Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Boj o stavební spoření se vrátil. A s ním i mýtus o jeho výhodách

Foto: Shutterstock.com

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl změny státní podpory stavebního spoření. Ilustrační fotografie.

Reklama

16. 8. 19:16

Stavební spoření patří mezi oblíbené, ale ve skutečnosti nepříliš výhodné finanční produkty. Bez příspěvků od státu by dle expertů ztratilo význam zcela. O omezení, případně zrušení podpory uvažuje ministr financí Zbyněk Stanjura.

Článek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o seškrtání podpory, kterou stát posílá občanům na stavební spoření. Stavební spořitelny většinou tento spořicí produkt prezentují jako výhodný. Na rozdíl od jiných způsobů zhodnocování peněz nepřináší velká rizika a přispívá na něj stát.

„Vzhledem k poměru rizika, které v podstatě nebylo žádné, a výnosu bylo stavební spoření velice atraktivní. V dnešní době je ale překonání inflace jakýmkoli podobným produktem naprosto nemožné, to asi nemá význam posuzovat,“ říká hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Cenová hladina v červenci meziročně vzrostla o 17,5 procenta.

Hlavním benefitem byl pro spořícího především státní příspěvek, který nyní činí 10 procent z roční uložené částky, ale jeho maximální možná výše je 2000 Kč ročně. Pro dosažení nejvyššího možného příspěvku od státu tak musí lidé spořit alespoň 1700 Kč měsíčně.

Stavební spoření je však vázané na dobu minimálně šesti let a nelze z něj peníze vybrat předčasně bez sankce. „To, co v dnešní době hodně klientů chce, je likvidita. Chtějí mít peníze více dostupné, ať už je to na cokoli,“ říká David Krůta, finanční poradce ze společnosti 4fin. Lidé musí čekat až na uplynutí lhůty, jinak by přišli o státní podporu a zaplatili sankci podle sazebníku stavebních spořitelen.

„Je třeba se dívat na horizont, na který ten investiční produkt chci, a brát v potaz i úrok a potenciálně i průměrnou inflaci. Nejefektivnější doba stavebního spoření je šest let, ale i tak nejsem přesvědčen o tom, že dokáže i s efektivním úrokem a státním příspěvkem porazit inflaci,“ domnívá se Krůta.

Úroky od spořitelen nejsou takové terno. Dále tam jsou daně, které platíme při výběru, což si málokdo uvědomuje, a to snižuje potenciál produktu.
David Krůta, finanční poradce společnosti 4fin

Cílovou částku tvoří veškeré vklady spořícího, státní podpora, úvěr ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory.

Uspořená částka, kterou si nakonec spořící vybere, se však rovná součtu vkladů, úroků z nich a úroků z připsaných záloh státní podpory, z čehož se odečte daň z příjmů z úroků a poplatky účtované stavební spořitelnou. Ty se většinou pohybují kolem 300 Kč ročně za vedení účtu a ve výši jednoho procenta z cílové částky při jeho založení, byť v rámci marketingových akcí některé spořitelny tento poplatek odpouštějí.

I proto stavební spoření není podle odborníků příliš efektivní. „Úroky od spořitelen nejsou takové terno. Dále tam jsou daně, které platíme při výběru, což si málokdo uvědomuje, a to snižuje potenciál produktu,“ popisuje Krůta.

Bez státní podpory nemá smysl

Státní podpora je tak hlavním benefitem, který s sebou spoření přináší. Ale ani to není žádná výhra. „U stavebního spoření počítáme tzv. efektivní úrok, to znamená poměr naspořených prostředků – to, co tam pošlu – a to, co mi připíše stavební spořitelna,“ vysvětluje Krůta.

Lidé vnímají především to, že dostanou od státu 10 procent. Spořitelny však většinou prezentují jen výnos v daném roce. „Vložím tam 20 000 Kč a oni mi pošlou 2000 Kč. To je ale v prvním roce. V dalším už tam ale nemám 20 000, ale 40 000 Kč a efektivní úrok toho státního příspěvku se snižuje. To je to, co nám stavební spořitelna neprezentuje a na co málokdo kouká,“ upozorňuje Krůta.

Podpora v průběhu let postupně klesala. V době zrodu produktu byla maximální podpora 4500 Kč, spořilo se také jen pět let a ročně musel klient pro získání státního maxima poslat 18 000 Kč. Stát v takovém případě přidával až čtvrtinu ročního vkladu.

Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) však v roce 2004 stáhl výši příspěvku na 15 procent, což odpovídalo maximálně 3000 Kč ročně, zároveň se prodloužila vázací doba na šest let a roční příspěvek pro dosažení maximální státní podpory stoupl na 20 000 Kč.

Naposledy se ke snížení státního příspěvku odhodlal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v roce 2011, dokonce chtěl podporu zrušit úplně. Za vlády Petra Nečase (ODS) se tak maximální státní podpora snížila na současných 10 procent.

Nyní jde v jeho stopách i ministr financí Zbyněk Stanjura, který uvažuje o omezení státní podpory, případně o jejím úplném zrušení s cílem snížit schodek státního rozpočtu. Každý rok jde totiž na podporu stavebního spoření více než čtyři miliardy korun. Na stole jsou zatím obě varianty, ale celá věc je dle jeho vyjádření stále ve fázi debat.

Například Krůta považuje zrušení státní podpory za správný krok. „Dle mého názoru je tento produkt trochu přežitý, vzbuzuje v nás jakési socialistické myšlení, že se o nás někdo bude starat, že nám bude přispívat k našim penězům,“ říká.

Podle něj je produkt oblíbený hlavně u střední třídy, protože je v rámci jejích finančních možností odkládat 1700 Kč měsíčně. Za problém však finanční poradce považuje to, že produktu není předem přisouzen žádný konkrétní účel, byť se v jeho názvu objevuje slovo „stavební“.

„Jde to z našich daní. Produkt nemá žádný účel, nijak se použití peněz nekontroluje, a tak za z části státní peníze lidé mohu odjet třeba na dovolenou,“ popisuje Krůta.

Odborníci se shodují na tom, že bez státní podpory by byl tento produkt naprosto odepsaný. „Předpokládám, že by se stal irelevantním. Nedovedu si představit, že bez státní podpory by měl ještě nějaké lákadlo,“ říká Vít Hradil z Cyrrusu.

Kdyby došlo ke zrušení státní podpory, velmi těžko by mohl fungovat současný byznys stavebních spořitelen. Bylo by na nich, jak by se situaci přizpůsobily.
Jiří Šedivý, tajemník Asociace stavebních spořitelen

Bez státní podpory by si stavební spoření podle Krůty nejspíš téměř nikdo nesjednal. „Neměl by už žádné opodstatnění,“ přidává se poradce.

Nejenže by stavební spoření bez státní podpory už nefungovalo tak, jak jej známe dnes, ale vládní krok by také měl značný dopad na stavební spořitelny, které jej poskytují. „Kdyby došlo ke zrušení státní podpory, velmi těžko by mohl fungovat současný byznys stavebních spořitelen. Bylo by na nich, jak by se situaci přizpůsobily,“ říká tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Analytici však nevěří tomu, že by to spořitelny zcela položilo. „Stavební spořitelny mají velké základny klientů, jsou to velké stabilní společnosti, většinou navázané na nějaké matky nebo zahraniční firmy. Věřím, že kdyby něco takového nastalo, dokážou zareagovat a upravit své spořicí nebo úvěrové portfolio, aby dokázaly držet krok,“ vysvětluje Krůta.

Musely by tak podle něj produkt nějakým způsobem vylepšit, aby měl pro klienty výhodu i bez státní podpory. Bez ní by totiž pro lidi ztratil smysl a přestali by si ho tolik zřizovat.

„Kdykoli se tohle zvažovalo, tak stavební spořitelny vyrazily docela vehementně do protiútoku a začaly za to docela bojovat. Nedošlo by asi k tomu, že by úplně zavřely, ale pro jejich byznys by to byla určitě velká rána,“ předpokládá Hradil. Aktuálně například spořitelny tvrdí, že by bez „stavebka“ neměli lidé prostředky na zateplování či instalaci tepelného čerpadla či fotovoltaik na střechy.

Stavební spořitelny však zajišťují nejen spoření, ale poskytují i stavební úvěry. „To jsou vklady klientů, a pokud by nějakým způsobem došlo k omezení či přímo zrušení státní podpory, tak by vklady stavebních spořitelen ubyly. Pak by neměly z čeho poskytovat úvěry,“ říká Šedivý.

O prostor poskytovat další úvěry by tak stavební spořitelny přišly. „Je důležité si uvědomit, že máme dnes v rámci stavebního spoření rozpůjčováno asi 93 procent vkladů, které už mají podobu nějakých úvěrů na bydlení a podobně,“ varuje tajemník asociace.

Že má stavební spoření jakožto produkt pro spořitelny poměrně zásadní význam, říká i Krůta. „Je to nosný produkt, na základě kterého si lidé berou úvěr ze stavebního spoření,“ popisuje.

Stavební spoření u nás využívají asi tři miliony lidí. Záměr, s nímž vláda počítá, tedy úspora okolo čtyř miliard korun, by však zrušení podpory přinést mělo. Koalice plánuje projednávat případné změny v září, kdy bude předkládat návrh státního rozpočtu na příští rok. Záměr však kritizují vládní KDU-ČSL a opoziční ANO.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované