Rodičáky jako důchody. Jak by se podle Čechů měly měnit

Skoro absolutní souhlas. Tak popsal výsledky výzkumu veřejného mínění ohledně automatického růstu rodičovského příspěvku Michal Kormaňák, analytik společnosti Ipsos.

Odpovědi odhalují širokou podporu myšlence napříč generacemi. Přes 51 procent dotázaných uvedlo „Rozhodně ano“, dalších 34,6 procenta pak zakliklo „Spíše ano“.

Celkově na otázku „Měl by se rodičovský příspěvek zvyšovat automaticky, podobně jako se valorizují (tedy pravidelně zvyšují o inflaci) důchody?“ reagovalo přes 85 procent dotázaných kladně.

Mladší generace, nejvíce lidé ve věku 27 až 44 let, uváděli častěji „Rozhodně ano“. Ovšem jen u lidí nad 66 let pak převážilo „Spíše ano“ s 43,5 procenty nad „Rozhodně ano“ s bezmála 41 procenty.

„Lidi si obecně uvědomují, že rostou životní náklady a zvlášť náklady na děti,“ komentuje výsledky Michal Kormaňák.

Jde o názor napříč společností, že se má rodičovský příspěvek zvyšovat.

Ukázal to průzkum společnosti Ipsos, který se realizoval od 26. listopadu do 1. prosince mezi 1024 respondenty exkluzivně pro dlouhodobý projekt Seznam Zpráv Jak se žije v Česku.

Analytik Ipsosu zdůrazňuje, že z další otázky vyplývá, že i nadpoloviční většina seniorů souhlasí, že by rodičovský příspěvek měl růst. „Lidé si uvědomují, že stejně jako důchody nemůžou být zamrzlé deset let, tak ani rodičovský příspěvek nemůže být zamrzlý. Výsledek mě nepřekvapuje,“ konstatuje analytik.

Data totiž jasně ukazují výsledek i v jinak položené otázce: jestli by se měl rodičovský příspěvek zvyšovat v následujících dvou letech? Obecně 66 procent oslovených si myslí, že by rodičovský příspěvek měl růst. U lidí ve věku 18 až 44 let se podpora vyšplhala nad 75 procent, u nejstarších ve věku nad 66 let pak na 55 procent.

A opět v další otázce, kde se výzkumníci zaměřovali na to, jak by si lidé představovali růst rodičovského příspěvku do dvou let, respondenti nejčastěji volili variantu „o inflaci“. Pro ní bylo 44 procent dotázaných. Dalších 21,7 procenta pak zvolilo odpověď, že by se měla podpora rodičů starajících se o nejmenší děti ze stávajících 350 tisíc korun zvýšit na 400 tisíc korun. Právě takový růst má v programovém prohlášení nově ustanovená vláda Andreje Babiše (ANO).

Bezmála 14 procent oslovených by rodičovský příspěvek zvedlo na 450 tisíc korun a dalších přes 10 procent na 500 tisíc korun.

Pro srovnání – kdyby se rodičovský příspěvek navázal na inflaci, a to už od roku 2021, pak by v roce 2025 měli mít rodiče malých dětí nárok na částku 416 859 korun. A v roce 2026 už na 426 446 korun. Redakce vychází z odhadů České národní banky ohledně pravděpodobné inflace v daném roce.

Ekonomka Klára Kalíšková, která se zaměřuje na hodnocení veřejných politik, sociální otázky a genderovou problematiku, jak v IDEA při CERGE-EI, tak i na Fakultě informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické, na podzim pro Seznam Zprávy popsala, proč se dlouhodobě nedaří prosadit automatický růst rodičovského příspěvku. „Nikdo nechce zavádět pravidelné valorizace, tím si zvyšujete mandatorní výdaje, což není ideální a není tam ta zajímavá medializace, že jednorázově přidáte velkou částku,“ uvedla s tím, že pro jednotlivé vlády je proto výhodnější přidat jednorázově větší peníze.

Paradoxně tak reálná hodnota rodičovského příspěvku zaostává:

Lidovecký poslanec a čerstvě dosloužilý ministr práce Marian Jurečka pro Seznam Zprávy popsal, že v letech 2022 a 2023, kdy byl ve vládě, dobíhaly silné populační ročníky a porodnost se pohybovala kolem 100 tisíc dětí. Automatická valorizace by tak představovala zatížení státního rozpočtu v jednotkách miliard korun.

„Když se podívám na to, jak si stojí porodnost teď, tak na rovinu, kdy jindy to udělat, když ne teď. Já to určitě budu podporovat a snažil jsme se to podporovat i v interních jednáních v koalici, která skončila, ale prostě jsme dohodu nenašli,“ říká bývalý ministr práce.

Období prudkého růstu cen naplno odhalilo nevyvážený přístup českého státu v podpoře jednotlivých skupin obyvatel. Konkrétně důchodců v porovnání právě s lidmi pobírajícími rodičovský příspěvek.

Důchody jsou navázané na inflaci a růst průměrné mzdy, navíc s pojistkou v případě, že se i v průběhu roku ceny zvyšují přespříliš. Rodičovský příspěvek pak zůstává na stále stejné úrovni, dokud vláda neprosadí změnu.

Během krizového rok 2022 poskočily ceny o 15,1 procenta, šlo o největší zdražování od roku 1993.

Důchody na to reagovaly: v lednu se zvyšovaly v průměru o 805 korun, v červnu pak procentní výměra důchodů rostla o 8,2 procent a v září o 5,2 procenta.

Rodičovský příspěvek vzrostl v roce 2020 na 300 tisíc korun za jedno dítě. Částka pak vzrostla až v roce 2024, a to jen pro děti narozené od roku 2024.

Z robustního šetření životních podmínek, který provádí Český statistický úřad mezi 8500 domácnostmi, se už na jaře 2025 ukázalo, že důchodcovské domácnosti se po roce 2022 dostávají z příjmové chudoby a rodiny s dětmi se do ní dál propadají.

Příjmovou chudobou je přitom situace, kdy domácnost pobírá méně než 60 procent typického českého přijmu.

V roce 2022 se do příjmové chudoby dostalo 16,7 procenta důchodcovských domácností a 10 procent domácností s dětmi. V roce 2024 pak žilo v chudobě 8,6 důchodcovských domácností a 12 procent domácností s dětmi.

Důležitým kontextem je pokračující propad porodnosti v Česku. V roce 2024 Česko vykázalo nejméně novorozenců od dob Marie Terezie – 84 311.

Jak už Seznam Zprávy na podzim informovaly, je přitom už teď prakticky jasné, že další rekord Česko zažije v roce 2025. Dá se navíc počítat s tím, že se vůbec poprvé narodí méně než 80 tisíc dětí.