Článek
Ještě za finanční krize fungovaly po světě desítky hedgeových fondů, které sázely převážně nebo výhradně na pokles akcií, tedy využívaly takzvané shortování. Dnes jsou téměř na vyhynutí. Podle dat společnosti Hedge Fund Research, na něž upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ), se počet těchto fondů snížil z 53 v roce 2008 na pouhých pět v prvním čtvrtletí letošního roku.
Neznamená to, že by investoři přestali sázet na propad jednotlivých akcií. Na ústupu jsou ale fondy, které na této strategii postavily celý svůj byznys. Shortování funguje obráceně než běžný nákup akcie. Investor si akcii půjčí, prodá ji a doufá, že ji později koupí zpět levněji a vrátí původnímu majiteli. Pokud cena skutečně klesne, rozdíl představuje jeho zisk.
Konstrukce obchodu je však pro tyto investory nemilosrdná. Pokud akcie spadne až na nulu, mohou vydělat nejvýše sto procent. Když však její cena roste, ztráta nemá žádný pevný strop. Navíc musí platit za vypůjčení akcií a jejich majitelům nahrazovat vyplacené dividendy.
Rizikem je také takzvaný short squeeze. Prudký růst ceny při něm nutí sázkaře své ztrátové pozice rychle ukončovat a akcie nakupovat zpět. Tím jejich cenu ženou ještě výš.
Dlouhý růst změnil pravidla hry
Právě dlouhé období růstu akciových trhů udělalo z fondů zaměřených výhradně na pokles velmi těžko prodejný produkt. Investoři podle deníku WSJ raději svěřují peníze pružnějším fondům, které mohou současně nakupovat perspektivní firmy a sázet na pokles těch nadhodnocených. Často také volí velké investiční společnosti, jež rozdělují kapitál mezi více týmů a přísněji hlídají riziko.
Příkladem tohoto obratu je americká investorka Fahmi Quadirová, známá úspěšnými sázkami proti farmaceutické skupině Valeant a později proti německému Wirecardu. Její fond Safkhet Capital držel jen několik málo, zato velmi výrazných sázek na pokles jejich akcií. Neměl je přitom vyvážené investicemi do růstu ani jinou výraznější ochranou proti ztrátám.
Po letech rostoucích trhů Quadirová od tohoto modelu ustoupila a chystá fond zaměřený na podhodnocené jihokorejské společnosti.
Počet fondů sázejících převážně či výhradně na pokles akcií klesl od roku 2008 z 53 na pouhých pět. Údaj za rok 2026 zachycuje stav po prvním čtvrtletí.
Tento případ vystihuje základní problém celé profese. Nestačí správně odhalit slabou či podvodnou firmu. Musí také přijít spouštěč, který negativní tezi promítne do ceny akcie – například horší výsledky, zásah regulátora, problémy s financováním nebo zveřejnění nových důkazů. To může trvat měsíce či roky a fond musí čekání finančně ustát.
Neodolala ani legenda oboru
Ústup fondů sázejících na pokles se přitom netýká jen menších hráčů. V roce 2023 po téměř čtyřiceti letech uzavřel své hlavní hedgeové fondy také Jim Chanos, jedna z nejslavnějších postav oboru. Proslavil se především sázkou proti energetické společnosti Enron, jejíž účetní problémy rozpoznal ještě před jejím krachem v roce 2001.
Jeho firma spravovala v roce 2008 zhruba šest miliard dolarů, před uzavřením fondů však už méně než 200 milionů. „Není žádným tajemstvím, že se obchodní model fondů sázejících na růst i pokles akcií dostal pod tlak a zájem o správce, kteří vybírají akcie podle skutečné kondice firem, ochabl,“ napsal Chanos klientům.
Stále obtížnější je tak provozovat fond, jehož výsledky výrazně závisejí na poklesu akcií a trpělivosti investorů. Příležitosti k odhalování problémových firem podle něj přitom nezmizely. Už v roce 2020 označil Chanos v rozhovoru pro Financial Times tehdejší situaci na trzích za „zlatý věk podvodů“.
Stejný trend zasáhl i Česko
Podobný příběh má i českou stopu. Investor Aleš Vávra na konci roku 2024 uzavřel Metatron Short Equity Fund, jeden z mála zdejších fondů otevřeně postavených na sázkách proti akciím. „Musím přiznat, že jsem prohrál. Sice čestně, ale prohrál,“ řekl tehdy pro server CzechCrunch.
Fond vykázal ztrátu v roce 2023 i během roku 2024, zatímco americké akcie prudce rostly. Index S&P 500 za kalendářní roky 2023 a 2024 přidal více než 50 procent. Po odchodu hlavního investora nezůstal ve fondu dostatek menších investorů a objem majetku klesl pod úroveň, při níž bylo možné strategii ekonomicky provozovat.
Výroční zpráva Metatron Capital potvrzuje, že původní shortový fond byl přeměněn na Metatron AI Sector Fund. Samotná společnost tedy neskončila. Ukončila pouze fond sázející na pokles akcií a dnes nabízí jiné strategie, včetně fondu zaměřeného na technologie a umělou inteligenci.
Samotné shortování z trhů nemizí. Dál slouží k zajištění portfolií a může přispívat k cenotvorbě i odhalování problémů ve firmách. Ustupuje však model fondu, jehož výsledky jsou téměř úplně závislé na poklesu jednotlivých akcií. V dlouhodobě rostoucím trhu je takový produkt nákladný, kolísavý a jen obtížně si udržuje kapitál investorů.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
