Fed chce více důkazů o poklesu inflace. Snížení úroků se opět odsouvá

Americká centrální banka na závěr svého dvoudenního zasedání nechala hlavní úrokovou sazbu beze změn v pásmu 5,25 až 5,50 procent, kam ji posunula loni v létě. Úroky tak i pošesté v řadě zůstávají nejvýše od roku 2001. 

Trhy ani s jiným scénářem nepočítaly, inflace v USA totiž začala opět zrychlovat, a to zejména její jádrová složka nezahrnující kolísavé ceny potravin a energií, kterou Fed bedlivě sleduje. Ta v březnu meziročně stoupla na 3,8 procent, což je pořád daleko od dvouprocentního cíle Fedu. Největší ekonomika světa navíc vykazuje známky odolnosti, roste rychleji než jiné vyspělé země, a to navzdory dřívějším chmurným předpovědím. Stejně tak je odolný tamní pracovní trh.

I proto se sázky na první snížení sazeb postupně vzdalují. Zatímco ještě před několika týdny trhy počítaly s tím, že úroky budou touto dobou na nižších úrovních, nyní to neočekávají dříve než na konci letošního roku.

Přestože z nedávných výroků některých představitelů Fedu vyplývá, že jsou připraveni snižovat sazby i pokud bude ekonomika solidně růst, bude podle ekonomky Jany Steckerové z Komerční banky potřeba, aby inflace několik měsíců v řadě jasně vykazovala, že se blíží ke dvěma procentům a že zde i zůstane.

„To dle našeho názoru v nejbližším období nenastane. Inflace sice bude zpomalovat, vývoj bude ale kolísavý. Situaci navíc komplikují i nadcházející americké prezidentské volby, před nimiž předpokládáme, že Fed nebude chtít činit žádné kroky. Snížení v závěru letošního roku vyloučit nelze, jako pravděpodobnější se nám ale jeví až březen příštího roku,“ říká Steckerová.

Také podle hlavního analytika brokerské společnosti XTB Jana Tylečka je čím dál více zřejmé, že prostor pro pokles sazeb se v letošním roce snižuje. „Někteří komentátoři už spekulují na scénář, že další pohyb sazeb Fedu bude směrem vzhůru,“ upozorňuje. Na to by podle Tylečka musely reagovat další centrální banky včetně ČNB nebo Evropské centrální banky.

„Vysoké úroky v USA totiž přitahují kapitál, a pokud bychom v Česku dále úroky rychle snižovali, hrozilo by výrazné oslabení koruny,“ dodává analytik. Česká národní banka bude o sazbách rozhodovat ve čtvrtek. Očekává se, že bankovní rada odhlasuje jejich snížení o půl procentního bodu. Hlavní úroková sazba by tak klesla na 5,25 procenta.

Fed v doprovodném prohlášení také oznámil, že od června sníží tempo, jakým zmenšuje svoji rozvahu (aktiva, jako jsou vládní dluhopisy a hypoteční cenné papíry, a pasiva, jako jsou rezervy bank a peníze v oběhu). To naznačuje, že začne pomaleji omezovat své nákupy aktiv na trhu. Každý měsíc vydá jen 25 miliard dolarů (587,4 miliardy Kč) v dluhopisech ministerstva financí, proti současným 60 miliardám dolarů. Tento krok má zajistit, aby finančnímu systému nedošly rezervy.

Předseda amerického Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika USA dosáhla značného pokroku, ale další ekonomický výhled je nejistý. Dále připomněl, že v posledních měsících inflace vykazuje nedostatečný pokles, a centrální banka proto zůstává velmi pozorná.

„Inflace je stále příliš vysoká a její další pokles není vůbec jistý. Neočekáváme, že by bylo vhodné snížit sazby, dokud nezískáme větší jistotu, že se inflace přiblíží ke dvěma procentům. Jsme připraveni držet sazby na současných úrovních po delší dobu,“ řekl šéf centrální banky.

Powell zároveň označil za nepravděpodobné, že další pohyb úrokových sazeb centrální banky povede směrem nahoru. „Muselo by se ukázat, že naše měnová politika není dostatečně přísná. Nemyslím si ale, že jsme toho svědky,“ dodal předseda Fedu.

Akcie v USA po rozhodnutí Fedu uzavřely smíšeně. Dow Jones vzrostl o 0,2 procenta na 37 903 bodů, Nasdaq klesl o 0,3 procenta na 15 605 bodů.

Koruna reagovala vůči americkému dolaru posílením. Kolem 21. hodiny její kurz zpevňoval o 0,8 procenta na 23,39 Kč/USD. Později ale začala část zisků odepisovat.