Kvóty, papíry a čas: Dostat do Česka cizí pracovníky je běh na dlouhou trať

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V prvním letošním pololetí se z Česka vystěhovalo přes 56 tisíc lidí, zatímco do země přišlo asi 49 tisíc osob. V obou skupinách převládali podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukrajinští občané. Úbytek obyvatel způsobil podle ČSÚ hlavně fakt, že hodně lidem vypršela na jaře platnost povolení k pobytu v Česku.

Na českém pracovním trhu přitom podle Hospodářské komory chybí přibližně 250 tisíc pracovníků. Dovoz zaměstnanců ze zahraničí je ale komplikovaný a zdlouhavý, jak v podcastu Agenda upozorňuje hlavní partner advokátní kanceláře Spring Walk Jaroslav Zeman.

„V dnešní době musí zaměstnanec o povolení žádat fyzicky, musí se osobně dostavit, musí veškeré podklady přinést fyzicky vytištěné. A zároveň orientace v tom řízení není ideální,“ popisuje Zeman.

Firmy dnes mají dvě možnosti, jak pro své potenciální zahraniční pracovníky vyřídit pracovní povolené. Buď už mají pracovníka vybraného a chtějí jej zaměstnat jako kmenového zaměstnance, nebo pouze hledají zaměstnance a výběr nechají na pracovních agenturách.

„V prvním případě je největší problém zanalyzovat, z jaké země konkrétní vybraný zaměstnanec pochází, protože v České republice máme jakožto hlavní oprávnění, které umožňuje zaměstnancům pracovat a pobývat, zaměstnaneckou kartu,“ říká advokát.

Pokud perspektivní zaměstnanec pochází ze země, pro které české úřady nevypsaly přistěhovalecké kvóty nebo už jsou tyto kvóty naplněné, do Česka se nedostane.

„Pokud například na Srí Lance potkám výborného kuchaře, mám v Česku řetězec restaurací a chtěl bych ho zaměstnat jakožto kuchaře ve svých českých podnicích, tak mám smůlu,“ upozorňuje Zeman.

Další možností je vybavit zaměstnanci takzvanou Modrou kartu, ta je ale určena primárně pro vysoce kvalifikované pracovníky, například manažery nebo vědce. Poněkud jednodušší je situace u IT expertů, pro něž je určen program Digitální nomád.

„Pokud vím z naší praxe, tak Modré karty nejsou příliš využívány. Jednak kvůli tomu, že ten člověk musí dostat vyšší mzdu, než kterou dostane pracovník se Zaměstnaneckou kartou. Jinak je to obdobný proces, byť tam nejsou kvóty ani nutnost registrace zaměstnavatele, ale využívá se toho mnohem méně,“ říká Zeman.

Celkově je ale podle Zemana třeba proces pracovních povolení zrychlit a zflexibilnit. „Kolem nás jsou státy, které to zvládají trošku šikovněji, například Polsko. Tam když přijede cizinec na krátkodobé pracovní vízum nebo na turistické vízum a najde si práci, tak může v rámci 90 dnů požádat i získat dlouhodobé pracovní povolení. To u nás nejde,“ poznamenává.

V podcastu Agenda hovoří advokát Jaroslav Zeman také o statisících Ukrajinek a Ukrajinců, kteří v Česku zatím nemohou získat dlouhodobé pracovní povolení, i o nové legislativě, která by měla pomoci očistit český pracovní trh od nelegálních pracovních agentur.