Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Automobilky dostanou více času na dosažení uhlíkové neutrality. Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona Evropské komise o rozvolnění pokut pro evropské výrobce automobilů.
Princip opatření je v tom, že dovolí výrobcům zprůměrovat limity za tři roky. Pokud tedy někdo překročí stanovené emisní limity v roce 2025, může si to vyrovnat ve dvou dalších letech 2026 a 2027. A teprve na základě tohoto průměru pak budou automobilkám stanoveny případné pokuty.
Fakticky tak výrobci dostávají více času na to, aby se do zpřísněných emisních limitů vešli.
„Schválení zprůměrování emisních pokut je zatím největší změnou Green Dealu v tomto mandátu. Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský i český průmysl a jeho konkurenceschopnost. Vnímám to i jako osobní zadostiučinění, protože jsem na tomto opatření pracovala v rámci své frakce několik měsíců. Je to důkaz, že když se v Bruselu chováme konstruktivně, můžeme pro české zájmy mnoho udělat,“ komentuje schválení zákona europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
„Projednávaná úprava pravidel nejde proti původně stanoveným cílům a principům, ale je reflexí situace na trhu, kdy zejména loni, též v souvislosti s náhlými změnami politik některých zemí, prodeje nízkoemisních aut zůstaly za očekáváním. Stabilita a předvídatelnost pravidel jsou nezbytnými podmínkami pro zajištění investic a podporu inovací, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti firem,“ říká pro SZ Byznys europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Schválení zákona ulevujícího automobilkám podle europoslance neznamená, že chce Unie ustupovat od svých emisních cílů. Podle nich by do roku 2035 měly všechny automobily vyráběné a uvedené na trh Unie být uhlíkově neutrální, jinými slovy přestanou firmy vyrábět auta se spalovacími motory. Celkové uhlíkové neutrality chce dosáhnout EU v roce 2050.
„Byla by chyba od dohodnutých cílů ustoupit. Čistá osobní mobilita totiž nejen méně poškozuje klima, ale také chrání zdraví obyvatel EU, protože je příznivější pro životní prostředí. Navíc strategicky snižuje závislost Unie na dovozech ropy, tím pádem se zvyšuje naše bezpečnost,“ vyjmenovává Niedermayer přednosti čisté mobility.
Díky schválení zákonu se sníží pokuty, které dopadnou na evropské výrobce vozů. Původní výše měla například podle šéfa Renaultu Lucy de Meo dosáhnout v součtu na částku 15 miliard eur, tedy 376 miliard korun.
Podle cílů musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí zhruba 2400 korun za každý gram oxidu uhličitého nad limit za každý vyrobený vůz.
„Jde o důležitý krok demonstrující ochotu alespoň částečně koordinovat regulatorní úsilí EU se zájmy a názory průmyslu. A také reflektovat měnící se realitu nástupu elektromobilů – a rostoucí popularitu hybridních technologií. Finanční a administrativní zátěž se tak pro automobilky zmenší. Původní odhady ukazovaly na možné výše pokut kolem 15 miliard eur za rok 2025 pro automobilky, které budou pod ohromným tlakem ekonomiky, Číny a obchodních válek. Navíc by požadavky na plnění emisních cílů byly takto více v souladu s vývoje poptávky po elektromobilech a hybridních pohonech v Evropě,“ komentuje rozhodnutí expert na automobilový průmysl, Petr Knap z EY.
Zásadní regulatorní otázkou je podle Knapa také to, do jaké míry se rozvolnění pokut propíše do výše zmíněného konce spalovacích motorů v roce 2035. „Podle mě existuje možnost přezkumu tohoto cíle v roce 2026, která by při současném vývoji měla být připravena a využita k důkladnému vyhodnocení nového technologického, ekonomického i geopolitického kontextu,“ dodává expert.
Dostupné informace přehodnocení dalších cílů Unie nenasvědčují, jak pro SZ potvrdil Niedermayer. Je však fér říci, že před rokem nic nenasvědčovalo ani rozvolnění pokut, které ve čtvrtek schválil Evropský parlament.
Na půl cesty
Schválená úprava podle některých expertů zatížení emisními limity EU nevyřeší, ale sníží jejich finální dopady na automobilky.
„Z našeho úhlu pohledu jde o zastavení se v půlce cesty. My jsme s českou vládou žádali o zprůměrování pokut za pětileté období, nikoliv za tři roky. Firmy v letech 2025 a 2026 emisní limity s největší pravděpodobností nesplní. K tomu dojde nejspíš až v roce 2027. V průměru tak pokuty přijdou stejně, jen budou nižší,“ uvedl před časem pro SZ Byznys výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl.
Podle něj se i po zmírnění dopadu emisních cílů na automotiv pokuty budou pohybovat v miliardách eur, jen dosáhnou namísto patnácti miliard eur na placení například deseti miliard. Tudíž by optikou průmyslu dávalo větší smysl posunout zprůměrování až do roku 2030, aby společnosti měly více manévrovacího prostoru.
Návrh Komise, který parlament schválil, je součástí Akčního plánu pro evropské automobilové odvětví. Ten představil eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas 5. března 2025. Jeho součástí jsou kromě zmírnění pokut také například vyšší investice do bateriového průmyslu ve výši 1,8 miliardy eur či vznik testovacích center pro automatizované řízení. Dalším z pilířů Akčního plánu je pak právě dosažitelná cesta k uhlíkové neutralitě.
