzavření dohody o clech s USA zmírnila. Upozornila ale současně, že nic není předem dané a zopakovala obvyklé vyjádření, že rozhodnutí ECB budou i nadále záviset na přicházejících ekonomických datech. Poznamenala také, že dnešní rozhodnutí měnového výboru bylo jednomyslné.
Centrální banka představila nové projekce inflace a ekonomického růstu eurozóny. Výhled inflace je podobný výhledu zveřejněnému v červnu. Letos ECB očekává inflaci v průměru 2,1 procenta, příští rok počítá s jejím zpomalením na 1,7 procenta. V roce 2027 by měla inflace podle současné prognózy činit 1,9 procenta. Bez energií a potravin by letos inflace mohla činit v průměru 2,4 procenta a příští rok zpomalit na 1,9 procenta. Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 1,2 procenta, v červnu ECB počítala s růstem o 0,9 procenta. V příštím roce růst podle ECB zpomalí na jedno procento.
Trhy se domnívají, že ECB pravděpodobně většinu změn úrokových sazeb už provedla a že sazby zůstanou delší dobu na současné úrovni, i když investoři stále vidí pravděpodobnost 50 až 60 procent, že by ECB mohla snížit úroky ještě jednou, a to do příštího jara. Naopak americká centrální banka (Fed) podle analytiků do konce příštího roku sníží úroky šestkrát.
Bankéři nejsou jednotní v názoru, jak by se měla měnová politika dále vyvíjet, kvůli rozdílnému vnímání rizik. Ti, kteří jsou proti uvolňování měnové politiky, tvrdí, že ekonomika je navzdory obchodnímu napětí nečekaně odolná a růst je dobře podporován živou soukromou spotřebou. Lagardeová uvedla, že překážky hospodářského růstu v podobě cel a posílení eura by měly příští rok zmizet a poznamenala, že vlády v regionu plánují značné výdaje na infrastrukturu a obranu. Zastánci snížení ale varují, že cla se dosud plně neprojevila v ekonomice a mohla by utlumit již tak nízkou míru růstu a zvrátit růst spotřeby.
Tempo růstu ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí zpomalilo na 0,1 procenta z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Depozitní sazba je pro měnové operace ECB nyní určující.
Základní úrokovou sazbou je v eurozóně sazba pro hlavní refinanční operace (MRO). Tu ECB rovněž nechala beze změny, a to na 2,15 procenta. MRO je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB.
