Článek
Bankovní rada je podle zápisu z posledního zasedání sice rozdělená, ale možná o něco méně, než jsme si mysleli.
Pro vyšší sazby zvedli vedle guvernéra Aleše Michla ruku také radní Jan Kubíček, Jakub Seidler a Jan Procházka. Zejména u Jana Procházky však bylo rozhodnutí zřejmě „velmi těsné“ a klidně mohl skončit v táboře hlasujícím pro stabilitu sazeb.
Naopak Eva Zamrazilová měla podle doprovodných komentářů velmi blízko k tomu, aby ruku pro další růst sazeb zvedla už v listopadu, a zjevně řešila spíše jen otázku správného „načasování“.
Zdá se, že napříč bankovní radou vzrostlo přesvědčení, že kvůli vyšším inflačním tlakům bude zapotřebí ještě lehce utáhnout měnové kohoutky. Otázkou bylo spíše, jak rychle to provést. Na jedné straně stál viceguvernér Jan Frait, který poukazoval na ty „kouty české ekonomiky“, které se nepřehřívají a dávají ČNB prostor s případným dalším krokem vyčkat.
Na druhé straně Jan Procházka, který kvůli rychlému růstu úvěrů dává přednost přístupu „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“. V jádru se však pozice uvnitř bankovní rady až tolik nelišily. Vedle potřeby lehce přitáhnout měnovou politiku v radě zatím rezonuje i názor, že nejde o start „nového cyklu“ zvyšování sazeb. Jednoduše řečeno, bankovní rada se opět vymezuje vůči trhu, který před listopadovým zasedáním sázel na růst sazeb až k pěti procentům.
O tom, zda byl listopadový růst sazeb posledním krokem, rozhodne především další vývoj inflace a její struktura. V našem základním scénáři sice počítáme s výraznějším růstem inflace (do blízkosti 4 %), ten však půjde hlavně na vrub vyšších cen energií a potravin. Zvýšená jádrová inflace by měla díky zvolňující dynamice mezd a cen služeb slábnout.
Pokud by se však inflace vyšplhala výrazněji nad čtyři procenta, setrvala tam delší dobu a začala se přelévat z energií a potravin do jádra, sazby pravděpodobně půjdou ještě jednou nahoru.
Trhy po zasedání ČNB nejprve výrazně snížily sázky na další růst sazeb. Po silných amerických datech, jestřábích komentářích Fedu a s rostoucími cenami plynu je však nyní opět zvyšují a počítají s dalšími třemi zvýšeními sazeb až na 4,75 procenta.
To je podle nás příliš i v našem pesimističtějším scénáři. Na druhou stranu, pokud budou ceny plynu na evropském trhu dál růst, trhy svá očekávání jen těžko výrazněji zkorigují.
s přispěním Jana Čermáka a Dominika Rusinka












