Článek
Píše se září 2024. Dobrovolníci a vojáci stavějí hráze z pytlů s pískem napříč střední Evropou, kterou zasáhly bleskové povodně. Deště způsobené bouří přezdívanou Boris vylily v sousedním Rakousku řeku Dunaj. Povodňová vlna se rychle rozšířila do Polska a Česka, následně postihly bleskové záplavy i západní Balkán. Celkově přišlo v regionu o život nejméně 24 lidí. Jednou z nejhůře zasažených zemí bylo Česko, konkrétně Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Celkové škody se v tuzemsku vyšplhaly na 2,82 miliardy eur, tedy zhruba 70 miliard korun.
Tuzemsko jako jedna z nejhůře zasažených krajin obdrží z Fondu solidarity EU 114 milionů eur, tedy 2,8 miliardy korun. Ve středu to schválil Evropský parlament a nyní má rozhodnutí potvrdit Rada EU. Komise následně vyplatí jednorázově pomoc každé z postižených zemí. Peníze mají v tuzemsku jít na obnovu silnic, škol a další infrastruktury.
„Naše země získá z Evropského fondu solidarity nejvyšší částku ze všech států, které byly povodněmi postiženy a v rozpočtovém výboru jsme se navíc snažili proces urychlit, aby pomoc dorazila co nejdříve. Když se někdy ptáme, co pro nás EU dělá, zde je konkrétní příklad,“ říká pro SZ Byznys europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
Celkově parlament rozdělí mezi poškozené země 280 milionů eur. Česká republika z toho obdrží největší část. Za ní následuje Polsko s příspěvkem 76 milionů, pak Rakousko s částkou 42,8 milionu. Zbývajících zhruba 50 milionů si rozdělí Bosna a Hercegovina, Slovensko a Moldavsko.
„Evropský parlament učinil další krok na pomoc našim občanům v nouzi. Díky dnešnímu hlasování jsme uvolnili další finanční prostředky na pomoc obětem povodní. Nyní peníze z Evropského fondu solidarity pomohou obětem v postižených regionech. Aby byla podpora vyplácená včas, musí se celý proces urychlit. Je pravděpodobné, že přírodní katastrofy se budou vyskytovat častěji a budou brutálnější. Na to musí EU umět reagovat,“ komentuje pro SZ Byznys polský europoslanec, který pro EP vypracoval zprávu pro středeční hlasování o povodních, Andrzej Halicki.
Mezi 12. a 17. zářím 2024 zasáhl zemi silný vítr a přívalové deště, které vedly k záplavám. Bouře a záplavy zničily nebo poškodily desítky domů. Škodu utrpělo přibližně tisíc silničních a železničních mostů a dva tisíce kilometrů silnic a železničních tratí. Více než 250 tisíc domácností zůstalo v krizových dnech bez elektřiny, tepla a pitné vody. Evakuováno bylo 13 tisíc lidí a povodně si vyžádaly také osm obětí na životech.
Celkové škody ve výši 70 miliard korun přesahují z pohledu EU hranici „velké přírodní katastrofy“, která pro Česko činí 0,6 procenta hrubého národního důchodu, což v roce 2024 činilo 1,58 miliardy eur. Na základě tohoto výpočtu se katastrofa kvalifikuje jako závažná, a Česko tak mohlo obdržet nejvyšší část rozdělované podpory.
Peníze z Fondu solidarity nejsou jedinými, z nichž se platí opravy následků přírodní katastrofy. Ministerstvo financí již v září 2024 navýšilo rozpočet na obnovu po záplavách o 30 miliard korun pro rok 2024 a přidalo dalších 10 miliard korun pro rok 2025. Kromě toho vznikly programy pro dočasné ubytování, opravy domů a zpevnění protipovodňových opatření.
To nestačí
Fond solidarity EU je hlavním nástrojem Unie pro poskytování pomoci při přírodních katastrofách. Od svého vzniku financoval přes 130 mimořádných událostí. Technicky funguje tak, že země musí požádat o podporu do 12 týdnů od katastrofy, obvykle pokrývá 2,5 procenta škody. Pokud škody přesáhnou 0,6 procenta hrubého národního důchodu, událost je považována za „velkou katastrofu“ a tyto státy mají nárok na vyšší podporu.
Každý rok uvolní Unie přes Fond na opravy škod přibližně miliardu eur. Jenže od vzniku systému násobně rostou náklady spojené s opravami následků přírodních katastrof. Zatímco v osmdesátých letech toto číslo dosahovalo zhruba osmi miliard eur ročně, v roce 2023 škody dosáhly na částku 40 miliard.
Přírodní katastrofy rostou i v důsledku globálního oteplování. Pokud by se svět v následujících letech oteplil o tři °C, odhadují se kumulované ztráty v EU až na 175 miliard eur ročně, což odpovídá částce 1,4 procenta HDP Unie.
„V Solidárním fondu je žalostně málo prostředků. Podle studií nás budou stále častěji katastrofy stát další stovky miliard eur. Proto jsem navrhla změnu tohoto nástroje, se kterou by měla Komise přijít v příštím týdnu,“ komentuje Nerudová.
Europoslankyně vyzvala Komisi k přípravě nového krizového nástroje v rámci příštího víceletého rozpočtu. Ten má polský komisař Serafin představit příští středu. Součástí finančního rámce má být navýšení částky i rychlejší proces schvalování pro jejich rozdělení členským státům. Hovoří se o tom, že by si EU mohla na tyto krize půjčovat.
