Rubl míří ke dnu. Moskva zuří, ale centrální banka zůstává klidná

Putinův ekonomický poradce Maxim Oreškin kritizoval ruskou centrální banku poté, co se hodnota rublu doslova propadla vůči americkému dolaru až nad bariéru sto rublů za dolar, tedy na nejslabší úroveň za posledních 17 měsíců.

Od začátku letošního roku je ruská měna vůči té americké slabší o více než 30 procent. Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů.

Oreškin dává pokles kurzu měny za vinu centrální bance, která podle něj prosazovala uvolněnou měnovou politiku. Výrok Putinova poradce podle agentury Reuters odhaluje rostoucí neshody mezi Kremlem a centrální bankou. Ta vzápětí avizovala, že na příštím zasedání nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby ve snaze podpořit měnu.

Zatímco se hodnota rublu propadala, Oreškin pro tiskovou agenturu TASS uvedl, že Kreml si přeje silnou měnu. Očekává tedy brzké kroky ruské centrální banky, aby se situace vrátila do „normálu“. Hovořil také o intervenci, která by přiměla centrální banku, aby zakročila dřív než na dalším zasedání bankovní rady plánovaném na 15. září.

„Hlavním zdrojem oslabení rublu a zrychlení inflace je uvolněná politika centrální banky. Ta má všechny nástroje, aby situaci v blízké budoucnosti normalizovala a zajistila snížení úrokových sazeb z úvěrů na udržitelnou úroveň,“ řekl někdejší ministr hospodářství.

„Slabý rubl komplikuje strukturální transformaci ekonomiky a negativně ovlivňuje reálné příjmy obyvatel. Je v zájmu ruské ekonomiky mít silný rubl,“ dodal. Centrální banka v pondělí uvedla, že v oslabení nevidí žádná rizika pro finanční stabilitu, ale růst sazeb připustila.

Od ruské invaze na Ukrajinu prochází rubl turbulentním vývojem. V březnu loňského roku se propadl na svá rekordní minima těsně pod 140 rublů za dolar. O několik měsíců později se však zotavil na více než sedmileté maximum, k čemuž přispěla omezení pohybu kapitálu a rostoucí příjmy z vývozu.

Centrální banka v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod na 8,50 procenta. Předtím ji ale od loňského září držela na úrovni 7,50 procenta, připomíná Reuters.

Bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent, aby zmírnila odliv kapitálu a podpořila finanční stabilitu.

„Slabší rubl je usvědčující obžalobou Ruska a jeho války proti Ukrajině,“ uvedl podle Reuters hlavní analytik Timothy Ash z investiční společnosti BlueBay Asset Management v Londýně.

„Je to způsobeno nejen nižšími příjmy z prodeje energetických surovin v důsledku ztráty velké části obchodu s plynem v Evropě, ale také úspěchem cenového stropu na ropu, který zavedly státy G7, mnohem vyššími náklady na dovoz kvůli sankcím a rovněž pokračujícím odlivem kapitálu,“ dodal.

Aby Rusko propad rublu zastavilo, mohlo by zavést ještě přísnější kapitálové kontroly. Další možností by bylo zvýšení úrokových sazeb, k čemuž se centrální banka vzhledem k vysoké inflaci již odhodlala.

To ale na druhou stranu omezuje potenciál hospodářského růstu. Ruské vládě se tím současně prodražují náklady na financování v době, kdy potřebuje peníze, aby mohla pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině.

Reuters připomíná, že ruská centrální banka minulý týden zastavila nákupy zahraničních měn ve snaze snížit kolísavost na finančních trzích. Podle rozpočtového pravidla Rusko prodávalo zahraniční měny ze svého fondu bohatství, aby vyrovnalo případný výpadek příjmů z vývozu ropy a plynu, nebo provádí nákupy v případě přebytku. Tyto operace realizovala jménem ministerstva financí centrální banka.

Analytici se však obecně shodli, že tato opatření sama o sobě byla příliš malého rozsahu na to, aby měnu výrazně podpořila.

„Centrální banka nemá situaci plně pod kontrolou, přestože má k dispozici nástroje, které se v současnosti zdráhá použít,“ řekl agentuře Reuters nezávislý moskevský ekonom Ian Melkumov.

Banka by podle něj mohla razantně zvýšit sazby na 20 procent, jako to udělala krátce poté, co Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Propad rublu by podle ekonoma zastavilo i zvýšení hlavní sazby na 15procentní úroveň.

„Centrální banka ale nechce zadusit ekonomiku a podniky stejným způsobem, jako to musela udělat loni,“ doplnil.