Článek
Ještě v roce 2019 dlužil stát věřitelům 1,7 bilionu. O rok později to bylo o 450 miliard navíc a od té doby se závazky každým rokem zvyšují o 300-400 miliard. Tempo se nesnížilo ani letos v prvním pololetí.
Státní dluh
Státní dluh představuje celkové zadlužení vlády, krajů a obcí, fondů sociálního zabezpečení apod. Státní dluh se mění podle stavu státního rozpočtu. Financuje se například státními dluhopisy (obligacemi) nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Taková setrvačnost nemá v Evropské unii sobě rovnou. Přinejmenším podle údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu, podle kterých se státní dluh Česka zvýšil v prvním čtvrtletí na 44,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). O 12,1 procenta tak překonal úroveň z prvního čtvrtletí 2020, tedy z období před nástupem pandemie covidu. O víc než deset procent HDP od té doby dluh vyrostl ještě na Maltě, ve Francii, Rumunsku a Španělsku.
Těžko lze dnes Česko označovat za stát se vzornou rozpočtovou kázní. Ještě počátkem roku 2020 mělo po Estonsku, Bulharsku a Lucembursku čtvrtý nejnižší dluh v EU, teď si pohoršilo na devátou příčku.
Bilanci veřejných financí uškodilo, že se na rozdíl od jiných zemí výkon zdejší ekonomiky dosud nevzpamatoval z covidové krize. Inflace sice dluh ve srovnání s HDP snižuje, zdejším veřejným financím však pomohla méně vzhledem k tomu, že Češi mají stále relativně nízké dluhy.
Zároveň si zdejší vláda stále udržuje uvolněný vztah k rozpočtu. Naposledy v polovině června ministři odhlasovali, že si mimořádně půjčí 137 miliard korun od Evropské unie na energetické úspory. „Vztáhneme-li tuto částku k poslednímu známému nominálnímu HDP, vzroste veřejný dluh o více než dva procentní body,“ upozornili v komentáři Petr Musil a Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady.
Vládní rozhodnutí může přispět k tomu, že Česko překoná svůj dluhový rekord. Vzhledem k ekonomickému výkonu byl dluh nejvyšší počátkem roku 2013, kdy se dostal na úroveň 45,2 procenta HDP.
