Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po dvou letech, kdy tituly obchodované na amerických kapitálových trzích přinášely českým investorům vysoké zhodnocení, se letos karta obrátila. A to přesto, že americké burzy hlásí opět nové rekordy.
Velkou roli totiž sehrálo prudké oslabení amerického dolaru vůči světovým měnám včetně české koruny. „Celková výkonnost indexu S&P 500 včetně dividend dosáhla v dolarovém vyjádření 6,2 procenta. V korunovém vyjádření ale byla výkonnost záporná: - 8,3 procenta,“ upozorňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Právě americké tituly hrají v portfoliích českých investorů prim. „Mezi českými investory obecně nejvíce převládá USA, což je dobře. Jedná se o největší akciový trh na světě se silnými společnostmi s globálním přesahem a podnikáním,“ říká analytik Portu Marek Pokorný. Pokles americké měny je tak pro ně nepříjemný.
Nejhorší pád od Nixona
Vůči ostatním významným světovým měnám oslabil dolar během prvních šesti měsíců letošního roku o téměř jedenáct procent. Americká měna tak podle analytika Purple Trading Petra Lajska byla „velkým zklamáním“. Jde o největší pololetní ztrátu od roku 1973, kdy byl u moci americký prezident Richard Nixon. Bylo to v roce, kdy se rozpadl takzvaný brettonwoodský systém, což byl systém regulace, kdy se měny obchodovaly za pevné kurzy. Po jeho skončení začal volný pohyb měnových kurzů.
Americká měna vůči koruně ztrácela ještě více než oproti zmíněnému koši významných světových měn. „Oproti koruně dolar dokonce oslabil o 13,5 procenta na 21,06 koruny,“ líčí Lajsek. Začátkem července stál jeden dolar na mezibankovním trhu dokonce méně než jednadvacet korun, kde byl naposledy v květnu 2021, což byl druhý rok koronavirové pandemie.
Za pokles americké měny může podle expertů americký prezident Donald Trump. „Důvodem slabšího dolaru je nedůvěra investorů v politiku Donalda Trumpa, což stojí za rekordními výprodeji amerického dolaru,“ říká analytik XTB Tomáš Cverna. Zejména po dubnovém ohlášení cel na více než 180 zemí a ekonomických bloků došlo k výprodeji amerických státních dluhopisů, což se odrazilo na prudkém zvýšení jejich výnosů.
„Investoři se obávají dlouhodobého vlivu některých Trumpových kroků na pozici USA ve světě – a to v rovině geopolitické i geoekonomické,“ dodává Pfeiler a pokračuje: „Obzvláště citliví jsou vůči zásahům americké vládní administrativy do nezávislosti Fedu (americké centrální banky, pozn. red.).“
Ostatně Trump rozstřelil svými kroky i osvědčené obchodní strategie. Před jeho cly a ostatními rozhodnutími používali obchodníci s měnami pro své obchody řadu indikátorů. Evropa snižuje úrokové sazby? Prodejte eura. Trhy vypadají nervózně? Nakupujte dolary. Roste cena ropy? Čas na nákup měn od vývozců ropy. Nyní se však stále častěji nevyplatí obchodovat podle těchto signálů.
Například dolar byl tradičně vnímán jako bezpečný přístav v době krizí. „Tento status však v posledních měsících částečně ztrácí,“ doplňuje Lajsek.
Modely, které v minulosti dávaly správná doporučení, nyní naopak selhávají. Do popředí se totiž dostávají nové faktory jako je odliv kapitálu z USA a zajištění zahraničních investorů vůči pohybům dolaru. Data o těchto obchodech jsou však vzácná, a tak už podle nich obchodníci nemohou spekulovat na pohyb kurzů.
„Každý musí přijmou to, že nejistota je novou normou,“ sdělil agentuře Bloomberg Lu Xin, obchodník s měnovými deriváty ve švýcarské bance UBS. Měnové deriváty jsou cenné papíry, jejichž hodnota se odvíjí od kurzu jedné měny vůči druhé.
Americká měna navíc může dál oslabovat. „Trápení dolaru nemusí být vůbec u konce,“ upozorňuje Lajsek. Rizika slabšího dolaru aktuálně převažují i podle Pokorného a slabší úrovně dolaru vůči koruně očekává rovněž Cverna. Podle něj ale nemusí už dál rychle oslabovat. „Pokud se dolar na páru s korunou bude držet v pásmu 21,00 až 21,50 koruny za dolar, nebude to příliš překvapivé,“ odhaduje Cverna.
Odborníci už proto doporučují nákup dolarů. „Pokud plánujete výdaje v dolarech, dlouhodobé investice nebo zajištění portfolia vůči měnovému riziku, dává smysl část prostředků přesunout do dolaru už nyní,“ říká Lajsek. Pro investory do dolarových aktiv je podle Pokorného „ideální příležitost k levnějším nákupům“.
Středoevropské burzy v čele pelotonu
Zatímco tak českým investorům americké akcie příliš radosti letos nepřinesly, tak mohly naopak slušně vydělat na středoevropských burzách, včetně té české. V první desítce trhů s nejvyšším zhodnocením (v korunovém vyjádření) na světě jsou rovnou čtyři ze střední Evropy: varšavská, pražská, budapešťská a vídeňská burza. Polské akcie vynesly při započítání dividend v průměru téměř jednatřicet procent a pražské tituly zhruba devětadvacet procent. „Investoři vnímají střední Evropu jako bezpečný přístav v prostředí obchodních válek,“ komentuje výsledky Pfeiler.
Světovým lídrem je pak burza v Ghaně, která za pololetí přidala šedesát procent. „V Ghaně dochází k ekonomickému zotavení po restrukturalizaci dluhu,“ vysvětluje Pfeiler. Tahounem ghanské burzy byly finanční tituly.
Naopak se letos nevyplatila sázka na některé rozvíjející se trhy. Argentinské akcie ztratily téměř 41 procent ze své hodnoty, okolo třetiny se propadla burza v libanonském Bejrútu a nedařilo se ani kapitálovým trhům v Turecku a Mongolsku.
