Anketa: Jak by měla konat nová bankovní rada ČNB

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident České republiky Miloš Zeman nejprve v květnu jmenoval Aleše Michla novým guvernérem ČNB, který tak vystřídá Jiřího Rusnoka. Posléze na začátku června prezident jmenoval tři nové členy bankovní rady.

Jejími staronovými členy jsou nyní ekonomka Eva Zamrazilová, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady, a Jan Frait, který od roku 2010 v ČNB vedl samostatný odbor finanční stability. Zcela novou tváří bankovní rady pak se stala Karina Kubelková, bývalá analytička Hospodářské komory.

Novou bankovní radu čeká nelehký úkol, bude se totiž muset popasovat s rychle rostoucí inflací, která v květnu meziročně stoupla o 16 procent, tedy nejvíce od roku 1993.

„Staré“ složení rady proti trvale rostoucím cenám bojovalo zvyšováním úrokových sazeb s cílem ochladit ekonomiku. Úroky naposledy minulý týden rada zvedla o rekordních 1,25 procentního bodu, čímž se základní sazba dostala na sedm procent.

Podstatnou otázkou aktuálně je, jak se k vysoké inflaci v budoucnu postaví nové složení bankovní rady, které o výši sazeb bude rozhodovat poprvé v srpnu. Obecně se očekává, že k dalšímu růstu sazeb zpočátku zaujme rezervovanější postoj.

Nový guvernér Michl totiž při svém květnovém jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby. To by mohlo jednoduše znamenat, že základní úrok setrvá „po nějakou dobu“ na stávající úrovni. A právě toto naznačení stabilizace úroků je tím, co ekonomové vnímají jako projev holubičího postoje.

Redakce SZ Byznys v souvislosti s novým složením bankovní rady ČNB oslovila ekonomy, politiky i lidi z byznysu s dotazy, jaké kroky by měla centrální banka podle nich podniknout či jak bude její měnová politika dopadat na firmy a domácnosti.

Vesměs všichni se shodují, že centrální banka by měla stlačit vysokou inflaci a zároveň zbytečně neohrozit konkurenceschopnost tuzemských firem vysokými úrokovými sazbami a silnou korunou. Naopak značnou komplikací v cestě za jejím cílem může být případné zastavení dodávek plynu z Ruska.

Podle Luďka Niedermayera, bývalého viceguvernéra ČNB a současného poslance Evropského parlamentu, se z hlediska měnové politiky bezesporu nacházíme v jedné z nejsložitějších situací za poslední dekády.

„ČNB musí sehrát svou roli v návratu inflace na přijatelnou úroveň a měla by se snažit kompetentní politikou pomoci udržovat důvěryhodnost ekonomiky i důvěru občanů a firem. Stavět by měla na vysoké kompetenci expertů, kteří v centrální bance pracují.“

V příštích šesti měsících by měla ČNB podle Niedermayera provádět odpovídající měnovou politiku, která zajistí postupný pokles inflace na přijatelnou hodnotu kolem dvou procent. „Zároveň by bylo dobré nepromeškat moment, kdy situace umožní začít postupně snižovat velmi vysoké úroky. Kromě toho bude potřeba, vzhledem ke stavu ekonomiky, věnovat též vyšší pozornost finanční stabilitě,“ upozorňuje.

„Hlavním úkolem nového guvernéra a obměněné bankovní rady bude samozřejmě snížit vysokou inflaci a zkrotit ji zpět do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle. Netroufám si ale, tak jako minulá vláda, moudře ČNB kázat, jaké konkrétní kroky by měla činit. A nemyslím si ani, že to vládě náleží,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Do té doby my jako vláda musíme ochránit ohrožené domácnosti před drtivými dopady zdražování. Pořád ale musíme hledat správný balanc mezi sociálním smírem a rozpočtovou odpovědností. Pokud na to druhé zcela rezignujeme a budeme pokračovat v gigantických schodcích minulé vlády, inflace se nikdy nezbavíme. Měnová a rozpočtová politika spolu musí na tomto klíčovém úkolu úzce spolupracovat,“ dodává.

Předchozí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pevně doufá, že centrální banka konečně stabilizuje úrokové sazby. „Dosud ČNB razila hlavně šokovou a nepředvídatelnou politiku a já jsem ráda, že nový guvernér avizoval, že v tom pokračovat nechce. Věřím, že nová bankovní rada už nebude ohrožovat hospodářský růst, a hlavně znevýhodňovat české malé a střední firmy v jejich konkurenceschopnosti vůči zahraničním firmám.“

Nejdůležitějším úkolem podle ní bude zajistit úrokovou stabilitu. „Je třeba vyhodnotit výsledky toho bezprecedentního zvyšování základní úrokové sazby, které za posledních 20 let nemá obdoby a věřím, že v horizontu šesti měsíců by nová bankovní rada mohla najít politickou odvahu ke snížení sazeb,“ dodává současná poslankyně a předsedkyně klubu hnutí ANO.

Ekonomka Jana Matesová říká, že ČNB by se měla držet svého hlavního poslání, tedy péče o cenovou stabilitu, a co nejvíce přispět ke zkrocení inflace. Udržet by si měla také politickou nezávislost a důvěru trhů, kterou má. Podle ní však prožíváme tak dramatické změny ekonomického prostředí, že předpovídat něco na půl roku dopředu je těžké.

„ČNB musí detailně sledovat ekonomický vývoj, jeho soulad či nesoulad s jejími předpoklady a prognózami, a reagovat na něj. Doufejme, že po celé období vysoké inflace vystačí se svými standardními nástroji, především úrokovými sazbami, krátkodobě případně kurzovými intervencemi,“ říká bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila je prvořadým úkolem ČNB držet inflaci poblíž dvou procent. Jelikož ta česká je aktuálně násobně vyšší, má nová bankovní rada o práci postaráno. Pozici má nyní navíc o to těžší, že ji trh vnímá jako „holubičí“, tedy spíše měkkou ve svém přístupu.

„Takováto pověst není jen bezvýznamná nálepka, ale má i své reálné dopady. Již od momentu jmenování Aleše Michla guvernérem zůstává pod výprodejním tlakem česká koruna, což je právě důsledek reputace, kterou si nový guvernér na finančním trhu vybudoval,“ říká ekonom.

„Pokud do prvního srpnového zasedání v datech neuvidíme významné polevování inflačních tlaků, což nepředpokládám, považoval bych za vhodné, aby se ČNB pokusila znovu na trhu nastolit přesvědčení, že krocení inflace zůstává jejím prvořadým posláním,“ říká Hradil.

Kvido Štěpánek, podnikatel a majitel plastikářské společnosti Isolit-Bravo, považuje za hlavní úkol centrální banky udržovat stabilitu měny, podle čehož by měl nový guvernér Michl také jednat. „ČNB by měla rozhodně dále zvýšit úrokové sazby,“ navrhuje.

„Nová rada by měla jednoznačně podpořit přijetí eura, stačí se podívat, jak je na tom eurozóna. Je tam výrazně nižší inflace, lidé se díky tomu nemusí bát například zásadního zdražování hypoték, firmy nemusí dávat peníze na kurzové zajištění vůči euru nebo se financovat s vysokými úroky,“ tvrdí Tomáš Kolář, generální ředitel firmy Linet Group, která vyrábí zdravotnická a pečovatelská lůžka a matrace.

„Zastánci koruny jistě logicky namítnou, že právě díky ní se můžeme jako exportní ekonomika spolehnout na její oslabování. Ovšem ani to neplatí, neboť v její prospěch evidentně řadu týdnů intervenuje právě ČNB, jinak by riskovala vyšší inflaci,“ doplňuje.

Reakce celého finančního sektoru na inflační tlaky byla z pohledu Koláře nepochopitelně pomalá. „Na nevyhnutelnou inflaci jsme upozorňovali v dubnu 2021, tedy více než před rokem. Analytici bank a samotná ČNB až o mnoho měsíců později. Ze stejných trendů nyní čteme, že na podzim výrazně zpomalí průmyslová produkce. Takže je v zásadě nevyhnutelné, že ekonomika spadne už letos do recese,“ odhaduje.

Bývalý člen bankovní rady Pavel Kysilka má o hlavním úkolu centrální banky jasno, zároveň jej považuje za extrémně obtížný.

„ČNB musí krotit inflaci a k tomu zbytečně neohrozit konkurenceschopnost našich firem příliš vysokými úrokovými sazbami a silnou korunou. Osobním úkolem guvernéra bude budovat a posilovat důvěryhodnost instituce i tu osobní,“ má jasno Kysilka, který byl od prosince 1997 do července 1998 pověřen zastupováním guvernéra ČNB.

Bývalý člen bankovní rady Luděk Niedermayer upozorňuje, že primární cíl centrální banky může potenciálně zkomplikovat ekonomický šok vyvolaný zastavením dodávek plynu z Ruska. „Do karet ČNB nenahrává ani to, že kurz koruny nereaguje na zvyšování úroků posílením. Pokud by to takto pokračovalo, bude to hodně komplikovat její měnovou politiku.“

Podle ekonomky Jany Matesové může centrální bance cestu za hlavním cílem zkomplikovat celkový mezinárodní vývoj, ztráta důvěry trhu v ČNB či vysoký tlak na inflaci z oblasti českých veřejných rozpočtů.

„Největšími hrozbami pak budou vnější vlivy, například úplné zastavení dodávek plynu před příští topnou sezónou nebo v jejím průběhu či případná eskalace ruské agrese proti suverénním zemím s jejími dopady na světové trhy,“ tvrdí.

Vít Hradil z Cyrrusu zase spatřuje největší riziko na devizovém trhu. „ČNB již od jmenování nového guvernéra uměle posiluje českou korunu, která by jinak oslabila a automaticky tak přes dražší dovozy dále zvyšovala tuzemskou inflaci. Ačkoliv má ČNB devizových rezerv na světové poměry velkou zásobu, v žádném případě to není zásoba neomezená a pokud ve prospěch koruny nezačnou mluvit jiné faktory, bude intervenční režim dlouhodobě neudržitelný,“ tvrdí.

Česká ekonomika přitom podle Hradila momentálně mnoho impulzů k silnější koruně neposkytuje a ani v nejbližší době nebude. „Nová bankovní rada by mohla korunu podpořit zvýšením sazeb nebo velice obratnou a přesvědčivou komunikací. Pokud se nic z toho nestane, je docela dobře možné, že bude ČNB nucena devizové intervence pod tlakem ukončit.“

Při naplnění tohoto scénáře by Hradil čekal následné oslabení koruny a další zesílení inflačních tlaků. Navíc by podle něj utrpěla pověst ČNB na trhu, jelikož by se ukázalo, že její schopnost držet měnu na uzdě se přiblížila svým limitům.

Zkomplikovat cíl může centrální bance podle bývalého člena bankovní rady Pavla Kysilky eskalace války na Ukrajině a pokračovaní situace, kdy tato země nemůže vyvážet potraviny, což znamená tlak na další růst jejich cen. „Dalším rizikem je samozřejmě potenciální omezování dodávek plynu, ropy a kovů z ruské strany.“

„Vynořuje se tu opět navíc hrozba proticovidové hysterie a restrikcí ze strany vlád, které opět byly a jsou hrozbou pro inflaci. Zvláště když se zvolí český způsob, který nalil stovky miliard do ekonomiky, přilil tak oheň do inflace a dramaticky zadlužil stát. Ti, co za to nesou odpovědnost, nám dluží odpověď, proč jiné státy, jako například Dánsko, byly covidově úspěšnější než my, aniž by podstatně zadlužily zemi,“ dodává Kysilka, který dříve šéfoval České spořitelně.

Podle ekonomky Jany Matesové budou dopady budoucích kroků centrální banky velmi záviset na mezinárodním vývoji a na politice vlády.

„Obojí může významně oslabovat účinnost všech standardních nástrojů ČNB. Pokud politika vlády bude proinflační a současně nebude podporovat strukturální změny v ekonomice, prostor pro ČNB se zúží a ta bude tlačena k radikálním krokům, aby vrátila cenovou stabilitu.“

Ekonom Vít Hradil odhaduje, že lidé i firmy mohou čekat horší přístup k úvěrům, ale naopak lepší podmínky při ukládání peněz do banky. Z toho vyplývá menší ochota utrácet, a to jak za spotřební zboží, tedy například za novou televizi na spotřebitelský úvěr, tak kupříkladu za novou výrobní linku ve firmě.

„Takto se snižuje odbyt dodavatelů, po jejichž výrobcích klesá poptávka a ti si mohou klást čím dál menší cenové požadavky, pokud si chtějí udržet zákazníky. Tím je právě tlumeno zdražování. Bohužel, zároveň to pro firmy znamená zhoršování jejich finanční situace, které může v krajních případech vést i k propouštění zaměstnanců či snižování mezd,“ říká hlavní ekonom Cyrrusu.

Podle Pavla Kysilky bude mít měnová politika ČNB na domácnosti a firmy nepříznivé dopady z pohledu konkurenceschopnosti a růstu. „Ale rolí měnové politiky je stabilita měny, tedy v současné situaci boj s inflací. To ostatní si mají odpracovat vlády,“ zdůrazňuje ekonom.

„Aktuální měnová politika výrazně zdražuje kapitál pro české malé a střední podniky, což může být pro spoustu z nich smrtící. Věřím ale, že se nová bankovní rada rozumnou měnovou politikou nebude snažit dostat nezaměstnanost na vyšší úroveň,“ dodává na závěr Alena Schillerová z hnutí ANO.