Článek
/ Od zvláštního zpravodaje ve Francii /
Evropský parlament ve Štrasburku žije celé úterý návrhem Komise na zmírnění zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Evropská komise přitom ve stejný den světu sdělila, jak si hodlá poradit s jednou z nejnaléhavějších krizí, s nimiž se obyvatelé EU potýkají. Tou je nedostupnost bydlení.
„Dostupné bydlení musí být základem kvalitního života v EU. Dnes přichází milník, kterým chceme překonat krizi, jíž náš kontinent v tomto kontextu prochází. Představujeme vám proto balíček pro dostupné bydlení,“ řekla na úvod tiskové konference eurokomisařka pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Ribera.
Ceny nemovitostí vzrostly za posledních deset let podle zprávy Komise o 60 procent, nájmy v průměru o 20 procent (nájmy v Česku vzrostly za 10 let o 136 procent). Miliony obyvatel EU tak mají problém si bydlení dovolit. Očekává se také, že poptávka po bydlení poroste o více než dva miliony jednotek ročně, zejména v městských oblastech. Naproti tomu Komise zdůrazňuje, že počet stavebních povolení od roku 2021 klesl o více než 20 procent (v roce 2025 eviduje Česko nejméně vydaných stavebních povolení za 25 let).
„Krize bydlení je vážný problém, který však není řešitelný pouze centrálně z úrovně Evropské unie. Bydlení je především lokální otázkou, která se v jednotlivých státech a regionech výrazně liší od dostupnosti pozemků přes délku stavebního řízení až po cenovou hladinu či roli obcí. EU proto nemůže a neměla by přebírat odpovědnost členských států. Její role by měla být hlavně podpůrná a koordinační, zaměřená na odstraňování překážek,“ komentuje pro Seznam Zprávy europoslankyně Klára Dostálová.
Její požadavek Komise alespoň podle představeného plánu naplňuje, protože instituce sama zdůraznila, že hlavní kompetence zůstává na národních či regionálních samosprávách. Pro podporu připravila plán o několika pilířích.
Aliance pro bydlení
Komise má v plánu posílit propojení všech úrovní samosprávy od místní přes národní po evropskou. Vytváří iniciativu „Aliance pro bydlení“. Cílem tohoto nápadu je podpůrná síť pro snazší komunikaci a sdílení informací při řešení problému s dostupností bydlení.
Dále instituce slibuje zjednodušení pravidel členských státům na financování dostupného a sociálního bydlení. Tedy jakousi další evropskou de-regulaci. Komise slibuje, že bude spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány na zjednodušení pravidel a postupů, které omezují nabídku bydlení, se zvláštním důrazem na plánování a povolování.
Plán chce také podpořit penězi. Dosud poskytla členským státům na výstavbu sociálního a dostupného bydlení 43 miliard eur a další eura mají následovat v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU. Návrh mluví o 10 miliard eur v investicích odhadovaných na roky 2026 a 2027 v rámci programu Invest EU a nejméně 1,5 miliardy eur z návrhů členských států a regionů na přeprogramování fondů soudržnosti.
Instituce vedená Ursulou von der Leyenovou rovněž vyvíjí novou evropskou investiční platformu ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, národními a regionálními podpůrnými bankami a dalšími mezinárodními finančními institucemi.
„Vidíme důraz na masivnější investice do dostupného nájemního bydlení. To je zásadní rozdíl oproti modelu, na který jsme zvyklí z Česka, kde soukromý sektor staví převážně byty ve vyšším cenovém segmentu, které nejsou určeny pro střední ani nižší střední třídu. Pokud Evropská unie skutečně alokuje desítky miliard eur do dostupného nájemního bydlení, je to velmi konkrétní krok, který je v souladu s tím, co dlouhodobě považujeme za funkční strategii,“ říká Mikoláš Opletal z Platformy pro dostupné bydlení.
Poslední palčivá oblast, které se chce EK blíže věnovat, jsou krátkodobé nájmy. Jejich množství podle dat instituce vzrostlo mezi roky 2018-2024 o zhruba 93 procent. Množství bytů pronajímaných přes platformy jako například Airbnb či Booking snižuje nabídku dostupného bydlení v turisty oblíbených destinacích.
„Krátkodobé pronájmy jsou významným faktorem, který dostupnost bydlení dál zhoršuje, zejména ve velkých městech. V Česku se dlouhodobě pohybují v šedé zóně – formálně jsou byty kolaudovány k bydlení, ale fakticky fungují jako hotely. Regulace přitom existuje už dnes, jen se prakticky nevymáhá. Evropská unie dává členským státům nástroje, jak situaci řešit. Klíčové je, aby regulace byla citlivá k místnímu kontextu,“ vysvětluje Opletal.
Pro tyto takzvané „stresové zóny“ plánuje Komise v květnu 2026 zavést nařízení o krátkodobých pronájmech. To bude po poskytovatelích vyžadovat povinnou registraci hostitelů a sdílení údajů o transakcích mezi digitálními platformami a vnitrostátními orgány.
