Článek
Ve Spojených státech oficiálně začal vládní „shutdown“ – tedy částečné uzavření federálních úřadů. Situace nastává ve chvíli, kdy se Kongres nedokáže dohodnout na rozpočtu nebo dočasném financování chodu státu. Bez schválení příslušného zákona totiž federální vláda nesmí utrácet peníze, a proto velká část státních úřadů musí omezit nebo zastavit svou činnost.
Shutdown není v americké historii novinkou, k podobné situaci došlo už minimálně v 15 případech. Nejdelší epizoda nastala na přelomu let 2018 a 2019, kdy státní instituce zůstaly částečně zavřené dlouhých 35 dní. Teď se tato rozpočtová krize vrací znovu – a opět jde především o politický spor mezi demokraty a republikány, kteří se nedokázali dohodnout na financování státu.
Dopady jsou viditelné hned od prvního dne. Odhadem 550 až 750 tisíc federálních zaměstnanců zamířilo na nucenou dovolenou bez nároku na mzdu, další takzvaní nezbytní pracovníci – například zaměstnanci bezpečnostních složek nebo kontroloři letového provozu – musejí pracovat bez výplaty.
Národní parky fungují jen omezeně, některé státní programy se zastavily, zpožďuje se vydávání různých povolení i další administrativní procesy a některé úřady pro veřejnost zavírají úplně.
Američané však nepřijdou o sociální dávky ani o výplaty důchodů – tyto klíčové programy fungují dál. V běžném životě ale shutdown pociťují třeba cestující, protože nedostatek personálu na letištích může způsobovat zpoždění, nebo podnikatelé, kteří čekají na úřední razítka či státní zakázky.
Dopady na ekonomiku
Ekonomové se shodují, že pokud shutdown trvá jen několik dní, americkou ekonomiku zásadně neohrozí. Odhady například od Oxford Economics uvádějí, že každý týden uzavření vlády sníží růst hrubého domácího produktu o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Bílý dům varuje, že jde o ztrátu zhruba 15 miliard dolarů týdně, nezávislé odhady hovoří o nižší částce kolem sedmi miliard dolarů.
Část ztrát se po znovuotevření státu dožene – lidé dostanou zpětně mzdy a odložené výdaje se uskuteční později. Některé ztráty, například nižší turistické tržby u zavřených parků nebo odložené investice, se ale už nahradit nedají.
Podle Jiřího Polanského, analytika České spořitelny, se však letošní situace liší od těch minulých. „Od roku 1981 jde už o patnáctý shutdown. Ty obvykle neměly výraznější dopady na ekonomiku – zaměstnanci byli fakticky na placené dovolené a peníze dostali zpětně po dohodě o navýšení zadlužení,“ připomíná.
Tentokrát je ale podle něj kontext jiný. „Donald Trump hrozí demokratům, že do konce roku propustí zhruba 300 tisíc státních zaměstnanců. Je otázka, zda ti na toto vydírání přistoupí.“
Analytik zároveň upozorňuje, že možné dopady nejde zúžit jen na propouštění. „Řada ekonomů v USA soudí, že tentokrát by shutdown mohl mít výraznější makro dopady. Ekonomika se totiž už teď ochlazuje a Trump do ní v podobě nových cel a dalších opatření vypouští další negativní impulzy. Stávající shutdown by tyto tendence mohl ještě zesílit,“ dodává Polanský.

Přehled vládních shutdownů v USA od roku 1980. Graf od agentury Reuters ukazuje, kdy k nim došlo, která strana měla většinu v Kongresu a kdo byl prezidentem. Nejdelší výpadek nastal za Donalda Trumpa na přelomu let 2018 a 2019 a trval 35 dní.
Podobně argumentuje i analytický tým banky Morgan Stanley. I podle jejích výpočtů každý týden uzavření vlády ubere americké ekonomice přibližně 0,1 procentního bodu HDP. Většina ztrát se po znovuotevření úřadů sice obvykle dožene, tentokrát je ale „divokou kartou“ možnost trvalých škrtů pracovních míst.
„Průměrný shutdown trvá jen pár dní a trhy reagují tlumeně, tentokrát je tu ale nová neznámá – administrativa Donalda Trumpa mluví o možném trvalém rušení pracovních míst,“ uvedl Michael Zezas, šéf výzkumu veřejné politiky a dluhopisů v Morgan Stanley.
Velký problém je také výpadek dat. Úřady, které shromažďují a publikují statistiky o vývoji ekonomiky, musejí své činnosti pozastavit. Pokud by tedy shutdown trval déle, nevyšly by například klíčové měsíční zprávy o nezaměstnanosti nebo inflaci. Už tento pátek má být zveřejněna ostře sledovaná zpráva o vývoji zaměstnanosti mimo zemědělství, její vydání ale bude pravděpodobně odloženo.
To může značně komplikovat práci americké centrální banky i investorů, kteří tyto údaje sledují. Morgan Stanley k tomu dodává, že absence čerstvých dat může vyvolat i vyšší nervozitu na trzích.
„Výnosy amerických dluhopisů by mohly klesnout a akciové trhy se zakymácet – a to jen proto, že investoři nebudou mít data, o která by se mohli opřít,“ varuje Zezas.
Akcie na maximech
Na první pohled by se mohlo zdát, že uzavření vlády je pro Wall Street špatnou zprávou. Historie ale ukazuje, že akciové trhy bývají překvapivě odolné. Už ve středu, v den začátku shutdownu, index S&P 500 přidal zhruba tři desetiny procenta a uzavřel na novém historickém maximu.
Podle Deutsche Bank navíc tento klíčový americký index akcií rostl i během posledních šesti podobných epizod. Statistika investiční společnosti Edward Jones pak ukazuje, že průměrný vývoj akcií v obdobích vládních uzavírek je zhruba nulový – tedy bez větších dopadů.
Podle údajů společnosti Vanguard ale v sedmi případech, kdy shutdown trval déle než deset dní, index S&P 500 čtyřikrát klesl a jen třikrát vzrostl.
Rozhodující je tedy délka krize. Kratší epizody trhy obvykle přehlížejí, protože investoři počítají s tím, že jde o dočasný problém. Pokud se ale spory v Kongresu protáhnou na týdny, zvyšuje se riziko negativního dopadu na spotřebu, na důvěru domácností i firem a také na výnosy amerických dluhopisů. Ratingové agentury už upozorňují, že opakované rozpočtové krize podkopávají důvěru v americké veřejné finance.