Článek
Evropany překvapil způsob, jakým Spojené státy minulý týden spolu s Japonskem intervenovaly na podporu kurzu jenu. Místo dolarů totiž prodávaly eura, ale Evropskou centrální banku (ECB) na to předem neupozornily. Washington jí to oznámil, až byla intervence provedena. S odkazem na informované zdroje to napsal server britského ekonomického deníku Financial Times.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová o intervenci hovořila s americkým ministrem financí Scottem Bessentem v sobotu, tedy až den po intervenci, uvedl jeden ze zdrojů. Nedostatek koordinace zdůrazňuje neobvyklou povahu prvního společného úsilí Washingtonu a Tokia o podporu jenu za téměř 30 let, píše britský list. Spojené státy by při takové operaci asi jinak použily dolary.
Někteří vysoce postavení představitelé ECB považovali rozhodnutí Washingtonu použít v této operaci eura za bezprecedentní porušení dlouhodobých zvyklostí spolupráce mezi západními měnovými institucemi, uvedly tyto osoby.
Od druhé světové války západní centrální banky a ministerstva financí zdůrazňují vzájemnou důvěru a konzultace. Předchozí zásahy na měnových trzích se obvykle odehrávaly koordinovaným způsobem.
Prodej eur, který jménem amerického ministerstva financí provedla Federální rezervní banka v New Yorku, byl podle zdroje obeznámeného s diskusemi mezi evropskými představiteli hospodářské politiky „velmi pozoruhodný a smutný“.
„Tohle se nikdy předtím nestalo,“ uvedl zdroj FT. Desítky let úzké spolupráce mezi západními centrálními bankami, která podporovala finanční stabilitu a hospodářský růst, mohou být v ohrožení, dodal.
Mluvčí amerického ministerstva financí FT sdělil, že ministerstvo při rozhodování o rozdělení rezerv v rámci svého Fondu stabilizace směnných kurzů nekoordinovalo své kroky se zahraničními úřady. Právě tento fond, jehož původní název je Exchange Stabilization Fund, ministerstvo k intervenci použilo.
„Rozhodnutí týkající se rozdělení prostředků Fondu stabilizace směnných kurzů přijímá americké ministerstvo financí s přihlédnutím k hodnocení likvidity trhu, ocenění a dalších relevantních faktorů ze strany ministerstva financí a Federálního rezervního systému,“ uvedl mluvčí. „V souladu s touto pravomocí ministerstvo minulý týden přerozdělilo rezervní aktiva v rámci Fondu stabilizace směnných kurzů,“ dodal.
„My respektujeme důvěrnost soukromých rozhovorů s našimi mezinárodními partnery, na rozdíl od ECB,“ uvedl vysoce postavený představitel administrativy prezidenta Donalda Trumpa. ECB ani Federální rezervní banka v New Yorku se k věci nevyjádřily.
Americké úřady prodávaly eura, protože prodej dolarů by mohl být vnímán jako krok k oslabení americké měny a podkopání politiky silného dolaru, jak ji prezentuje ministr Bessent.
Ekonomové a někteří analytici také spekulovali, že se Washington v intervenci připojil k Japonsku s cílem zabránit Tokiu v prodeji amerických státních dluhopisů v době, kdy se dlouhodobé náklady na financování státního dluhu v USA pohybují poblíž maxima za 19 let.
Analytici na základě předběžných údajů japonské centrální banky odhadují, že samotné Japonsko mohlo za dva dny vynaložit na podporu jenu přibližně 13,8 bilionu jenů (1,85 bilionu Kč).
„Zdá se, že Japonsko za pouhé dva obchodní dny použilo více prostředků než v době své předchozí rekordní intervenční kampaně (v objemu 11,73 bilionu jenů v dubnu a květnu), což podtrhuje obavy úřadů z rychlého oslabování jenu,“ uvedl analytik společnosti Mizuho Masajuki Nakadžima.
Intervence, která moc nezabrala
Intervence Spojených států a Japonska kurz jenu prudce zvýšily – z téměř 164 jenů za dolar na začátku tohoto měsíce, což byla nejslabší úroveň od roku 1986, zhruba na 157 jenů. Od té doby jen opět oslabil a dostal se k dolaru asi na 158 jenů. Podle obchodníků přetrvávají obavy, že japonská centrální banka nepostupuje dostatečně rychle při omezování rostoucí inflace.
Přestože japonská centrální banka na svém posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, guvernér Kazuo Ueda upozornil na riziko růstu spotřebitelských cen. „Domníváme se, že je nyní více než v minulosti nutné věnovat pozornost rizikům dalšího růstu inflace,“ řekl.
Obchodníci teď vidí 44procentní pravděpodobnost, že japonská centrální banka na svém příštím zasedání v září zvýší úrokové sazby. Základní sazba je od června na úrovni 1,00 procenta, což je nejvýše od roku 1995. Japonsko mělo desítky let velmi nízké úroky, po určitou dobu i záporné.
Zpevnění kurzu jenu provázel prudký růst výnosů dlouhodobých amerických státních dluhopisů. Obchodníci začali započítávat vyšší riziko, že americká centrální banka (Fed) úrokové sazby ze současné úrovně nezvýší. Přestože inflace v USA v červnu zpomalila, stále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Fedu. Základní úrok v USA je v pásmu 3,50 až 3,75 procenta.
