Hlavní obsah

MF: První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic

Foto: Studio113, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Konflikt na Blízkém východě má dopad na zvýšení cen pohonných hmot. Ministerstvo financí sleduje situaci u českých čerpacích stanic a první výsledky nenaznačují, že by se marže výrazně změnila.

Článek

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý Ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila podle údajů společnosti CCS v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl mírnější, nyní se u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy předloni v srpnu.

Ministerstvo v první analýze srovnávalo vývoj cen paliva s cenou na burze. Dál hodlá prověřit vývoj cen v celém distribučním řetězci. „Ministerstvo financí obdrželo podrobná data o totemových cenách od jednotlivých čerpacích stanic za dobu od 15. února 2026 do současnosti. Jedná se o data od 2530 čerpacích stanic a 558 provozovatelů,“ sdělilo ministerstvo.

Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán. Konflikt mimo jiné ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí řekla, že na případná další opatření nad rámec kontroly marží je zatím brzy, a to i s ohledem na dynamický vývoj na světových trzích s ropou. Zdůraznila však, že do budoucna nemůže vyloučit žádné kroky.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pondělí uvedl, že pro vládní koalici je zásadní, aby paliva v Česku nezdražila nad úroveň v sousedních zemích. V takovém případě by podle něj bylo namístě zasáhnout. Za krajní opatření označil úřední stanovení stropu pro marže prodejců pohonných hmot.

Vláda odmítá návrh opoziční ODS na dočasné snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zásadní přínos pro motoristy by nepřineslo. Navíc by vyžadovalo změnu zákona, takže by jeho přijetí trvalo dlouhou dobu.

Doporučované