Hlavní obsah

Dva chytré měřáky a někdo, kdo pálí přes den. Jen tak se dá sdílet elektřina

Foto: Shutterstock/biDaala_studio

Pro sdílení elektřiny bude nutná nová technologie, ale především spotřeba v čase výroby.

Reklama

Na začátku prázdnin má začít fungovat komunitní energetika. V terénu to ale nyní vypadá spíše na zkušební provoz. Chytré elektroměry má jen málokdo a nutné Elektroenergetické datové centrum začne pracovat jen v omezeném režimu.

Článek

Sdílení elektřiny může majitelům solárních systémů do značné míry vyřešit otázku, co s přebytky energie, které v letních měsících vznikají. A tím vlastně urychlit návratnost investice do domácí fotovoltaické elektrárny. Praxe, kdy si bude domácnost proud doma vyrábět a co nespotřebuje, pošle jinému odběrateli, má ale zpoždění.

Potřebujeme chytré elektroměry

Hlavní komplikací je, že sdílet přebytky bude možné jen s někým, kdo elektřinu spotřebuje ve stejném čase, kdy ji výrobce sdílí.

Pro sdílení je pak nutné vybavit odběrná místa – jak toho, kdo vyrábí a sdílí, tak toho, kdo jen spotřebovává – novými elektroměry fungujícími na bázi takzvaného průběhového měření. Ty umí měřit výrobu či spotřebu elektrické energie v pravidelných časových intervalech (ideálně po 15 minutách) a data v reálném čase sdílet s jejich správcem, kterým bude Elektroenergetické datové centrum. Vše má začít fungovat už za tři měsíce.

Realita je ale taková, že chytré elektroměry zatím mají víceméně jen ti, kdo mají fotovoltaický systém připojený do veřejné sítě. Ostatní využívají proud jen pro sebe. Ukážeme-li na skóre největšího tuzemského distributora elektřiny, kterým je ČEZ Distribuce, je to podle mluvčí Soni Holingerové přes 120 tisíc odběrných míst z celkových téměř čtyř milionů odběratelů (dle výroční zprávy za rok 2021 spravuje ČEZ Distribuce 3 751 440 odběrných míst). 35 tisíc smartmeterů doposud umístil do terénu E.ON, přičemž od poloviny letošního roku by společnost podle mluvčího Romana Šperňáka měla nové elektroměry postupně instalovat na odběrná místa s odběrem nad šest MWh ročně, takže na konci roku by je mělo mít zhruba 100 tisíc zákazníků E.ON. „Smartmetery bychom v nadcházejících letech rádi osadili všechna dvoutarifní odběrná místa, což představuje více než 500 000 chytrých elektroměrů,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí E.ON.

PRE distribuce plánuje chytrými elektroměry vybavit cca 350 tisíc odběrných míst do roku 2028.

Zavádění průběhového měření je nezbytným krokem k fungování moderní energetiky tak, jak si ji představuje Evropská unie. Česká republika se v rámci plnění cílů stanovených Evropskou komisí zavázala k tomu, že do roku 2025 bude průběhovým měřením vybaveno 100 procent všech odběratelů elektřiny s odběrem nad 10 MWh ročně. Rozsah osazení odběrných míst chytrými elektroměry si stanovila Vyhláškou o měření elektřiny 359/2020 sb.

Chytrý elektroměr ale budou potřebovat všichni účastníci sdílení, nejen ti, kdo elektřinu vyrábějí. „U zákazníků, kteří FVE nemají a chtějí se účastnit sdílení, bude také osazeno průběhové měření dle § 20d odstavce 9 navrženého v LEX OZE II tak, aby se mohli do sdílení zapojit. Zajištění požadavků sdílení z pohledu osazování potřebného měření tedy bude naplňováno ihned s účinností LEX OZE II,“ sdělila dále Seznam Zprávám mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

To potvrdil i tiskový mluvčí Pražské Energetiky Karel Hanzelka: „Všichni, kdo se zapojí do sdílení a splní předepsané podmínky, dostanou elektroměry s průběhovým měřením.“ Legislativa distributorům ukládá, že změnu měření by měli provést do tří měsíců od podání žádosti.

„I zákazník, který nemá výrobnu nebo se nepodílí na sdílení elektřiny, má právo v souladu s energetickým zákonem požádat o tzv. měřidlo vyššího typu. Musí ovšem uhradit související vícenáklady. To se nevztahuje na plánované plošné nahrazování starších typů elektroměrů chytrými,“ doplnil ještě Karel Hanzelka z PRE.

Čekáme na Elektroenergetické datové centrum

Kromě nových elektroměrů musí fungovat i Elektroenergetické datové centrum (EDC). To začalo v součinnosti všech distributorů operujících na českém trhu (ČEZ Distribuce, PRE distribuce, E.ON Distribuce a ČEPS) vznikat v listopadu 2023. „Vše běží podle stanoveného harmonogramu, aby v polovině roku mohlo být umožněno sdílení elektřiny v souladu s legislativou,“ uvedla mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

Lukáš Hrabal z oddělení komunikace ČEPS informaci upřesnil. „Plně funkční EDC má pracovat naplno až od roku 2026, nicméně oblast sdílení elektřiny bude pokryta v rámci dočasného řešení EDC, které bude spuštěno v druhé polovině roku 2024.“

Má-li od 1. července letošního roku existovat možnost sdílení elektřiny, musí do té doby fungovat datové centrum, odečtová centra v energetických společnostech a musí probíhat bezproblémová instalace chytrých elektroměrů s průběhovým měřením těm, kdo je budou potřebovat.
Karel Hanzelka, tiskový mluvčí Pražské Energetiky

Jak upozornila prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová, než bude Elektroenergetické datové centrum plně v provozu, bude při sdílení elektřiny existovat několik omezení. „V první fázi bude energetickým společenstvím umožněno sdílet elektřinu v rámci území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností, nebo na celém území hlavního města Prahy. Počet členů energetického společenství bude v první fázi omezen na maximálně 1000 odběrných míst.“

Dalším prozatímním limitem pak bude předpis, že do jednoho odběrného místa může v rámci jedné skupiny sdílení posílat elektřinu maximálně pět výrobních míst. Stejně je horní limit počtu aktivních zákazníků sdružených v jedné skupině aktuálně stanovený na jedenáct členů. Až bude EDC v plném provozu, měla by omezení ohledně počtu aktivních zákazníků ve skupině sdílení zaniknout.

Z chalupy na Vysočině do baráku na Hanspaulce?

Podle Čekanové nakonec ale nebudou platit omezení ohledně vzdálenosti zdroje elektřiny od spotřebitelů, o nichž se původně hovořilo.

Sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky bude probíhat jen virtuálně, v podstatě jako účetní úkon. V jednom místě bude elektřina dodána do sítě a stejné množství se odečte od spotřeby odběrného místa, s nímž je sjednáno sdílení.
Patrícia Čekanová, prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR

„Bude to (myšleno vzdáleností neomezené sdílení) ale platit jen pro členy energetických společenství a pro skupiny aktivních zákazníků mimo společenství. V těchto případech je předmětem sdílení pouze elektřina, nikoliv jiné formy energie,“ upřesnila prezidentka Asociace komunitní energetiky. Sdílení totiž bude probíhat jen virtuálně, v podstatě jako účetní úkon. Fyzicky nebudou konkrétní elektrony posílány do konkrétního odběrného místa. V jednom místě bude elektřina dodána do sítě, jako tak zvané přetoky, a stejné množství se odečte od spotřeby odběrného místa, s nímž je sjednáno sdílení. „To nám umožní právě Elektroenergetické datové centrum, až bude plně v provozu,“ uzavřela Patrícia Čekanová.

Jiným případem jsou společenství pro obnovitelné zdroje, v rámci kterých je možné sdílet i jiné formy energie, a to už je omezeno místně. Specifické podmínky má také sdílení elektřiny v rámci bytových domů.

Vyrobit umíme, ukládat či sdílet už moc ne

Podle dat Solární asociace průměrný výkon domácí fotovoltaické elektrárny v roce 2023 mírně přesáhl 10 kWp. To už v ročním souhrnu dokáže vyrobit 10 megawatthodin elektřiny, což se přibližuje roční spotřebě malého rodinného domku.

Jak potvrdil Jan Hermann z marketingového oddělení společnosti SolSol, jednoho z nejsilnějších hráčů B2B trhu fotovoltaických technologií v ČR, solární panely dnes umí být velmi výkonné. „Stále lépe si dokáží poradit s problémem, který pro solární články představují vysoké teploty, tak zvané bifaciální panely zase dokáží vyrábět energii i z odraženého světla na zadní straně panelu,“ nabídl Hermann příklady toho, kam se v posledních letech ubíral vývoj fotovoltaických technologií.

Fotovoltaický systém o výkonu 10 kWp dokáže za slunných dnů v letním období hravě vyrobit 50 kW elektřiny denně. Průměrná spotřeba rodinného domu o obytné ploše 200 m2 obývaná čtyřmi osobami se ve stejném období pohybuje okolo 10 kW. Přebytek vyrobené elektřiny je tedy třeba efektivně využít.

Bohužel většinu z toho, co solární elektrárna za rok vyrobí, vyrobí na jaře a v létě. V době, kdy spotřeba elektřiny ve většině domácností klesá. A stejně to funguje i v rámci běžného pracovního dne – panely vyrábí elektřinu, když nejsme doma, nikoliv v čase, kdy začíná domácnost žít.

V rámci denního režimu umí tuto „nedokonalost“ řešit baterie, v případě FV systému o výkonu 10 kWp třeba baterie s kapacitou 10 kWh. Podle informací získaných od firem instalujících fotovoltaiku na střechy rodinných domů tvoří sestavy s bateriemi více než devadesát procent všech instalací. Zájem o FVE s bateriovým úložištěm bude ale ovlivňovat i to, jak bude, či nebude výhodné doma vyrobenou elektřinu sdílet.

Reklama

Doporučované